Ottův slovník naučný/Koljady

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Koljady
Autor: František Řehoř
Zdroj: Ottův slovník naučný. Čtrnáctý díl. Praha : J. Otto, 1899. S. 563. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Koleda

Koljady, koljadky, písně rusínské: 1) K. nábožné byly z části pojaty v obřad řeckokatolický, pravoslaví jich nezná. Zpívají se místy o čelnějších svátcích v přestávkách mezi jednotlivými oddíly bohoslužby, na processích a t. p. Mnohé z nich jsou u veliké oblibě a náležejí vedle spisů Vyšenského a intermedií Gavatovyčových k nejcennějším památkám unitského původu ze století XVII. a XVIII. Obsahují málo živlu z nábož. dogmat západních a v realistické malbě detailův jsou skoupější než koledy polské a německé. Všeobecně pak jsou v nich patrny reminiscence na hymny latinské, církevní písně německé i polské a tu tam jeví stopy středověkého dramatu náboženského. Jen v nemnoha případech, byl-li obsah k. bezprostředně čerpán z evangelia a forma z písně národní a tyto vzdálené prvky sloučeny v organický celek, povstaly vzorné k. velké poetické ceny. Na apokryfických legendách založena na Malé Rusi známá k-da Predvičnyj rodyłša pod léty a k apokryfickým závěrkům dlužno přičísti v k-dách oblíbenou episodu o volu a oslu, zahřívajících Krista. Další k. typu naivního mají za osnovu hlavně text evangelií, vynikajíce prostotou komposice i tónu a teplým citem. Nejkrásnější z nich je Boh predvičnyj. Prvá známá sbírka nábožných k-dách pořízená Levkovským kolem r. 1777 nalézá se v rukopise v knihovně řeckokat. kapitoly v Přemyšli. Souborné vydání asi o 250 k-ad vyšlo pod tit. Bohohłasnyk (Počajev, 1790, po druhé 1825). Když r. 1826 vzalo v Počajevě vrch pravoslaví, vydány v Haliči Pěsni bohovějnyja izbranyja iz počajevskago bohohłasnyka (Přemysl, 1836) a namnoze pokažené třetí vydání Bohohłasnyka (Lvov, 1850); na škartkách dočkaly se hojných vydání.

2) K. světské děli se na k. vánoční a ščedrivky. Prvé zpívají se o Vánocích, druhé na Jordán a mezi sebou se podstatně liší. Jsou v nich patrné tragicky pojímané apokryfické motivy, a dělí se podle pohlaví, věku a společenského postavení osob, jimž jsou věnovány. Zpěv k-ad dosti monotonní bývá často doprovázen hudbou a odměňován dle účelu, pro jaký koledováno: osobní nebo dobročinný. Koledování súčastní se hloučky mládeže pohlavně oddělené, kdežto dospělí a ženatí, koledujíce obyčejně v hodnosti členů cerkovného bractva, odvádějí vykoledovaný peníz nebo příspěvek v naturaliích pokladně místního chrámu. Sbírky světských k-ad obsahují známé sborníky nár. maloruských písní Čubinského, Hołovackého, z Ołeska, Kolberga a j. Nejzajímavější k. světské s přežitky mythologickými zachovaly se v Haliči a v Karpatech. Řř.