Ottův slovník naučný/Lhota

Přidat odkazy
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Ottův slovník naučný
L'Hôpital Lhota Lhota (osoby)
Údaje o textu
Titulek: Lhota
Autor: J. Fučík, Pavel Papáček, neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Patnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 991. Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Lhota (rozcestník)
Související články ve Wikipedii:
Alenina Lhota, Balkova Lhota, Bělečská Lhota, Beranova Lhota, Bílá Lhota, Bilantova Lhota, Bláhova Lhota, Blatníkovská Lhota, Bližší Lhota, Bolehošťská Lhota, Borová Lhota, Bradlecká Lhota, Broučkova Lhota, Broumova Lhota, Břekova Lhota, Buková Lhota, Červená Lhota (Bílá Lhota), Červená Lhota (okres Třebíč), Červená Lhota (Pluhův Žďár), Červená Lhota (Úžice), Česká Lhota, Dlouhá Lhota (Maršovice), Dlouhá Lhota (okres Blansko), Dlouhá Lhota (okres Mladá Boleslav), Dlouhá Lhota (okres Příbram), Dlouhá Lhota (okres Tábor), Dobrovítova Lhota, Dohnalova Lhota, Dolní Lhota (Blansko), Dolní Lhota (Janovice nad Úhlavou), Dolní Lhota (Načeradec), Dolní Lhota (okres Ostrava-město), Dolní Lhota (okres Zlín), Dolní Lhota (Stráž nad Nežárkou), Dolní Lhota (Svojanov), Dubová Lhota, Dubská Lhota, Francova Lhota, Haškovcova Lhota, Hlásná Lhota (Podhradí), Hlásná Lhota (Záblatí), Hlaváčkova Lhota, Horákova Lhota, Horažďovická Lhota, Horní Lhota (Blansko), Horní Lhota (Dolní Žďár), Horní Lhota (Načeradec), Horní Lhota (okres Ostrava-město), Horní Lhota (okres Zlín), Horní Lhota (Týnec), Hrazená Lhota, Hroznová Lhota, Hrušova Lhota, Hurtova Lhota, Husí Lhota, Chocenická Lhota, Chodská Lhota, Chocholatá Lhota, Chomoutova Lhota, Chrastová Lhota, Jankovská Lhota, Janovická Lhota, Jeníčkova Lhota, Jestřabí Lhota, Jobova Lhota, Kacákova Lhota, Kácova Lhota, Kácovská Lhota, Kamenná Lhota (Borotín), Kamenná Lhota (Čestín), Kamenná Lhota (Popovice), Kamenná Lhota, Kapsova Lhota, Karasova Lhota, Klášterská Lhota, Korbelova Lhota, Kostelecká Lhota, Kostelní Lhota, Koubalova Lhota, Králova Lhota (okres Písek), Králova Lhota (okres Rychnov nad Kněžnou), Krchlebská Lhota, Křekovická Lhota, Lékařova Lhota, Lhota (Bor), Lhota (Černošín), Lhota (Číměř), Lhota (Čistá), Lhota (Dolní Břežany), Lhota (Dubá), Lhota (Dynín), Lhota (Háj ve Slezsku), Lhota (Chříč), Lhota (Chuchelna), Lhota (Kelč), Lhota (Letovice), Lhota (Lhota-Vlasenice), Lhota (Liběšice), Lhota (Lísek), Lhota (Merklín), Lhota (Mladošovice), Lhota (Nahořany), Lhota (Netvořice), Lhota (okres Kladno), Lhota (okres Praha-východ), Lhota (okres Přerov), Lhota (okres Zlín), Lhota (Pačlavice), Lhota (Plzeň), Lhota (Praha), Lhota (Přelouč), Lhota (Trutnov), Lhota (Třebenice), Lhota (Úštěk), Lhota (Valašské Meziříčí), Lhota (Vyškov), Lhota Bubeneč, Lhota nad Moravou, Lhota nad Rohanovem, Lhota Netřeba, Lhota pod Džbánem, Lhota pod Horami, Lhota pod Hořičkami, Lhota pod Kosířem, Lhota pod Kůstrým, Lhota pod Libčany, Lhota pod Pannou, Lhota pod Radčem, Lhota Rapotina, Lhota Samoty, Lhota u Chroustovic, Lhota u Kestřan, Lhota u Konice, Lhota u Lysic, Lhota u Olešnice, Lhota u Příbramě, Lhota u Skutče, Lhota u Stříbra, Lhota u Svaté Anny, Lhota u Šternberka, Lhota u Vsetína, Lhota Veselka, Lhota za Červeným Kostelcem, Lhota-Vlasenice, Lhoty u Potštejna, Lipová Lhota, Machovská Lhota, Malá Lhota (Libošovice), Malá Lhota (okres Blansko), Malá Lhota (Velká Lhota), Malá Lhota (zaniklá obec), Malšova Lhota, Manova Lhota, Mariánské Hory, Masákova Lhota, Mokrá Lhota (Bystřice), Mokrá Lhota (Nové Hrady), Nedašova Lhota, Nesperská Lhota, Nízká Lhota, Nová Lhota (Kluky), Nová Lhota (okres Hodonín), Nová Lhota (Vidice), Ostrožská Lhota, Ovesná Lhota, Panská Lhota, Pařezská Lhota, Pazderná Lhota, Pechova Lhota, Pejšova Lhota, Petrova Lhota, Písková Lhota (okres Mladá Boleslav), Písková Lhota (okres Nymburk), Plachova Lhota, Plzeň 10-Lhota, Podhradní Lhota, Podchýšská Lhota, Podkopná Lhota, Prosenická Lhota, Prostřední Lhota, Přední Lhota (Poděbrady), Ptákova Lhota, Rabštejnská Lhota, Radkova Lhota, Ratiborova Lhota, Roubíčkova Lhota, Rybova Lhota, Rytířova Lhota, Řešetova Lhota, Salačova Lhota, Sejcká Lhota, Semínova Lhota, Skočova Lhota, Slovanská Lhota, Smetanova Lhota, Smidarská Lhota, Solná Lhota, Sovoluská Lhota, Staňkova Lhota, Stará Lhota, Starcova Lhota, Starojická Lhota, Stoklasná Lhota, Stračovská Lhota, Střelskohoštická Lhota, Sudličkova Lhota, Suchá Lhota, Svatogothardská Lhota, Šárovcova Lhota, Štědrákova Lhota, Štěpanická Lhota, Štěpánovská Lhota, Švastalova Lhota, Švejcarova Lhota, Tažovická Lhota, Tvarožná Lhota, Uhlířská Lhota, Úhřetická Lhota, Včelákova Lhota, Velká Lhota (Volfířov), Velká Lhota (Vrchotovy Janovice), Velká Lhota, Veselská Lhota, Vidlákova Lhota, Víchovská Lhota, Vilasova Lhota, Viničná Lhota, Vlachova Lhota, Volavá Lhota, Vranová Lhota, Vranovská Lhota, Vrbová Lhota, Vysoká Lhota (Čerčany), Vysoká Lhota, Zábeštní Lhota, Záborná Lhota, Zálesní Lhota, Zárybničná Lhota, Zářecká Lhota, Zelená Lhota, Zelenecká Lhota, Žemličkova Lhota

Lhota, název několika set osad v Čechách, na Moravě, ve Slezsku (Lgota) i na uherském Slovensku (Lehota). Pocházeje nejspíše od slova leh-ký, zavírá v sobě pojem úlevy. Povstalyť osady tyto tak, že majetník půdy, chtěje statek svůj učinili výnosnějším, postoupil podnikateli půdu, aby ji osadil, vzdělal a do určité doby (Ihóty, lhůty) bez úroku držel. Po vypršení stanovené doby měl platiti smluvený úrok z lánů. Osady na takovém podkladě založené nazvány L-mi (menší Lhotkami, Lhoticemi, původně Lehotami; starosl. lьgota[red 1]). Obyvatelé jejich sluli lhotníci, léta osvobozená od daní nazývána lhotními roky a užíváno i slovesa lhotovati, t. j. ve Ihůtách platiti. Poněvadž každá úleva břemene byla jistým osvobozením, nabylo jméno i významu svoboda, a ježto lhůty či svobody dávány jen na jistý čas, nabylo slovo toto také smyslu termín, t. j. lhůta, a vyhladilo starší rok. U mnohých Lhot jako přívlastky zachovala se jména zakladatelů (Svatoslavova, Tetaurova L.), jiné označovány podle polohy (L. pod horami), dle blízkých vesin (L. Uřetická[red 2]) a jinak (L. Bílá). V ústech německých jméno L. změnilo se všelijak, na př.: Ellgott (t. j. Ve Lgotě, Ve Lhotě), Mehlhütte, Öhlhütten atd., kteráž jména nejednou i vážné německé učence slovanského jazyka neznalé zavedla k směšným výkladům. Brandl, Glossarium (1876, heslo »Lhota«); Jul. Wisnar, Untersuchungen zur geogr. Namenkunde (1891, str. 42). Pp.

