Ottův slovník naučný/Nemocenské pojištění

Ottův slovník naučný
Nemoc	Nemocenské pojištění	Nemoci

Údaje o textu
Titulek:	Nemocenské pojištění
Autor:	Karel Heller
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 181–183. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Nemocenské pojištění jest dobrovolné neb nucené; dobrovolné posuzuje se dle předpisů práva soukromého, nucené jest rázu veřejnoprávního, neboť zákon prostě nařízením zavádí pojištění určité třídy lidí, takže každý příslušník této třídy jest pro případ onemocnění pojištěn na jistou podporu, ať si tak přeje či nepřeje. Nucené pojištění pro případ nemoci zavedeno jest v Rakousku zákonem z 30. břez. 1888 c. 33 ř. z. pro osoby zaměstnané v cizích službách při jakémkoli podniku provozovaném po živnostensku. Nucenost pojištění nevztahuje se tedy předem na osoby v cizích službách zaměstnané mimo podniky po živnostensku provozované, na př. čeleď. Mimo to nejsou nucenému pojištění podrobeni zaměstnanci při hospodářství polním neb lesním, potom ti, kdo zaměstnáni jsou se stálým platem při podniku provozovaném od státu, země, okresu, obce neb fondu veřejného. Všichni ostatní zaměstnanci, pokud náležejí mezi dělníky neb výkonné úředníky, jsou nucenému pojištění podrobeni; zákon výslovně uvádí, že sem náležejí všichni ti, kdo podle zákona o pojišťování dělníků pojištěni jsou na případ úrazu proti následkům úrazu, potom dělníci a výkonní úředníci zaměstnaní v dolech na nerosty vyhrazené a v zařízeních k nim příslušejících, při podnicích posuzovaných dle předpisů řádu živnostenského a vůbec při každém podniku po živnostensku provozovaném, potom při podnicích železnic a plavby vnitrozemské.

Mezi pojištěné náležejí dělníci a výkonní úředníci čítaje v to i učně, volontéry, praktikanty a jiné osoby, které nedostávají mzdu žádnou nebo mzdu menší.

Ústavy, které toto nucené pojišťování obstarávati smějí, jsou zákonem určeny. Vypočteny jsou ve čl. Dělnické pojišťování, str. 234. Kromě toho náležejí sem i zapsané pomocné pokladny, které vznikly teprve po vydání zákona o pojišťování nemocenském; ústrojí jejich jest spolkové.

Okresní nemocenská pokladna jest pojišťovna sloužící všeob. pojišťování zaměstnanců na případ nemoci, která po zákonu zřízena býti má obyčejně v každém soudním okrese. Pokud jde o závodní a nemocenské pokladny, zřizování jejich není zákonem nařízeno, nýbrž jest ponecháno na vůli majiteli závodu, pokud se týče, stavebníku nebo podnikateli staveb, po případě může býti nařízeno správním úřadem.

Poměr mezi těmito druhy nemocen. pokladen jest ten, že k závodní pokladně náležejí zaměstnanci závodu, leda že by byli členy spolkové nemocenské pokladny a požívali pojištění způsobem a měrou zákonem předepsanými; ke stavební pokladně náležejí zaměstnanci stavebníka nebo podnikatele staveb, ku společenstevní pokladně příslušníci společenstva, ku spolkové a zapsané pokladně ti, kdo se k ní přihlásí.

Pokud zaměstnanec, jenž podléhá nucenému pojištění, není členem některé z těchto pokladen a není pojištěn v zákonném rozsahu, jest členem okresní nemocenské pokladny. Podotknouti sluší, že učňové zaměstnaní u členů společenstva živnostenského, není-li pro ně jiné pokladny, pojištěni jsou u okresní nemocenské pokladny, že však společenstvo může převzíti samo péči o onemocnělé učně a tím sprostiti učně členství při nemocenské okresní pokladně a zaměstnavatele povinnosti odvádění příspěvků k této pokladně.

