Ottův slovník naučný/Molekula
Ottův slovník naučný | ||
Molé | Molekula | Molekulová theorie |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Molekula |
Autor: | Vladimír Novák |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 518–519. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Molekula |
Molekula ve fysice značí nejmenší částečku hmoty, na jaké můžeme těleso děliti prostředky fysikálními. Nejmenší tato částečka, náleží-li nějaké sloučenině chemické, může býti chemicky dělena na atomy (v. t.). Tak jako některé základní zákony chemie (zákon Avogadrův, zákon stálých poměrův a pod.) vedou k nutnému předpokladu, že hmoty nelze děliti do nekonečna, tak také mnohé souvislosti veličin fysikálních s čísly atomovými a molekulovými podporují domněnku, že hmota skládá se z konečného počtu částic určitých rozměrů, byť velmi malých, z částic, které nazýváme m-mi. (Viz Hmota v chemii.) M-ly skládající hmotu působí na sebe navzájem silami molekulovými (v. t.). Síly tyto jeví se jako přitažlivé při rozdělování hmoty, jako souvislost částí hmoty čili soudržnost (kohaese), nebo též při oddalování jedné hmoty od druhé, k níž byla dostatečně přiblížena, jako přilnavost (adhaese). Jinak jeví se síly molekulové při deformaci, na př. stlačování tělesa, kdy hmota jeví snahu v částicích svých vzájemně se odpuzovati. Přidělíme-li m-lám hmoty síly přitažlivé, nutno pro síly odpudivé, které vznikají mezi m-mi, jakmile jejich původní vzdálenost se umenšuje, voliti jiné sídlo. Proto si představujeme prostor mezi m-mi hmotnými vyplněný m-mi světelného aetheru, jehož existenci předpokládá theoretická optika. Rozdílnou velikostí sil molekulových vysvětlujeme si různé skupenství hmot. M. působí na m-lu jen ve vzdálenostech velmi nepatrných; je-li m. obklopena shodnými, rovnoměrně rozloženými m-mi, jest prostor, do něhož působení m-ly zasahá, patrně koulí. Tato koule sluje aktivní sférou. Mnohé zjevy na hmotě vykládáme si zvláštním pohybem m-ul; tak na př. tepelný stav tělesa. Udeříme-li kladivem na kus olova na kovadlině položeného, zahřívá se olovo nárazem. Energie pohybu viditelného přechází tu v energii neviditelného pohybu nejmenších částic, která se projevuje vzrůstem temperatury. Podobným pohybem m-ul plynů vykládá kinetická theorie plynů tlak plynu na stěny nádoby jej uzavírající. U těles tuhých má tento pohyb molekulový velmi malé amplitudy, tak že m-ly nevzdalují se ani v polohách nejvíce vzdálených od polohy rovnovážné z aktivní sféry okolních m-ul. U kapalin jsou tyto dráhy již větší a může se na povrchu kapaliny státi, že m. kapaliny vzdálí se z oboru působnosti ostatních; tím se vykládá vypařování. U plynů narážejí m-ly na stěny, některé se také srážejí navzájem. Důležitými pojmy jsou v tomto případě průměrná rychlost m-ul a střední dráha m-ul. Pro pravděpodobnou střední dráhu m-ul nalezl Clausius vzorec
kde λ značí střední vzdálenost m-ul sousedních a s poloměr aktivní sféry. Maxwell a O. E. Meyer opravili v hořejším výraze součinitele číslem . Pro střed. rychlost m-ul nalezl Clausius výraz
kde p značí tlak plynu, uzavřeného v objemu v; q značí váhu všech m-ul, g urychlení tíže. Dle tohoto vzorce jest střední rychlost m-ul při temperatuře tajícího sněhu pro
vodík | 1844 | |
dusík | 492 | » |
kyslík | 461 | » |
Střední dráha m-ul změřena byla nepřímo určením koefficientu vnitřního tření (v. t.), který dle Maxwella souvisí s L vztahem
η značí koefficient vnitř. tření, d hustotu plynu, ostatní veličiny totéž jako dříve. Tak nalezeno pro
vodík | 18,55 | . 10−6 | cm |
dusík | 9,86 | » | » |
kyslík | 10,59 | » | » |
První pokus určiti velikost m-ul a tím také jejich počet v určitém objemu učinil r. 1895 J. Loschmidt. Methoda jeho záležela v porovnání specifických hmot tělesa v skupenství vzdušném a kapalném. Průměr m-ly na základě tohoto poměru specifických hmot čili faktoru kondensačního v vypočten byl ze vztahu