V království Českém:

1) L., víska u Maskovic, hejtm. Benešov, okr. Neveklov, fara a pš. Netvoříce; 8 d., 41 ob. č. (1890). — 2) L., ves, viz Hony. — 3) L., ves, viz Lhůta 1). — 4) L. (Mehlhut), ves, hejtm. Domažlice, okr. a pš. N. Kdyně, fara Loučím; 144 d., 810 ob. č., 6 n. (1890), 2tř. šk., 3 mlýny, samota Šefle a skupina chalup Blahník. — 5) L. (Welhütten), ves, hejtm., okr., fara a pš. Dubá; 23 d., 104 ob. n. (1890); sadařství, chmelařství. R. 1403 příslušela ke hradu Čápu. — 6) L., osada u Lužan, hejtm. Kr. Dvůr n. L., okr. Jaroměř, fara Chotěborky, pš. Dubenec; 9 d., 53 ob. č. (1890). — 7) L. (Neustift), ves v údolí Bystřice, hejtm. Jindř. Hradec, okr. a fara Bystřice Nová, pš. Čiměř; 38 d., 3 ob. č., 238 n. (1890), 3 mlýny. — 8) L., též Lhotka Stračovská, ves, hejtm. Král. Hradec, okr. a pš. Nechanice, fara Stračov; 46 d., 305 ob. č. (1890), popl. dvůr. — 9) L., ves, hejtm., okr. a pš. Chrudim, fara Slatiňany; 34 d., 239 ob. č. (1890). — 10) L., ves, hejtm. Karlín, okr. Brandýs n. L., fara a pš. Stará Boleslav; 49 d., 356 ob. č. (1890), 2tř. šk. — 11) L., ves při potoce Javornici, hejtm. a okr. Královice, fara Chříč, pš. Kozlany; 28 d., 168 ob. č. (1890), 2 mlýny, hájovna Marek a opuštěné ložisko na vitriolovou břidlici. — 12) L., L. u  Velešína, Lhotka, osada u Zubčic, hejtm. a okr. Krumlov, fara a pš. Velešín; 23 d., 148 ob. č. (1890), mlýn. — 13) L., ves, viz Lhota Bubenečská 60). — 14) L. u Liběšic (Olhotta), ves, hejtm. Litoměřice, okr., fara a pš. Ústěk; 16 d., 76 ob. n. (1890), pěstování chmele, ovoce a lnu. — 15) L. (Wellhotta), ves, hejtm. a okr. Litoměřice, fara a pš. Homoly; 33 d., 186 ob. n. (1890), samota Jebina. — 16) L. (Lhotta), ves, hejtm. Litoměřice, okr. Lovosice, fara Sutom, pš. Třebenice; 21 d., 96 ob. n. (1890), 1tř. škola. — 17) L., ves, viz Lhotka 17). — 18) L., též L. Nahořanská, ves, hejtm., okr., fara a pš. N. Město n. M.; 40 d., 241 ob. č. (1890), popl. dvůr Rozkoš. — 19) L., ves, hejtm. N. Město n. M., okr. Opočno, fara Bílý Újezd, pš. Dobruška; 40 d., 236 ob. č. (1890), v zimě po domácku tkalcovství. Ves ode dávna příslušela ke tvrzi Skalce, od níž r. 1670 dostala se k panství rychnovskému. — 20) L., ves, hejtm. Milevsko, okr., fara a pš. Bechyně; 36 d., 193 ob. č. (1890), mlýn. — 21) L., ves, viz Lhůta 4). — 22) L., Lhotka, ves, hejtm. Pelhřimov, okr., fara a pš. Kamenice n. L.; 17 d., 118 ob. č. (1890). — 23) L., ves při Otavě, hejtm., okr. a pš. Písek, fara St. Kestřany; 19 d., 131 ob. č. (1890), samota Řežabinec. — 24) L. (Elhotten), ves, hejtm. a okr. Planá, fara Damnov, pš. Bor (Haida); 18 d., 108 ob. n. (1890). — 25) L., též L. Šťáhlavská, ves, hejtm. a okr. Rokycany, fara Plzenec, pš. Šťáhlavy; 57 d., 355 ob. č. (1890), 2tř. šk., ložisko žel. rudy a cihelna, samoty: Pozorka a Hvížďalka, býv. hájovny. — 26) L. (Welhotten), ves, hejtm. Podbořany, okr. a pš. Jesenice, fara Libyně; 41 d., 6 ob. č., 182 n. (1890), 1tř. šk. — 27) L., osada u Kloušova, hejtm. a okr. Přeštice, fara a pš. Merklín; 22 d., 179 ob. č. (1890), ložisko kamen. uhlí. — 28) L., ves, hejtm. Rakovník, okr. Křivoklát, fara Družec, pš. Domoušice; 77 d., 629 ob. č. (1890), ložisko kamen, uhlí, mlýn, dvě myslivny a samota Ploskov. — 29) L., chybně Velhota, ves, hejtm. a okr. Rakovník, fara Domoušice, pš. Horní Ročov; 39 d., 222 ob. č. (1890). — 30) L., také L. Dlouhá, Velká i Vlčkova, far. ves pod Račem, hejtm. Rokycany, okr. Zbirov, pš. Mýto; 95 d., 667 ob. č. (1890), kostel sv. ap. Filipa a Jakuba (r. 1350 far.), 2tř. šk., ložisko želez, rudy, mlýn. Po r. 1623 zanikla fara, r. 1785 zřízena lokalie, r. 1857 povýšena opět na faru. Druhdy dolováno zde na želez. rudu. — 31) L., ves na úpatí Kozákova, hejtm., okr., fara a pš. Semily; 48 d., 305 ob. č. (1890), 1tř. šk., tkalcovství a ložisko želez. rudy. — 32) L., ves, viz Lhota Hoštická 96). — 33) L. (Elhotten), ves, hejtm. a okr. Stříbro, fara Kladruby (zámek), pš. Hor. Sekyřany; 70 d., 460 ob. n. (1890), 1tř. šk., kamenouh. doly, mlýn Peklo a myslivna Jirna. — 34) L. (Elhotten), osada u Černošína, hejtm. a okr. Stříbro, fara a pš. Černošín; 12 d., 69 ob. n. (1890). — 35) L. (Elhotten), ves, hejtm. Stříbro, okr. Stody, fara Litice, pš. Dobřany; 34 d., 102 ob. c., 192 n. (1890), kamenouhel. doly, mlýn. — 36) L., také L. Lipová, ves, hejtm. a okr. Sušice, fara Budětice, pš. Rabí; 17 d., 125 ob. č. (1890). Alod. statek se zámečkem, dvorem a pivovarem koupil r. 1802 Vavřinec Kristian. Od r. 1560 seděla zde rodina Kousků ze Sobětic (později ze Sobětiček), r. 1690 Jan Krištof Koc z Dobrše, r. 1691 Markéta Nejedlá, r. 1697 Jakub ryt. z Lemayru, r. 1722 Antonie Ludmila Mauerbio, r. 1743 Antonie Fr. Boryňová ze Lhoty, r. 1789 Frant. Václ. hr. ze Stubíku. — 37) L., L. Česká, ves mezi Bošileckým a Záblatským rybníkem, hejtm. Třeboň, okr. a pš. Lomnice n. L., fara Bošilec; 20 d., 181 ob. č. (1890), opodál Lhotský dvůr. R. 1433 slove Česká L. a patřila k panství třeboňskému. — 38) L., ves, hejtm. a okr. Třeboň, fara