Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Ladička

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Ladička
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Patnáctý díl. Praha: J. Otto, 1900. S. 542. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Ladička

Ladička (franc. diapason) jest přístroj, jímž kontroluje se správnost ladění. Zhotovuje se obyčejně ve formě vynalezené r. 1711 Johnem Shorem jako ocelová vidlice, vybíhající na spojené části v držadlo. L. tato má vlastnost zvonů, že vydává totiž tón, s nímž ozývají se jen nejvyšší svrchní tóny. Udeří-li se oběma nespojenými konci l-ky, ozve se tudíž jednoduchý tón, od zavedení ladění normálního aʹ s 870 kmity za vteřinu. Pouze v Anglii používá se l-ček vydávajících tón c².