Ottův slovník naučný/Liktoři

Ottův slovník naučný
Likowski	Liktoři	Likuala

Údaje o textu
Titulek:	Liktoři
Autor:	Josef Miroslav Pražák
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Šestnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 15. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Liktor

Liktoři (lat. lictores) byli u Římanů veřejní sluhové úředníků s imperiem (v. t.), z pravidla propuštěnci. L. kráčeli u veřejnosti před úředníkem, jemuž byli v určitém počtu přiděleni, po jednom za sebou, nesouce na levém rameni fasces (v. t.). L. razili u veřejnosti úředníku cestu, vybízeli mimojdoucí k povinné úctě a vykonávali jeho rozkazy. Počet l-orů přidělených jednotlivým úředníkům byl rozličný. Konsulové měli jich po 12 (jako král v době královské), diktátor 24, praetor v městě 2, praetor v provincii 6, legáti císařských provincií po 6. Po jednom l-oru měly také na př. Vestálky a flamen Dialis. Mimo tyto l-ory byli ještě l. kuriátní (lictores curiatii), počtem 30, kteří v době, kdy význam komitií kuriátnich sklesl v prázdnou formu, zastupovali ještě se třemi augury kurie a vyřizovali jejich úkoly. Pk.