Mladošovice, pš. Borovany; 48 d., 271 ob. č. (1890), popl. dvůr s ovčínem. — 39) L. (Wellhota), ves, hejtm., okr., fara a pš. Trutnov; 79 d., 534 ob. n. (1890), 2tř. šk., ložisko kamen, uhlí, mlýn a samota Peklo. — 40) L., ves, hejtm. Kr. Vinohrady, okr. Jílové, fara Zlatníky, pš. Dol. Břežany; 24 d., 159 ob. č. (1890), opodál výletní místa Jarov se zastávkou parníků a Závist (Zalužanka) s několika villami poblíž břehu vltavského. L. patřívala ke klášteru zbraslavskému a o Járově jako krčmě činí se zmínka r. 1573. — 41) L. (Welhütten), osada u Sádku, hejtm. a okr. Žatec, fara Měcholupy, pš. Deštnice-Sádek; 23 d., 120 ob. n. (1890), 1tř. šk., popl. dvůr a myslivna. Stával zde vladyčí statek s tvrzí, rodné sídlo Boreňův (Boryňův) ze Lhoty, z nichž někteří psali se Lhotové ze Lhoty. V XVI. nebo XVII. stol. připojili Sekerkové ze Sedčic L-tu k Měcholupům. — 42) L. Alénina, Alínova, také pod Ostrým, víska u Čunkova, hejtm. Sedlčany, okr. a pš. Sedlec, fara Jistebnice; 8 d., 50 ob. č. (1890). Ve XIV. stol. jmenovala se L. Hořejší, ale zdejší tvrz zvala se L. na Ostrém, na níž z části seděl (1414) Mikuláš Drkule ze Lhoty. Později připojena k Jetřichovicům. — 43) L. u sv. Anny č. sv. Anna, ves, hejtm. Strakonice, okr. Volyně, fara Kraselov, pš. Němčíce; 19 d., 95 ob. č. (1890). Na lesnatém pahorku poutnický chrám sv. Anny, vystavěný r. 1682 od světícího biskupa pražského Jana Ignáce Dlouhoveského z Dlouhévsi, s ambity (z r. 1726), 4 kaplemi v rozích a věží. O něco dále založeny r. 1761 lázně. Ves v XVI. st. jmenovala se Lhotou Pechlatovou i Pechlárovou a Nožířskou. — 44) L. Balkova, někdy Čelákova, Včelákova, Kršňákova, ves, hejt., okr. a pš. Tábor, fara Dražice; 34 d., 263 ob. č., 8 n. (1890), popl. dvůr, na »Vejrcic lihovar (kde je telegr. a žel. stanice). V XVI. stol. seděli zde Kršňákové z Božetína, z nichž Petr prodal (1587) L. obci táborské. — 45) L. Bělečská, Lhotka, osada u Bělče, hejtm., okr., fara a pš. Prachatice; 15 d., 69 ob. č. (1890). — 46) L. Beranova, ves, hejtm. a okr. Tábor, fara a pš. Chotoviny; 16 d., 81 ob. č. (1890). Někdy slula po svém prvním hospodáři Lhotou Slunéčkovou a patřívala k Chotovinám. — 47) L. Bilantova víska u Trpišovic, hejtm., okr., fara a pš. Ledeč; 8 d., 70 ob. č. (1890). Kdysi zvána Lhotou Mrázovou. R. 1530 koupila ji obec táborská. — 48) L. Bláhova, ves u Podčepic, hejt. a okr. Sedlčany, fara Podčepice, pš. Vys. Chlumec; 13 d., 86 ob. č. (1890), mlýn a popl. dvůr Zvěstovice. — 49) L. Bláhova, chyb. Plachova. osada u Koutů, hejtm. Sedlčany, okr. Votice, fara Arnoštovice, pš. Smilkov; 12 d., 93 ob. č. (1890). — 50) L. Bližší i Přední i Štifta Přední (Vorder-Stift), ves u Perneku, hejtm. Krumlov, okr., fara a pš. Planá; 11 d., 1 ob. č., 52 n. (1890). Ves kdysi zvána Schöneck a povstala na klášterství zlatokorunském. — 51) L., (Lhotka) Bolehošťská i Strhaná, ves při potoce, hejtm. N. Město n. M., okr. Opočno, fara Přepychy, pš. Třebechovice; 47 d., 304 ob. č. (1890), lovecký zámeček s myslivnou. V nejstarší době zvala se L. pod Křivinou a náležela (1495) ke hradu litickému, v XVI. stol. přikoupena k Opočnu. — 52) L. Bolunkova, ves, viz Lhota Krchlebská 37). — 53) L. Borová, víska u Pyšel, hejtm. Kr. Vinohrady, okr. Jílové, fara a pš. Pyšely; 7 d., 50 ob. č. (1890). Bývala příslušnou ke statku pyšelskému. — 54) L. Bozdova (Hundshaberstift), osada u Jablonce, hejtm. Krumlov, okr. a pš. Hor. Planá, fara Jablonec; 13 d., 91 ob. n. (1890). Založena na klášterství zlatokorunském, od něhož uchvácena (v XV. st.) ke Krumlovu. — 55) L. Bradlecká, jindy Hrnčířská (1395), ves, hejtm. Semily, okr. Lomnice n. Pop., fara a pš. Železnice; 65 d., 440 ob. č. (1890), 1tř. šk. (od r. 1886), 2 mlýny, sbor hasičský, div. ochotníci, veliká vojenská střelnice pro posádku jičínskou, zřízená r. 1892; lomy na červený a bílý pískovec, na štěrk a písek, hrnčířskou hlínu, vývoz ovoce. Na hranicích vsi v katastru syřenovském na vysokém kopci (»Bradle«) zříceniny hradu Bradlce (v. t.). První zmínka o Lhotě Bradlecké je v dílčí listině pánů z Valdšteina r. 1533. R. 1539 Albrecht z Valdšteina prodal Lhotu Bradleckou městu Jičínu; r. 1624 odňal vév. Albrecht z Valdšteina Jičínským Lhotu a jiné zboží a daroval ji nově zřízené jesuitské kolleji v Jičíně. Potom náležela L. k panství miličeveskému, od něhož koupil ji r. 1841 kn. Rohan k panství lomnickému. U Lhoty je samota Matlov o 2 číslech, jež vznikla r. 1877. JFučík. — 56) L. Břekova, ves, hejtm., okr. a pš. Sedlčany, fara Dublovice; 17 d., 116 ob. č. (1890). Založ. ok. r. 1352 na »Břekově«. — 57) L. Březovská (Březovická), ves, viz Lhota u sv. Gottharda 83). — 58) L.  