Ottův slovník naučný/Klášterec

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Klášterec
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Čtrnáctý díl. Praha : J. Otto, 1899. S. 315. Národní knihovna České republiky
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Klášterec
Související články ve Wikipedii:
Klášterec (Olšany), Klášterec (Vimperk), Klášterec nad Ohří, Klášterec nad Orlicí
Č. 2219. Znak města Klášterce

Klášterec: 1) K. (Klösterle), starožitné město v Čechách na lev. bř. Ohře, v hejt. a okr. kadaňském, má 226 d., 32 ob. č., 2048 n. (1890), far. kostel N. Trojice (pův. ze XIV. st.), špitál s kaplí Loretánskou, 4tř. šk. pro chl. a dív., soukromou šk. tovární hr. Thuna, pš., telegr., stan. Bušt. dr. (Praha–Cheb), lékárnu, četn. st., měst. spořitelnu, 2 válc. mlýny a výr. trhy. Fid. panství K. s Pětipsy (4398.82 ha) se zámkem, parostr. pivovarem, velikou továrnou na zboží porcul. (přes 500 děl.) náleží Osv. hr. Thunovi-Hohenšteinovi. V okolí naleziště drahých kamenů. Znak (obr. č. 2219.): v modrém štítě hradba stříbrná ze štukoví s branou otevřen. a čtverhrannou stříbrnou věží; s každé strany věže vynikají z hradby tři zlaté klasy pšeničné. Město pojmenováno po klášterci, jejž v těch místech míval benediktinský klášter postoloprtský, jenž zde i proboštství založil. R. 1277 potáhl Přemysl Otakar II. K. ke komoře královské a mniši vrátili se do kláštera hlavního. V XV., XVI. a poč. XVII. st. drželi K. Fictumové z Egerberku a r. 1590 vystavěli zde zámek, do něhož se přesídlili. Kryštof F. súčastnil se na poč. války 30leté odboje stavů českých, začež mu panství K. zabráno a prodáno (1623) Kryšt. Šimonovi z Thunů, jehož potomci zde dosud panují. Za Michala Osv. T. rozmnoženy městu svobody, r. 1670 dal vystavěti kostel farní. R. 1784 čásť města se zámkem lehla popelem. Osv. hr. T. († 1703) učinil K. fideikommissem. — 2) K., ves t. (hejt. Vrchlabí), viz Lhota Klášterská. — 3) K. (Klösterle), ves t., hejt. Prachatice, okr., fara a pš. Vimperk; 28 d., 262 ob. n. (1890), výroba dřev. kartáčů, samota klášterecký mlýn a pila. — 4) K. (Klösterle), far. ves. t. při Divoké Orlici, hejt., okr. a pš. Žamberk; 171 d., 1066 ob. č., 8 n. (1890), kostel N. Trojice s olt. obrazem od Brandla, 4tř. šk., fin. stráž, 3 mlýny a pila.

5) K., ves na Moravě na pr. bř. Moravy, hejt. a okr. Zábřeh, fara a pš. Ruda nad Moravou; 29 d., 193 ob. č. (1890), fil. kostel Zvěst. P. Marie. Stával zde klášter benediktinský, jenž asi za válek husitských vzal za své a r. 1447 již se nepřipomíná.