Okresní nemocenská pokladna jest zřízena jako samosprávná společnost pod státním dozorem. Členy jejími jsou pouze zaměstnanci; zaměstnavatelé mají však své zástupce v dozorčím výboru, představenstvu a valné hromadě. Členům příslušejí jednak práva plynoucí z poměru společenského, jako právo voliti a volenu býti, jednak právo plynoucí z účelu, t. j. právo na podporu. Prostředky k plnění úkolu poskytují pokladně příspěvky, jež jí platí zaměstnavatelé. Příspěvek rozvržen jest pravidelně na člena ⅔ a zaměstnavatele ⅓. Zaměstnavatel jest oprávněn zaměstnancům strhovati ze mzdy podíl na ně připadající. Za zaměstnance, kteří neberou mzdy v penězích, platí zaměstnavatel celý příspěvek ze svého, kdežto výkonní úředníci, jejichž roční služné převyšuje 2400 K, a volontéři platí příspěvky celé ze svého a přímo pokladně. Příspěvky členů nesmějí vyměřeny býti výše než třemi procenty mzdy, vzaté za základ při stanovení nemocenské podpory. Zaměstnavatel povinen jest oznámiti ve 3 dnech pokladně, že určitý zaměstnanec u něho do práce vstoupil neb z práce vystoupil, jinak stihnou jej citelné následky (pokuta, náhrada příp. nemocenských nákladů, placení příspěvků ze svého). Opominutí zaměstnavatele v tomto směru nemění však nic na právech zaměstnance vůči pokladně.

Ústrojí závodní a stavební nemoc. pokladny liší se od okresní nemocenské zejména tim, že za hospodářskou správu pokladny odpovídá vlastník závodu, kterému přináleží správa pokladní a účetní, jmění pokladny jest jmění jemu svěřené, on musí ze svého dávati bezúročné zálohy na běžné výdaje a dopláceti, čeho se na uhrazení stanovních dávek nedostává, pakliže nestačí příspěvky pojištěnců, ač dosáhly maxima 3% mzdy, vzaté za základ při stanovení nemoc. podpory. K závodním nemoc. pokladnám náležejí také podpůrné pokladny, zřízené u železničních a paroplavebnich podniků, které slouží veřejné dopravě, ale nejsou spravovány státem, a podpůrné pokladny zřízené u podniků státem spravovaných, pokud určeny jsou pro zaměstnance, o kterých není zákonem vysloveno osvobození od nuceného pojištění. Ústrojí společenstevní nemocenské pokladny jest podobno okr. nem. pokladně a stanovy jeho, pokud jde o postavení členů, míru podpor a příspěvky, musí odpovidati předpisům zákona o pojišťování nemoci. Stejné platí o ostatních nem. pokladnách. Míra pojištění určena jest zákonem jistým minimem (a při okr. nem. pokladnách i maximem) a sice jest ustanoveno, že od počátku nemoci poskytovati se má zdarma lékařské ošetřování, čítaje v to i pomoc při porodu a léky i therapeutické prostředky; trvá-li nemoc déle tří dnů a je-li nemocný výdělku neschopen, ode dne onemocnění za každý den 60% denní mzdy, obvyklé v příslušném okrese u obyčejných dělníků, podrobených povinnosti pojistné. Výši této obvyklé mzdy určí občas politický úřad první stolice; nemusí však býti pro všechny pojištěnce jediná mzda vzata za základ (minimum jest však mzda obyčejných dělníků), nýbrž mohou býti stanoveny různé třídy. Určení mzdy děje se zvlášť pro mužské a ženské, pro mladistvé (až do dokončeného 16. roku věku zahrnujíc v to i učně atd.) a dospělé dělníky. Vyšší mzda než 2 zl. za pracovní den nesmí býti vzata za základ. Nemocenská podpora trvati má nejdéle rok, nejméně dvacet neděl od onemocnění; pravidelně uplynutím 20 neděl přestane nem. podpora, třeba pojištěnec ještě stonal; ozdravěl-li pojištěnec dříve, přestává podpora dříve. Šestinedělkám poskytuje se při pravidelném šestinedělí podpora v nemoci na dobu nejméně čtyř neděl po slehnutí. Zemře-li pojištěnec, dostanou pozůstalí pohřebné (dvacetinásobnou denní mzdu, podle níž se vyměřuje podpora nemocenská, ale nejvýše 50 zl.).

Místo lékařského ošetřování zdarma, léků a nemocenské podpory může býti poskytnuto léčení zdarma a ošetřování v nemocnici na útraty pokladny. Žije-li nemocný ve společné domácnosti se členy své rodiny, jest k takovému opatření potřebí svolení nemocného, nevyžaduje-li toho jeho druh nemoci. Jestliže pojištěnec živil ze své mzdy příbuzné, musí jim nemocenská pokladna, pokud léčení v nemocnici děje se na útraty pokladny, vypláceti nejméně polovici nem. podpory.