Broučkova, ves, hejtm. a okr. Tábor, fara a pš. Chotoviny; 20 d., 175 ob. č. (1890), popl. dvůr Oudičov. Roku 1470 jmenuje se Lhotou Lhavou, v XVII. stol. Lhotou Drmolovou, později od sedláků Broučků zde usedlých. — 59) L. Broumova i Hlasná (r. 1406 L. Literátova), ves, hejtm. a okr. Ledeč, fara Lipnice, pš. Světlá n. Sáz.; 25 d., 172 ob. č. (1890). — 60) L. Bubenečská, jen Lhota a Lhotka, ves, hejtm. Ledeč, okr. D. Kralovice, fara a pš. Křivsoudov; 12 d., 77 ob. č. (1890). — 61) L. Buková, též Bukovská, ves, hejtm. a okr. Benešov, fara Poříčí n. S., pš. Týnice n. S.; 19 d., 155 ob. č. (1890). — 62) L. Čeláková i Včelákova, osada u Vrcholtovic, hejtm. Sedlčany, okr., fara a pš. Sedlec; 9 d., 66 ob. č. (1890). Od r. 1613 příslušná byla ku statku vrcholtickému a nazývána Lhotou Týblovou. — 63) L. Červená či Kábova nebo Nová, ves, hejtm. Pelhřimov, okr. Kamenice n. L., fara a pš. Deštná, 29 d., 171 ob. č. (1890). Alod. statek (485.79 ha) se zámkem, dvorem a lihovarem drží Alexandr kn. Schönburk. Na skále uprostřed rybníka stojí zámek a na pahrbku lipami porostlém starobylá kaple Nejsv. Trojice. Na konci XIV. a poč. XV. st. připomíná se tu Ondráček ze Zásmuk, jehož potomci psali se Lhotskými ze Zásmuk. Potom tu seděl Diviš Boubínský z Újezda, r. 1530 Jan Kába z Rybňan (za něhož obnovena zdejší tvrz), Růtové z Dírného (od r. 1597), jimž po bitvě bělohorské statek zdejší zabrán a prodán (1623) Antonínu de Bruccio, po jehož smrti spadla L. Č. na komoru královskou a ta ji prodala (1657) Vilémovi Slavatovi z Chlumu. Skrze M. Fynfkyrchnerovou roz. Slavatovou dostala se do rodu hr. Windischgratzů, jimž pro dluhy prodána (1735) Fr. sv. p. z Gudenus, jehož potomci vládli zde do r. 1794. Na to seděla zde rodina sv. p. ze Stillfriedu, Jakub Veit (od r. 1823) a r. 1835 koupil statek červenolhotecký Jindřich hr. Schönburk. — 64) L. Červená, též Lhotka, popl. dvůr Rudolfa hr. Chotka, u Úžice, hejtm. Slané, okr. Velvary, fara Vodolka, pš. Úžice. Stávala zde ves s tvrzí, na níž seděl Hanuš z Kolovrat (1444), v XVI. stol. Sekerkové ze Sedčic, Berkové z Eberšteina (od r. 1592), konečně připojena k Jeviněvsi a Veltrusům. Ves, jakož i tvrz zanikly za války 30leté. — 65) L., ves Česká, viz Lhota 37). — 66) L. Další, Štifta Další i Zadní (Hinter-Stift), osada u Perneku, hejtm. Krumlov, okr., fara a pš. Hor. Planá; 14 d., 142 ob. n. (1890). Povstala na klášterství zlatokorunském. — 67) L. Davidova, víska, viz L. Vysoká 267). — 68) L. Dlouhá, osada u Zahrádky, hejtm. Benešov, okr. a fara Neveklov, pš. Maršovice; 23 d., 145 ob. č. (1890). — 69) L. Dlouhá, ves, viz L. 30). — 70) L. Dlouhá, dříve Mravinná, ves, hejtm. Jičín, okr. Sobotka, fara Březno, pš. Domousnice; 69 d., 393 ob. č., 9 n. (1890), 2tř. šk. a opodál Skašov, kdysi tvrz, nyní popl. dvůr. — 71) L. Dlouhá, původně Bavorova, ves, hejtm. Příbram, okr. a pš. Dobříš, fara sv. Pole; 92 d., 552 ob. č., 6 n. (1890), fil. kostel sv. Jana (v době předhusitské far.), 2tř. šk., popl. dvůr s ovčínem a Červený mlýn. Ves pojmenována po Bavorovi ze Strakonic. R. 1389 držel ji Vilém ze Strakonic, později i s Píčinou dostala se křižovníkům svatomářským. Když pak r. 1515 od Píčiny oddělena, stala se samostatným zbožím, jež i s tvrzí drželi (do r. 1745) Bechyňové z Lažan. R. 1837 koupil zboží lhotecké Fr. kn. Colloredo-Mansfeld a spojil je s panstvím dobříšským. — 72) L. Dlouhá, ves, hejtm. a okr. Tábor, fara a pš. Choustník; 46 d., 343 ob. č. (1890), 1tř. šk., popl. dvůr a mlýn Hliňák. — 73) L. Dobrovítova, ves, hejtm., okr., fara a pš. Ledeč; 18 d., 116 ob. č. (1890), mlýn. — 74) L. Dohnalova, osada u Vysoké, hejtm. a okr. Sedlčany, fara a pš. Kosová Hora; 17 d., 88 ob. č. (1890). — 75) L. Dolní, Lhotka pod Besednicí, osada u Besednice, hejtm. České Budějovice, okr. Sviny Trhové, fara a pš. Besednice; 19 d., 110 ob. č. (1890). — 76) L. Dolní (Nieder-Schlagles), ves na lev. bř. Nežárky, hejtm., okr. a pš. Jindř. Hradec, fara Stráž; 38 d., 344 ob. č., 2 n. (1890), 2 mlýny, popl. dvůr Terezín, Marketská myslivna a hájovna a samota Blatská bašta. Ves bývala příslušnou k zámku jindřichohradeckému. — 77) L. Dolní či Stará, osada u Roztěže, hejtm. a okr. Kutná Hora, fara Bykáň, pš. Malešov; 18 d., 111 ob. č. (1890), mlýn. Připomíná se již ve XIV. stol. — 78) L. Dolní či Marvalova, ves nad Úhlavou, hejtm., okr. a pš. Klatovy, fara Janovice n. Úhlavou; 24 d., 147 obyv. č. (1890), mlýn. — 79) L. Dolní, též Podelhota, osada, hejtm. Ledeč, okr. Dol. Kralovice, fara a pš. Lukavec; 23 d., 207 ob. č. (1890), popl. dvůr, mlýn. — 80) L. Dolní či Přední, ves, hejtm. a okr. Polička, fara a pš. Svojanov; 31 d., 176 ob. i. (1890), 2tř. šk. Bývala příslušnou ke hradu Svojanovu. — 81) L. Dubová, pod Petrovici i pod Janovici, Lhotka Dubová, ves při Úhlavě, hejtm. a okr. Klatovy, fara a pš. Janovice n. Ú.; 22 d., 156 ob. č. (1890), mlýn. Stávala zde tvrz, již postavil Jan Boček z Vilhartic. Tvrz zanikla v XV. stol. — 82) L. Dubová či Dubská, ves, hejtm. Strakonice, okr. Volyně, fara a pš. Dub; 23 d., 140 ob. č. (1890), kaple P. Marie, myslivna. Stávala zde tvrz, z níž bezpochyby pocházel Jan ze Lhoty (1461), — 83) L. u sv. Gottharda i Brezovská (Březovická), víska u Doubravy na patě vrchu Svatogotthardského, hejtm. Král. Hradec, okr., fara a pš. Hořice; 4 d., 38 ob. č. (1890). R. 1503 seděl zde Jan Rašín z Ryzemburka. — 