Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Mozarabové

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Mozarabové
Autor: neznámý
Zdroj: Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. s. 798–799. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Mozárabové

Mozarabové čili Mostarabové, »nepraví Arabové«, z arabského musta ariba, t. j. cizinci mezi Araby, původně kmenové arabští, kteří nepocházeli přímo od praotce Kahtána, později označení křesťanů ve Španělsku za panství maurského, na rozdíl od Arabů pravých. Směli v některých městech jako v Toledě, Leonu a j. provozovati nerušeně svoje náboženství sic s jistým omezením, jako na př. že průvody nesměly konány býti veřejně, nýbrž jen uvnitř chrámů. Když pak nechtěli se ve všem podrobiti, byli krutě pronásledováni, zvl. za Abd-urrahmána II. a Muhammeda I. S Římem nebyli ve spojení, tak že zachovali starou gotskou liturgii (liturgie mozarabská), kterou spořádal sv. Leandr, arcibiskup sevillský, a doplnil nástupce jeho Isidor. Avšak r. 1285 silně byla pozměněna, pak r. 1500 od arcibiskupa toledského Ximena, který vydal Missale mixtum secundum regulam beati Isidori dictum Mozarabicum. V některých kostelích arcibiskupství toledského dosud konají se služby boží dle této liturgie. Jinde byla odstraněna přičiněním pap. Řehoře VII. a králů kastilských a aragonských.