Je-li pojištěnec ošetřován ve veřejné nemocnici, jest pokladna povinna za ošetřování nepřesahující 4 neděle dáti nemocnici náhradu dle poslední třídy.

To jest nejmenší a největší míra tuto uvedených podpor při okr. nem. pokladně, které mají býti vytčeny ve stanovách. Rozšíření dávek jest přípustno, toliko nesmí se přidružiti pojištění na případ neschopnosti ku práci a pojištění vdov a sirotkův. Obmezení tato neplatí pro ostatní nemocenské pokladny.

Právo na podporu závislo jest na členství. Členství nabývá se vstoupením do zaměstnání samo sebou při těch pokladnách, kde nezávisí členství od přistoupení k pokladně (jako jest tomu na př. u spolkových pokladen), tedy při pokladně okresní, společenstevní, závodní, stavební a bratrské. Členství u takových pokladen přestává vystoupením z pokladny (když se pojistí jinde u uznané pokladny jiného druhu – pokud to je přípustno), vystoupením ze zaměstnání (jde-li o okr. nem. pokladnu – za současného přechodu k jiné nem. pokladně). Vystoupí-li pojištěnec ze zaměstnání, aniž jde k jiné nem. pokladně, může si členství okr. nem. pokladny zachovati placením příspěvků. Nemůže-li pojištěnec příspěvky platiti proto, že výdělku pozbyl, podrží členství nemocenské pokladny nejméně po 6 neděl (platí obdobně při ostatních nemocenských pokladnách).

Pohledávky, které podle zák. o nemoc. pojišťování příslušejí pojištěnci, jsou chráněny proti jakékoli exekuci osob třetích, leda by šlo o zákonné alimenty. Pojištěnec nemůže však ani dobrovolně nakládati těmito pohledávkami, na př. poukázati je jinému neb dáti do zástavy. Práva pojištěnců, dle zákona tohoto stanovená, jsou vůbec nezadatelná i vůči zaměstnavatelům a nem. pokladnám.

Jestliže obec neb korporace, jež povinna jest k chudinskému zaopatření pojištěnce, poskytne pojištěnci nem. podporu, přejde nárok vůči nem. pokladně ve stejné výši na ni.

Vznikla-li nemoc následkem úrazu osoby, která po zákoně proti následkům úrazu jest pojištěna, platí nemocenskou podporu nem. pokladna, ale přejde za to na ni nárok na úrazovou podporu do stejné výše za tu dobu, za kterou přísluší pojištěnci vůči úrazové pojišťovně.

Vzejdou-li spory mezi obcemi, korporacemi, nadacemi, úrazovou pojišťovnou z takovýchto vztahů, rozhoduje o nich místodržitelství. Rovněž tak rozhoduje místodržitelství spory mezi nemocnicí a nem. pokladnou o náhradu za léčení a ošetřování pojištěnce požadovanou ve smyslu tohoto zákona (nejde-li o soukromoprávní poměr) a spory mezi nem. pokladnami, pokud by pro tyto poslední nebyl příslušný rozhodčí soud. Stížnost z nálezů jde k ministerstvu vnitra. Rozhodčím soudem jest soud zřízený při dělnické úrazové pojišťovně a náležejí před něj spory okresních nem. pokladen, příslušejících k téže jednotě (veškeré okr. nem. pokladny, zřízené v obvodu jedné dělnické úrazové pojišťovny, tvoří jednotu). Nároky jedné okr. nem. pokladny vůči druhé, příslušející k téže jednotě, promlčují se v jednom roce. – Spory mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o výpočtu a srážce podílů příspěvkových, pokud se týče, okr. nem. pokladny, potom spory mezi zaměstnavateli a okr. nem. pokladnami o povinnosti k placení příspěvků neb o náhrady nákladů na nemocného pojištěnce, jenž nebyl v čas za člena přihlášen, rozhoduje politický úřad první instance. Pro spory mezi pojištěncem a okr. nem. pokladnou o nárocích na podporu jest výlučně příslušný smírčí soud (platí obdobně pro závodní a společenstevní nemocenské pokladny). kh.