84) L. Halouškova, osada, viz L. Karasova 126). — 85) L. Hlasná, ves u Březiny na úpatí Loretánského vrchu, hejtm., okr. a pš. Jičín, fara Velíš; 40 d., 252 ob. č. (1890). — 86) L. Hlasná (Wihořen), ves, hejtm. a okr. Prachatice, fara a pš. Záblatí; 41 d., 239 ob. n. (1890). Ve XIV. a XV. stol. náležela ke hradu Husi a zvala se Bihařovka. — 87) L. Hlaváčkova, víska u Ješetic, hejtm. Sedlčany, okr. Votice, fara Arnoštovice, pš. Smilkov; 3 d., 25 obyv. č. (1890). Do r. 1757 slula po prvním sedláku Charvátova. — 88) L. Hlaváčova, Hlaváčkova, ves, hejtm. Kolín, okr., fara a pš. Kouřim; 7 d., 83 ob. č. (1890), samota Broučkov. Alod. statek (167.79 ha) se zámkem, dvorem a cihelnou náleží Frant. Frauenberkovi. V dobách předhusitských uvádí se mezi statky kláštera sedleckého. Ok. r. 1415 seděl zde Mikuláš z Lipan, r. 1508 Václav Broum z Chomutic, Hlaváčkové z Vojenic, r. 1572 Jan Čeněk ze Čbánova, r. 1574 Dorota Novohradská z Bítova, r. 1589 Mikuláš Valrich z Bubna, r. 1664 Dorota Mladotová ze Solopisk, r. 1671 Bohuslav Ferd. Teis z Losu, r. 1695 Jan Fr. Rosenheim z Janovic, r. 1700 Vilém Jaroslav Mladota ze Solopisk, r. 1701 Vilém Záruba z Hustiřan, r. 1710 Ludmila Frant. z Lobkovic, r. 1711 Kateřina Vítová z Rzavého, r. 1713—55 Mladotové ze Solopisk, r. 1755 Filip Kolovrat Krakovský a v našem století národovec a poslanec na zem. sněmu dr. Václ. Milner († 1864). — 89) L. pod Horami, ves, hejtm. a okr. Týn n. Vlt., fara Hůrka Bílá, pš. Dříteň; 41 d., 212 obyv. č. (1890). — 90) L. Horažďovická, ves, hejtm. Strakonice, okr. a pš. Horažďovice, fara Vel. Bor; 27 d., 156 ob. č. (1890), mlýn. — 91) L. pod Hořičkami, ves, hejtm. Náchod, okr. Skalice, fara a pš. Hořičky; 66 d., 306 ob. č. (1890). — 92) L. Horní, Hořejší či Nová, osada u Roztěže, hejtm. a okr. Kutná Hora, fara Bykáň, pš. Malešov; 11 d., 67 obyv. č. (1890), mlýn s pilou. Ves zal. asi v XVII. st. — 93) L. Horní či Německá (Ober-Schlagles), ves nad Nežárkou, hejtm., okr., fara a pš. Jindř. Hradec; 31 d., 6 ob. č., 193 n. (1890). — 94) L. Horní, Lhotka, ves, hejtm., okr. a pš. Klatovy, fara Týnec; 16 d., 110 obyv. č. (1890), popl. dvůr. Někdy však zvláštní statek s tvrzí. — 95) L. Horní, též Ovesná, ves, hejtm. Ledeč, okr. Dol. Kralovice, fara Zhoř, pš. Lukavec; 22 d., 189 ob. č. (1890), mlýn. Pův. byla jměním kláštera louňovického. — 96) L. Hoštická, jen L., ves při potoku Brodu, hejtm. Strakonice, okr. Horažďovice, fara a pš. Střelohoštice; 44 d., 287 obyv. č. (1890), mlýn a popl. dvůr L. R. 1399 seděl zde Přibík z Dlouhévsi, jehož potomci psali se Lhotové z Dlouhévsi. V XV. stol. seděli zde na tvrzi Lhotští z Brloha, z nichž Mikuláš prodal (1543) ves i tvrz Mikuláši z Kraselova, za něhož připojena ke zboží hoštickému. — 97) L. Hrazená, ves, hejtm. Benešov, okr. a pš. Vlašim, fara Domašín; 20 d., 130 ob. č. (1890) a samota Zajíčkov. Ves náležela původně klášteru louňovickému, po r. 1420 držela ji obec táborská. — 98) L. Hrnčířská, ves, viz L. Bradlecká 55). — 99) L. i Lhotka Hrušova, ves, hejtm. Tábor, okr., far. a pš. Soběslav; 24 d., 111 ob. č. (1890). — 100) L. Hulínova, ves, viz L. u Skutče 219). — 101) L. za Humny, ves, viz L. Záhumní 275). — 102) L. Hurtova, ves, hejtm. a okr. N. Brod, fara Krás. Hora, pš. Okrouhlice u N. Brodu; 39 d., 267 ob. č. (1890). V XVI. st. psala se L. nad Olešnou, příslušná ke Světlé. — 103) L. Husí, osada u Uhelnice, hejtm., okr. a pš. Ml. Boleslav, fara Plasy; 34 d., 194 ob. č. (1890), 1tř. šk., kaple sv. Anny z r. 1823, myslivna. — 104) L. Chocenická, též Lhotka, ves, hejtm. Plzeň, okr., fara a pš. Blovice; 17 d., 106 obyv. č. (1860). Patřívala ke klášteru nepomuckému. — 105) L. Chocholatá, dříve Chocholová, ves, hejtm. a okr. Prachatice, fara a pš. Vlach. Březí; 29 d., 189 ob. č. (1890), popl. dvůr. Kdysi byla zvláštním statkem s tvrzí, ke konci XVI. stol. majetkem pánů z Rožmberka, Sylvestra Mlazovského z Téšnice, Budkovských z Budkova (do r. 1656), Hysrlů z Chodů, načež brzy připojena k Vlach. Březí. — 106) L. Chomoutova, víska u Řevnova, hejtm. a okr. Tábor, fara a pš. Borotín; 4 d., 35 obyv. č. (1890). — 107) L. Chroustovická, ves, hejtm. a okr. Vys. Mýto, fara a pš. Chroustovice; 38 d., 219 ob. č. (1890), 2tř. šk. a samota ŽiIovice. Patřívala ke klášteru podlažickému. — 108) L. Jadýrkova, osada, viz L. Velká 255). — 109) L. Jankovská, ves pod Černým vrchem, hejtm. Sedlčany, okr. Votice, fara a pš. Jankov; 33 d., 271 ob. č. (1890). — 110) L. Janovická, někdy L. na Křích, ves, hejtm. Kutná Hora, okr., fara a pš. Janovice Uhlíř.; 49 d., 314 ob. č. (1890), myslivna a samota Podmoky. — 111) L. Jeníčkova, ves, hejtm. a okr. Tábor, fara a pš. Chotoviny; 42 d., 387 ob. č. (1890), 2tř. šk., zámeček a dvůr drží bar. Nádherný. Původně zvána Lhotou Přímou, když ji držel Purkart z Petrovic (1441), Lhotou Purkartovou. Stávalo zde několik dobrých statků, z nichž povstali později 3 svobodníci. R. 1841 přikoupila ji rodina Nádherných z Borutína k Chotovinám. — 112) L. Jestřábí, též