Ottův slovník naučný/Nábřeží

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Nábřeží
Autor: Jiří Soukup
Zdroj: Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 964—965. Dostupné online
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Nábřeží
Související články ve Wikipedii:
Nábřeží (anglicky)

Nábřeží (franc. quai) značí ochrannou stavbu na břehu řeky nebo moře. Účel její je regulovati tok a chrániti sousedních pozemků proti zátopám — ale nejčastěji bývá spolu hledána možnost bezpečného přístupu k vodě. N. může býti vytvořeno jako: a) šikmá plocha dlážděná, a potom sluje terasa; při této způsobě stavby bývá základ pouhý široký kamenný nához a vrchní plocha nad vodou zřídí se jako pravidelná dlažba, při níž spáry jsou vytloukány pýrem a ploskými kameny; b) dřevěná stěna fošnová, jež se opirá o svislé piloty (kůly); tyto při značnější výšce jsou uvnitř násypu nábřežního řádně zakotveny a vrchem opatřeny hraněným dřevem, jež sluje stalivo, (Holm). Provádění doporučuje se jako provisorium tam, kde je nouze o kámen a přebytek dříví. Namnoze stěna fošnová úplně se vynechává; za to jsou kůly vedle sebe zaráženy a proplétány vrbovým proutím na způsob košatin. Časem vrby se ujmou, zakoření se, a při častém řezání docílí se tak mohutných kořenů, že i stěnu ochrannou samy vytvořují. V obou uvedených případech dává se za stěnu bezprostředně vyrovnaný lomový kámen jako t. zv. suché zdivo — a pak teprv následuje obyčejný násyp; c) železná stěna z litých kolův a žebrovitých desek, jak provedena stavba nábřeží v Blackwallesu v Anglii. Mezi lité koly, jež byly opatřeny drážkou, beraněny byly lité desky s vnitřním žebrováním. Ostatní úprava byla totožná s úpravou popsanou již ad b). d) Nábřežní zeď z lomového kamene nebo kvádrů na maltu. U zdí těchto k zamezení podemletí musí býti šetřeno týchž opatrností jako u mostových pilířů, t. j. musí se zříditi na dobrý základ buď betonový neb roštový s příslušnou ochrannou štětovnicí č. špuntovnicí — nebo se provede jako souvislý komplex za pomoci caissonů (viz velkolepý příklad v Livorně), potom v přístavu (St. Malo a St. Servan atd.). Ostatně se odkazuje na brošuru od K. Zschokkeho: Luftdruckgründungen, 1896. N. vysoká zamezují přístup k vodě a tvoří jen ochranu proti záplavám a mohou být zřizována jen tam (v oněch partiích regulací břehů), kde nejde o přístup k vodě. V ostatních partiích vedle vysokých n. dlužno zřizovati i podbřeží — k nimž vedou s vysokých n. pohodlné schody a sjízdné rampy, by se mohlo přijížděti k vodě — pro náklady, jež se z lodí na pobřeží vykládají. V partiích vysokých n. nacházíme v plochách nábřežních, jež mohou býti úplně svislé nebo nakloněné nebo vyduté —, kruhy kotevní, na něž se uvazují vory, lodi, pramice a vůbec plovoucí předměty. Dále nacházíme sestupné žebříky (sestupná železa), jež zřízena jsou ve zvláštní cunettě, aby nemusila přečnívati přes povrch zdí a zamezovati volný odtok. Příčina jest, aby se tonoucím rychle mohlo přispěti. Zvláštním druhem n. jsou přístavní ochrany, tak zvaná molo (v. t.). Sp.