Údaje o textu |
---|
Titulek: |
Kresčak |
Autor: |
Eugen Muška |
Zdroj: |
Ottův slovník naučný. Patnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. s. 129. Dostupné online. |
Licence: |
PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Kresčak |
Kresčak (franc. Crécy nebo C. en Ponthieu), městys ve franc. departem. Somme, arrond. d’Abbeville, 30 m n. m., při řece Maie, má 1652 obyv. (1890), školu, nemocnici, poštu, telegraf, obchod s dřívím, obilím; má známé mydlárny, pivovary, koželužství, stroj. zámečnictví, par. pilu a j. — K. památný je hlavně velkou bitvou u K-u 26. srp. 1346, jež strategicky důležitá jest tím, že v bitvě této jeví se poprvé převaha pěchoty nad těžkou, středověkou jízdou. Bitva svedena mezi angl. králem Eduardem III. a franc. Filipem IV. K bitvě odhodlal se Eduard 25. srp., kdy položil se u K-u na nízkém návrší táborem očekávaje vojska franc., opozdivšího se sbíráním nových branných sil v d’Abbeville. Angl. vojsko zaujalo malé návrší a již k večeru 25. činěny přípravy k boji; vojsko rozděleno na 3 díly, z nichž prvému velel 17letý syn králův Eduard zv. »Černý princ«, druhému zkušení válečníci a třetímu sám angl. král. K poledni 26. srp. přikvačil s vojskem Filip, jejž mnozí rádcové, zvláště pak bratr jeho hrabě z Alengonu, horlivě vybízeli, aby ihned udeřil na nepřítele. Filip však vyslal předem vyzvědače, z nichž zvláště Jindřich zv. »Mnich z Basileje«, ohledav terrain stálými dešti velmi nepříhodný a poznav výhodné postavení Eduardovo, varoval krále před ukvapeným a okamžitým útokem. Král však, ač sám radu jeho schvaloval, nucen ustoupiti převaze rytířstva, jež s důrazem a bouří žádalo okamžitý útok. Zahájili jej střelci janovští pod Doriou a Grimaldim, avšak s nezdarem, ježto tetivy jim zvlhly. Vojsko anglické odrazilo útok hrubou střelbou tak, že nastal zmatek, jenž rozšířil se i na zadní řady, jež daly se v zmatený útěk, takže bitva po krátkém průběhu byla ztracena. Když marno bylo i násilné zdržování vojska Filipem, odhodlal se slepý český král Jan Lucemburský, jenž se synem Karlem tažení Filipova se súčastnil, k zoufalému útoku. Nechá v koně svého přivázait ke koňům dvou rytířů ze své čestné družiny (Jindřich »Mnich z Bazileje« a Jindřich z Klingenberka) s památnými slovy »toť bohdá nebude, aby král český z boje utiekal« vrhl se v nejkrutší seč s takovým úsilím, že prosekal se až k »Černému princi«. Podlehnuv však přesile, padl, a bitva ztracena úplně. Karel, bojující na jiném místě, vyvázl bez pohromy. Vedle Jana Lucemburského padl hrabě z Alengonu, vévoda Lotrinský, hrabě Flanderský a hrabě de Blois. Celkem padlo na straně franc. 11 knížat, 1200 rytířů a skoro 30.000 mužstva. Na místě, kde padl český král Jan Lucemb. a kde »Černý princ« jej nalezl a politoval, vystavěn byl dle pověsti kamenný kříž, jejž dodnes zříti lze na nízkém návrší kresčackém. EMa.