Velká, ves, hejtm., okr. a pš. Kolín, fara Ohaře, 78 d., 491 ob. č. (1890), 3tř. šk. Patřívala ke klášteru strahovskému. — 113) L. Jobova, též Zadní, osada u Předměstí, hejtm. a okr. Polička, fara a pš. Svojanov; 19 d., 126 ob. č. (1890). R. 1809 utrpěla velké škody od vojska francouzského, jak tudy táhlo. — 114) L. Kábova, ves, viz L. Červená 63). — 115) L. Kacákova, ves, hejtm., okr., fara a pš. Jičín; 42 d., 298 ob. č. (1890). Od r. 1607 příslušela ke Kumburku. — 116) L. Kacova či Kačkova, ves, hejtm., okr. a pš. Benešov, fara Kozmice; 24 d., 193 ob. č. (1890). V XVIII. st. byli tu 3 svobodníci. — 117) L. Kácovská, osada u Soušic, hejtm. Benešov, okr. Vlašim, fara a pš. Kácov; 14 d., 83 ob. č. (1890). Ve starší době bývaly zde zemanské statky, z nichž později povstalo 11 svobodnických. — 118) L. Kačkova, ves, viz L. Kacova 116). — 119) L. Kahlovická či pod Kahlovici někdy ves, nyní samota u Něm. Záhoří, hejtm. Tábor, okr. a pš. Ml. Vožice, fara Nová Ves; 2 d., 9 ob. č. (1890). Odtud pocházel rod Lhotkův ze Zmyslova. — 120) L. i Lhotka Kamenná, osada u Popovic, hejtm. a okr. Benešov, fara Popovice, pš. Postupice; 19 d., 133 ob. č. (1890). — 121) L. Kamenná, osada u Vlkanče, hejtm. Čáslav, okr. Habry, fara Vlkaneč, pš. Golč. Jeníkov; 12 d., 66 ob. č. (1890), samota Okrouhlík. — 122) L. Kamenná, ves, hejtm. Kutná Hora, okr. a pš. Uhlíř. Janovice, fara Sudějov; 28 d., 186 ob. č. (1890), zámeček s popl. dvorem, par. pilou, obora a myslivna sv. p. Hrubého z Jelení. Ves povstala r. 1690 na vymýtěném lese — 123) L. Kamenná, ves, hejtm., okr., fara a pš. Ledeč; 31 d., 240 ob. č. (1890), mlýn, pila a výroba šindele. — 124) L. Kamenná dříve Přibíkova, ves, hejtm. Sedlčany, okr. Sedlec, fara a pš. Borotín; 30 d., 187 ob. č. (1890), mlýn zv. Přibík. Alod. statek (89.2 ha) se zámečkem a dvorem drží Kristián Turnwald. Připomíná se r. 1386. V XVI. stol. drželi statek Malovcové, v XVIII. stol. Kopidlanští z Kopidlna, pak rodina Götzova, Týřovských a jiné, jež se rychle střídaly. Roku 1844 koupil Lhotu František Josef Klavík. — 125) L. Kapsova, ves na hoře zv. Srbsko, hejtm., okr. a pš. Strakonice, fara Podsrp; 22 d., 117 ob. č. (1890). — 126) L. Karasova, dříve Halouškova i Halušovská, osada u Smilkova, hejtm. Sedlčany, okr. Votice, fara Arnoštovice, pš. Smilkov. V XVII. st. bydlila zde rodina Karasů, po nichž podržela jméno L. Karasova. — 127) L. Klášterská, Klášterec (Mönchsdorf), ves na pr. břehu Labe, hejtm. Vrchlabí, okr. a pš. Hostinné, fara Dol. Kalná (část. Hostinné), kaple Nejsv. Trojice, 1tř. šk., papírna, mlýn. Ves patřívala ke klášteru opatovskému, jenž tu měl proboštství zv. Vrchlabské či Labské. V r. 1416 až 1436 byl zde proboštem Jan Čanka z Čanky. Za válek husitských proboštství uchváceno od světských držitelů a r. 1522 dědičně prodáno Arnoštu z Újezdce a z Kunic. Později náležela ves k různým panstvím. — 128) L. Kocourová, osada u Strměch, hejtm , okr. a pš. Pelhřimov, fara Zachotín; 5 d., 37 ob. č. (1890). — 129) L. Kostelecká, ves, hejtm. Rychnov n. K., okr., fara a pš. Kostelec nad Orl.; 52 d, 352 ob. č. (1890), 2tř. šk., popl. dvůr Forberk a samota Mírov. Srv. Lhotka Kostelecká či Žalmanova. — 130) L. Kostelní, Kdysi Brod Králův, far. ves, hejtm. a okr. Poděbrady, pš. Sadská; 132 d., 833 ob. č. (1890), kostel Nanebevzetí P. Marie (před r. 1354 far.), 2tř šk. Ves s far. kostelem založena před r. 1354; fara po r. 1623 zanikla, r. 1784 zřízena lokalie, r. 1856 povýšena na faru. R. 1813 celá ves i s kostelem vyhořela, načež kostel r. 1817 znovu postaven. — 131) L. Koubelova nebo Koubalova, ves, hejtm. a okr. Milevsko, fara Lašovice, pš. Milešov u Sedlčan; 24 d., 161 ob. č. (1890). — 132) L. Kouskova, kdysi tvrz, nyní popl. dvůr řečený u »Černé krávy« u Neznašova, hejtm. a okr. Klatovy, fara Týnec, pš. Běšiny, dvůr Leopolda hr. Kolovrata Krakovského. R. 1544 držel tvrz se dvorem Jan Kousek ze Sobětiček, jehož potomci zde seděli do XVII. stol. R. 1687 připojena L. k panství týneckému. — 133) L. Králova, ves, hejtm. N. Město n. M., okr. Opočno, fara a pš. Meziříčí u Opočna; 97 d., 614 ob. č. (1890), fil. kostel sv. Sigismunda (ze XIV. stol.), 2tř. šk., panský rybník t. jména a les Rásoška. R. 1641 kostel vyhořel, ve válce 7leté od Prusů vyloupen, zeď hřbitovní pobořena a pruská děla sem postavena. R. 1771 kostel obnoven. L. K. založena (1346) v lese Království, odtud jméno Králová. V XVI. století připojena ves k Opočnu. — 134) L. Králova, ves při Hodějovském rybníce, hejtm. Písek, okr. Mirovice, fara St. Sedlo, pš. Orlík; 59 d., 450 ob. č. (1890), 1tř. šk. Ves byla pův. majetkem královen českých. — 135) L. Křekovská, kdysi Kříženecká, osada u Křekovic, hejtm. Tábor, okr. Ml. Vožice, fara Šebířov, pš. Kamberk; 11 d., 58 ob. č. (1890). V XV. stol. stávaly zde vladyčí statky. — 136) L. u Křemže viz Lhotka u Křemže 49). — 137) L. Krchlebská, kdysi Bolunkova, ves, hejtm., okr. a pš. Čáslav, fara Zbýšov; 34 d., 205 ob. č. (1890). R. 1378 náležela z části k proboštství zbýšovskému