Dle této methody určená některá čísla uvádí O. E. Meyer v „Kinetische Theorie d. Gase“ (Vratislav, 1877). Na základě odchylek od zákona Mariotte-Boyleova odvodil velikost m-ul van der Waals; výsledky jeho shodují se velmi uspokojivě s čísly, které se stanoviska jiného odvodil Dorn. Tak nalezli pro
van der Waals | Dorn | |||
vzduch | 3,0 | . 10−7 mm | 1,6 | . 10−7 mm |
kysličník uhlič. | 1,8 | » | 1,8 | » |
vodík | 1,4 | » | 1,4 | » |
Ze vztahu mezi vnitřním třením a rychlostí iontů odvodil Jäger průměr m-ly chloru:
Vzdálenost středů m-ul určili Herwig, Lorenz a W. Thomson rozličnými methodami dosti souhlasně. Měření Herwigovo udává mezní jednotu nejvyšší (1,86 . 10−7 mm), měření Thomsonovo mezní hodnotu nejnižší (0,5 . 10−7 mm), měření Lorenzovo hodnotu téměř střední (1,0 . 10−7 mm). Poloměr aktivní sféry určován byl měřením tlouštky blány mydlinové, která se vypařováním stává tenčí a tenčí, až konečně praskne. Předpokládá se, že prasknutí blány nastane, když se tlouštka její zmenší na průměr sféry aktivní. Poloměr aktivní sféry určili:
Plateau | s = 590 | . 10−7 | mm | (1861) |
Oberbeck | 15 | » | » | (1887) |
Warburg Ihmori | 20 | » | » | (1886) |
Lord Rayleigh | 20 | » | » | (1890) |
Reinold a Rücker | 60 | » | » | (1877) |
Drude | 85 | » | » | (1891) |
Z uvedených dat lze počítati též počet m-ul, na př. v 1 cm3. V 1 cm3 plynu jest dle toho asi 21 trillionů m-ul. — Srv. Formule chemické, str. 381. nvk.
- Monitoring:NavigacePaP/TITUL/=název kořenové stránky
- Monitoring:NavigacePaP/ČÁST/=název podstránky
- Monitoring:NavigacePaP/AUTOR/=(nevyplněno)
- Monitoring:NavigacePaP/AUTOR2/=(nevyplněno)
- Monitoring:NavigacePaP/AUTOR/ nepřítomný
- Monitoring:NavigacePaP/AUTOR2/ nepřítomný
- Monitoring:NavigacePaP/DALŠÍ/ vyplněný
- Monitoring:NavigacePaP/PŘEDCHOZÍ/ vyplněný
- Monitoring:NavigacePaP/TITUL/ vyplněný
- Monitoring:NavigacePaP/TOP/ nepřítomný
- Monitoring:NavigacePaP/ČÁST/ vyplněný
- Monitoring:Wikidata:TITUL souhlasí
- Monitoring:Textinfo/TITULEK/=název podstránky
- Vladimír Novák
- Monitoring:Textinfo automaticky kategorizující stránku neobsahující kategorii autora
- Licence:PD old 70
- Monitoring:Textinfo/LICENCE/PD old 70
- Monitoring:Textinfo/AUTOR/=odkaz Autor s textem (stejné)
- Monitoring:Textinfo/AUTOR-UVEDEN-JAKO/=(nevyplněno)
- Monitoring:Textinfo/PŘELOŽIL/=(nevyplněno)
- Monitoring:Heslo Ottova slovníku naučného obsahující wiki tabulku (4×)
- Monitoring:Textinfo/AUTOR/ vyplněný
- Monitoring:Textinfo/AUTOR-UVEDEN-JAKO/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/EDICE/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/IMAGE/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/IMAGE-PAGE/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/INDEX/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/ISBN/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/JINÉ/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/LICENCE/ vyplněný
- Monitoring:Textinfo/LICENCE-PŘEKLAD/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/LICENCE-PŘEKLAD2/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/LICENCE2/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/ONLINE/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/ORIGINAL/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/PODTITULEK/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/POPISEK/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/POPISEK-IMAGE/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/PŘELOŽIL/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/SOUVISEJÍCÍ/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/TITULEK/ vyplněný
- Monitoring:Textinfo/VYDÁNO/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/WIKIPEDIA/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/WIKIPEDIA-DALŠÍ/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/WIKIPEDIA-HESLO/ vyplněný
- Monitoring:Textinfo/WIKISLOVNÍK-HESLO/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/ZDROJ/ vyplněný
- Monitoring:Textinfo @ 301241-260558
- Monitoring:Forma/1/proza
- Fyzika v Ottově slovníku naučném