Ottův slovník naučný/Molekulové síly

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Molekulové síly
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 519. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Související články ve Wikipedii:
Molekulové interakce

Molekulové síly jsou síly, kterými si vysvětlujeme mnohé úkazy mechanické, na př. pružnost, soudržnost, přilnavost, kapillaritu a pod. Síly tyto liší se na př. od gravitace tím, že působí pouze při malounké vzdálenosti částic hmoty. Prášek tuhy představuje tak látku, jejíž částečky téměř spolu nesouvisí; stlačíme-li však velikým tlakem tuhový prášek, vznikne tuhé těleso, ukážou se m. s. Dvě desky mramorové nebo skleněné řádně na rovinném povrchu ohlazené lnou i v prostoru vzduchoprázdném s takovou silou k sobě, že jedna druhou nese. Barton udělal kostky měděné, na povrchu velmi dobře hlazené, jichž dvanácte postaveno na sebe a přitlačeno utvořily sloupec, který mohl jako celek býti vyzdvižen za kostku nejhořejší. Působení m-výchsil ukazuje se u všech tří skupenství; kapaliny a vzdušiny jeví se v určitém tvaru, když vymýtíme vliv tíže a jiných vnějších sil. Kapky vodní, rtuti, mýdlové bubliny, bublinky vzduchu a jiných plynů v kapalinách s dostatek o tom poučují. M. s. jeví se odporem, který hmota klade působení sil vnějších. Napínáme-li drát na jednom konci upevněný ve svislé poloze závažím, prodlužuje se a též zároveň zužuje, na důkaz, že se působení vnější síly rozděluje zvláštním způsobem po různých částech drátu čili že zatížením drátu vyvolává se působení m-vých sil. M. s. vznikají často svou velikou mohutností; sem náležejí četné zjevy pružnosti, soudržnosti, přilnavosti, vzlínání, botnání a pod. Tak nelze na př. ani opětovaným čerpáním odstraniti vzduch z povrchu těles, k nimž lne s takovou mohutností, že mnozí fysikové předpokládají na povrchu těles vzduch značně zhuštěný, podobný více tuhému tělesu nežli plynu. Čásť fysiky, jednající o úkazech, které si m-vými silami vysvětlujeme, nazývá se fysikou molekulovou, anebo, poněvadž úkazy zmíněné jsou převážnou většinou rázu mechanického, mechanikou molekulovou.