Ottův slovník naučný/Koleda

Ottův slovník naučný
Koleč	Koleda	Koledici

Údaje o textu
Titulek:	Koleda
Autor:	Primus Sobotka
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Čtrnáctý díl. Praha : J. Otto, 1899. S. 543. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Koleda

Koleda (stsl. a pol. kolęda, rus. koljada, srb. koleda) nazývá se vlastně doba vánoční od štědrého večera až do Nového roku nebo až do Tří králů. Jméno odvozuje se od lat. kalendae, což značilo první den každého měsíce, zde pak přeneseno na počátek roku, na dobu zimního slunovratu, kdy »slunce se rodí«, a slavnosti pův. pohanské přizpůsoben křesťanský svátek »narození Páně«. Potom čítala se k. personifikací doby vánoční a odtud říkají Rusové, že »koljada naroždajetsja nakanuně Rožděstva« (večer před hodem vánočním), a Bělorusové, že »jechala koljada u čarovnom vozočku, na sivym konečku«. Bělorusové podnes vodívají večer před Novým rokem po domech dva hochy, z nich jeden sluje bohatá k., jest oblečen v nové šaty a má na hlavě věnec z žitných klasů, druhý, chudá k., v rozedrané hazuce s věchtem z vymlácené slámy. Vstoupíce do světnice zahalí oba hochy dlouhou pokrývkou a dávají hospodáři z nich na vybranou: vybere-li si bohatou, zapějí mu píseň zvěstující úrodu a bohatství; pakli že chudou, zvěstují mu neúrodu a chudobu. Obyčej choditi k-dou (koledovati), při čemž koledníci zpívají písně přejíce hospodáři v budoucím roce zdar a úrodu a dostávají za to dárky, rozšířen jest po všem Slovanstvu. Viz Koljady. U nás chodívali na k-du kněží, učitelé i žáci a brávali za to rozličné naturalie; nyní koledují děti. Sob.