a odtud zvána L. Proboštova. — 138) L. na Křích, ves, viz L. Janovická 110). — 139) L. pod Křivinou, ves, viz L. Bolehošťská 51). — 140) L. Kříženecká, ves, viz L. Křekovská 135). — 141) L. Kršňákova, ves, viz L. Balkova 44). — 142) L. Kuncmanova, ves, viz L. Prostřední 201). — 143) L. Kunšova, ves, viz L. Zářecká 279). — 144) L. pod Kůstrým či Kůstrá, ves, hejtm. a okr. Strakonice, fara Bukovník, pš. Volenice; 19 d., 124 obyv. č. (1890). — 145) L. Lékařova i Likařova, ves, hejtm. Prachatice, okr. a pš. Netolice, fara Sedlec; 22 d., 131 obyv. č. (1890), mlýn. Původně byla majetkem pánů z Rožemberka. — 146) L. pod Lesem, ves, viz Lesáky. — 147) L. pod Libčany, ves, hejtm. Král. Hradec, okr. Nechanice, fara a pš. Libčany; 90 d., 717 ob. č. (1890), 2tř. šk. Bývala původně z části majetkem kláštera opatovického. Ves tuto držel ok. r. 1589 Jiří Škornice Balbín z Vorličné, předek našeho Balbína. — 148) L. u Liběšic, ves, viz L. 14). — 149) L. Lípová, ves, v. L. 36). — 150) L. Lužná, jinak Lužná (Luschnee), víska na lev. bř. Vltavy u Hašlovic, hejtm., okr. a pš. Krumlov, fara Zátoň (Otov); 8 d., 68 ob. n. (1890). R. 1310 nál. klášteru ostrovskému. — 151) L. Mackova (Mosetstift), osada u Ktiše, hejtm. Krumlov, okr. Chvalšiny, fara Ktiš, pš. Smědeč; 7 d., 1 ob. č., 48 n. (1890). Ves založena na klášterství zlatokorunském. — 152) L. Machovská, za Machovem či Náchodská, ves, hejtm. Broumov, okr. Police n. M., fara a pš. Machov; 35 d., 247 ob. č. (1890), tkalcovství a samota Nouzín. — 153) L. Malá, jen Lhotka, ves, hejtm., okr. a pš. Ml. Boleslav, fara Březno; 46 d., 270 ob. č. (1890), 1tř. šk. a opodál lázně Boží Voda. — 154) L. Malá, osada u Lhoty Rytířovy, hejtm. Jičín, okr. Sobotka, fara Libošovice, pš. Domousnice; 22 d., 120 ob. č. (1890). — 155) L. Malá[red 3], kdysi Lipanská, osada u Vel. Lhoty, hejtm. Rychnov n. K., okr. Kostelec n. O., fara Sudislav, pš. Potštýn; 45 d., 271 ob. č. (1890), 1tř. šk., popl. dvůr, mlýn. R. 1474 držel ji Mikuláš z Lipan. — 156) L. Malšova nebo za Malšovici, ves při Orlici, hejtm., okr., fara a pš. Kr. Hradec; 45 d., 283 ob. č. (1890), 1tř. šk. V XVI. st. stala se zádušním statkem městské obce královéhradecké. — 157) L. Manova, osada u Rohozné, hejtm. a okr. Polička, fara Rohozná, pš. Svojanov; 19 d., 108 ob. č. (1890), kaple sv. Václava. — 158) L. Marvalova, ves, viz Lhota Dolní. — 159) L. Masákova (Mehlhüttel), ves, hejtm. Prachatice, okr. Vimperk, fara Malý Zdíkov, pš. Velký Zdíkov; 93 d., 899 ob. č., 14 n. (1890), 3 mlýny a několik samot. Ves, původně jen Lhotka, povstala (již r. 1467) na zboží zdíkovském křižovníků svatomařských. — 160) L. Městská, Lhotka Prachatická, osada u St. Prachatic, hejtm., okr., fara a pš. Prachatice; 7 d., 37 ob. č. (1800). Patřívala obci Prachatické. — 161) L. nad Miřetici, osada, viz Lhota Ptákova 202). — 162) L. Mnichova i Mnišská, ves, viz Lhota Rybová 211). — 163) L. Mokrá, ves, hejtm. a okr. Benešov, fara a pš. Bystřice u Benešova; 57 d., 408 ob. č. (1890), Splavský mlýn a opodál Vakov, kdysi ves, nyní popl. dvůr. — 164) L. Mokrá, ves na Novohradském potoce, hejtm. a okr. Vys. Mýto, fara a pš. N. Hrady u Vys. Mýta; 39 d., 211 ob. č. (1890), mlýn, samota Haberka a Polanka. Ves založena na klášterství podlažického kláštera. — 165) L. Mrkova, obecně Mrkova Lhota, někdy Hřivná, Ostrovská a Malá, víska u Světlé, hejtm. Benešov, okr. Vlašim, fara a pš. Louňovice; 4 d., 24 ob. č. (1890). — 166) L. Nahořanská, ves, viz Lhota 18). — 167) L. Náchodská, ves, viz Lhota Machovská 152). — 168) L. Německá, ves, viz Lhota Horní 93). — 169) L. Německá, ves, hejtm. Pelhřimov, okr. a pš. Pacov, fara Pošna; 20 d., 106 ob. č. (1890), 2 mlýny. — 170) L. Německá, ves, hejtm., okr., fara a pš. Příbram; 77 d., 746 ob. č., 3 n., 2 j. (1890), mlýn a čásť obce Liščí Kamna. R. 1292 dána od krále Václava II. klášteru zbraslavskému. — 171) L. Nesperská, ves při potoce, hejtm. Benešov, okr. a pš. Vlašim, fara Velíš; 15 d., 100 ob. č. (1890), 2 mlýny. Opodál zříceniny tvrze Chobotu (v. t.). — 172) L. Nová někdy Pustá, ves, hejtm., okr. a pš. Čáslav, fara Ťřebonín; 46 d., 270 ob. č. (1890), fil. kostel sv. Jana Křt., jejž r. 1579 vystavěl Jan ml. Salava z Lípy, popl. dvůr a zámeček. Ke konci XIV. stol. seděl na vladyčím statku Přibík z Úmonína, v XV. stol. držen k Paběnicům. R. 1565 prodal Václav Bedřichovský z Lomné Lhotu Salavům z Lípy, za nichž se tu připomíná tvrz. Později seděli zde ještě jiní rodové, konečně v XVIII. stol. připojena ke klášteru sedleckému. — 173) L. Nožířská, ves, viz Lhota u sv. Anny 43). — 174) L. Odraná, ves, viz Lhota Švejcarova 243). — 175) L. Ohnišťská, ves, viz Lhota Smidarská 223). — 176) L. na Ostrém, kdysi tvrz při Lhotě Alénině (v. t.). — 177) L. Ostrovská ves, viz Lhota Mrkova 165). — 178) L. pod Ostrým, víska, viz Lhota Alénina 42). — 179) L. Otrhaná, ves, viz Lhota Švejcarova 243). — 180) L. Oudrnická i Údrnická, osada u Ketně, hejtm. Jičín, okres, fara a pš. Libáň; 21 d., 149 ob. č. (1890). — 