Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Nečásek

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Nečásek
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 26-27. Národní knihovna České republiky
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: František Nečásek

Nečásek : 1) N. František, spisov. čes. (* 20. srp. 1811 ve Vysokém n. Jizerou — † 8. září 1889 t.). Vystudovav gymnasium v Litoměřicích, v Jičíně a filosofii v Praze, kde seznámil se s Máchou a Pickem, a dokončiv r. 1838 studia právnická vstoupil do stát. služby u finanč. úřadů, odkudž r. 1869 odešel jako finanč. kommissař do výslužby. Od r. 1831 byl literárně činným, přispívaje do Krameriusova »Večerního vyražení« básněmi a povídkami, jako: Založení Vysokého, Cestování po Krkonoších, později uveřejnil rozličné básně a humoresky ve »Květech« a ve »Světozoru« a samostatně vydal: novellu Sňatek na smrtelném loži (Praha, 1867); romány: Tři haleny (t., 1870, vyňato ze »Světozora«); Jitrocí (t.,1872); Ruská kněžna Marie (t., 1874); Malvína (t., 1876, vyňato z »Lumíra«), v nichž líčí živě a věrně život lidu horského ve Vysokém a okolí, k němuž lnul s neobyčejnou láskou. Konečně napsal obrázek z Hruboskalska, Mileva (Praha, 1869), přeložený bar. Gusovou do ruštiny.

2) N. Jan, bratr před. (* 5. září 1813 ve Vysokém n. Jiz. — † 26. list. 1866 v Praze). Vystudovav gymnasium v Jičíně a filosofii v Praze stal se (1838) adjunktem gymnasia staroměstského, potom supplentem gymnasia malostranského, r. 1842 professorem humanitních tříd na gymn. chebském, kde po několik roků vyučoval mimořádně jazyku českému a přispíval do časop. »Přítel mládeže« a »Pražských Novin«. R. 1852 jmenován ředitelem gymn. v Lublani, kde ve výroč. zprávách uveřejnil Dějiny gymnasia od r. 1418—1792. R. 1861 povolán za ředitele gymn. staroměstského, kde za svého působení založil spolek ku podpoře vdov a sirotků po učitelích gymn. a reálných.

3) N. Antonín, spisovatel čes. (* 13. čna 1871 v Sobčicích na Hořicku). Studovav gymnas. a učitel, ústav v Jičíně, vstoupil do st. služby, již po dvou letech opustil, a věnoval se úplně publicistické činnosti, zejména žurnalistice. Od r. 1892 redigoval »Čes. Venkov«, »Hlasy z východ. Čech«, v l. 1896 byl členem redakce »Nár. Politiky«, od r. 1898—1901 »Zl. Prahy« a týden. »Obzoru«. Jako belletrista sepsal pod rozličnými pseudonymy celou řadu drobných statí literárně-aesthetických, politických, sociálních, povídek a črt pro pražské velké časopisy. Samostatně vydal jednoaktové drama Almužna (Praha, 1901), provoz. na Nár. divadle a přel. do polštiny; Pestří ptáci (t., 1901).