181) L. Ovesná, ves (hejtm. Ledeč), viz Lhota Horní 95). — 182) L. Ovesná, ves, hejtm. a okr. Ledeč, fara Smrdov, pš. Leština; 48 d., 341 ob. č. (1890), 1tř. šk., mlýn a samota Petrovec. Ve starší době patřila ke klášteru vilémovskému. — 183) L. Pařezská, také na Pařezu, osada u Březky, hejtm. a okr. Jičín, fara a pš. Libuň; 15 d., 84 ob. č. (1890). Nedaleko odtud Prachovské Skály. Za vsí zříceniny bývalého hradu Pařezu. — 184) L. Pazděrkova i Pazderná i Malátova, osada u Popovic, hejtm. a okr. Benešov, fara Popovice, pš. Postupice; 8 d., 73 ob. č. (1890). V XVI. stol. seděla na zdejším dvoře rodina Pazderků. — 185) L. Pechova, ves, hejtm., okr. a pš. Milevsko, fara Kovářov; 48 d., 385 ob. n. (1890). Bývala příslušnou kláštera milevského. — 186) L. Pejšova, Kubcova i Michálkova, víska u Bejšova, hejtm. a okr. Tábor, fara a pš. Borotín; 2 d., 24 ob. č. (1890), popl. dvůr. Jméno od rodiny Pejšů zde usedlé. — 187) L. Petrova, ves, viz Hraštice. — 188) L. Písková, ves, hejtm. a okr. Ml. Boleslav, fara a pš. Krnsko; 33 d., 250 ob. č. (1890), popl. dvůr a zříceniny hradu St. Stránov. — 189) L. Písková i Písečná, ves, hejtm., okr. a pš. Poděbrady, fara Kostelní Lhota; 117 d., 701 ob. č. (1890), 2tř. obec. a 1tř. soukr. šk. — 190) L. Plachova, osada, viz Lhota Bláhova 49). — 191) L. Podbřezská, dvůr u Skalky, hejtm. N. Město n. M., okr. Opočno, fara Bílý Újezd, pš. Dobruška. Do r. 1693 bývala samostatným zbožím, načež od Viléma A. Mladoty ze Solopisk přikoupena k panství rychnovskému. — 192) L. Polická (Mölten), ves po obou stranách Srbského potoka, hejtm. Broumov, okr. Police n. M., fara a pš. Machov; 35 d., 257 ob. č. (1890), mlýn. Ves založena po r. 1254 na újezdě polickém za opata Martina. Srv. W. W. Tomek, Příběhy kláštera a m. Police n. M. (Praha, 1881). — 193) L. Prašivá, ves, hejtm. Čes. Budějovice, okr. a pš. Hluboká, fara Nákří; 34 d., 190 ob. č. (1890), kaple. — 194) L. Přední, ves, viz Lhota Bližší 50). — 195) L. Přední (Nieder-Welhotten), ves, hejtm. a okr. Děčín, fara a pš. Těchlovice; 27 d., 151 ob. n. (1890), mlýn, pila a výroba obuvnických kopyt. — 196) L. Přední, ves, hejtm., okr., fara a pš. Poděbrady; 65 d., 433 ob. č. (1890), 2tř. šk. — 197) L. pod Přeloučí nebo Velká, ves při lev. bř. labském, hejtm. Pardubice, okr., fara a pš. Přelouč; 35 d., 281 ob. č. (1890), zastávka žel. trati Praha–Čes. Třebová, mlýn. Patřívala ke klášteru opatovickému. — 198) L. Přibíkova, ves, viz Lhota Kamenná 124). — 199) L. Proboštova, ves, viz Lhota Krchlebská 137). — 200) L. Prosenická i Prosenská, ves, hejtm. a okr. Sedlčany, fara a pš. Kosová Hora; 25 d., 158 ob. č. (1890). — 201) L. Prostřední, ves, hejtm. Příbram, okr. Dobříš, fara St. Knín, pš. Nový Knín; 25 d., 185 ob. č. (1890), 2tř. šk., popl. dvůr a samota Podelhota. Ves založena (1335) od Kuncmana Hochinstollena a zvána Kuncmanova. — 202) L. Ptákova, Ptáčkova, Mikulášova nebo nad Miřetici, osada u Ždáru, hejtm. Strakonice, okr. Volyně, fara a pš. Vačov; 10 d., 58 ob. č. (1890). — 203) L. Pudilova, ves, viz Lhota Salačova 214). — 204) L. Purkartova, ves, viz Lhota Jeníčkova 111). — 205) L. Pustá, ves, viz Lhota Nová 172). — 206) L. Ratiborova, osada u Mičovic, hejtm. a okr. Prachatice, fara Lhenice (část. Kramoly), pš. Lhenice; 23 d., 136 ob. č. (1890). Povstala na klášterství Zlatokorunském. — 207) L. Řešetová,ves, hejtm., okr. a pš. Náchod, fara Studnice; 65 d., 387 ob. č. (1890), popl. dvůr, mlýn. R. 1579 seděl na zdejším statku Kuneš Bohdanecký z Hodkova, za něhož zde postavena tvrz a dvůr. Potom se tu připomíná rodina Straků z Nedabylic (do r. 1716), načež přikoupena k Náchodu. — 208) L. i Lhotka nad Rohanovem, ves, hejtm. Strakonice, okr. Volyně, fara a pš. Vacov; 39 d., 296 ob. č. (1890), části obce Bošice a Jalovčí. — 209) L. Roubíčkova, ves, hejtm. a okr. Benešov, fara a pš. Postupice; 10 d., 100 ob. č. (1890), popl. dvůr. — 210) L. Růžkova, ves, viz Lhotice Růžkova 7). — 211) L. Rybova, ves, hejtm. Tábor, okr., fara a pš Soběslav; 41 d., 230 ob. č. (1890), samota Osovice. V XV. stol. držena ke klášteru louňovickému a nazývána proto Lhotou Mnichovou i Mnišskou. V XVI. stol. držela čásť vsi rodina Rybova ze Soběslavi. — 212) L. Rychnovská, chybně L. Žalmanova, dvůr u města Rychnova n. Kn. V XV. stol. ves. Zde odbývána (1467) schůze Českých bratří pod bratrem Řehořem. — 213) L. Rytířova, ves, hejtm. Jičín, okr. a pš. Sobotka, fara Libošovice; 36 d., 229 ob. č. (1890), samota Křečkov a Lištice, — 214) L. Salačova (Salašova), dříve L. pod Stražištěm, ves, hejtm. Pelhřimov, okr. a pš. Pacov, fara Lukavec; 30 d., 244 ob. č. (1890), 1tř. šk., 3 mlýny. R. 1643 zove se Lhotou Pudilovou. — 215) L. Samota (Samoty), L. za Sedlcem, ves, hejtm. a okr. Tábor, fara a pš. Planá n. L.; 10 d., 73 ob. č. (1890), kaple, uměl. mlýn Soukeník a samota Pracov. Nedaleko odtud zříceniny někdejší tvrze Sedlce. — 216) L. Sejická, Sejcká, Stajická i Zálesní, ves, hejtm. Příbram, okr. Dobříš, fara Živohoušť, pš. N. Knín; 16 d., 106 ob. č. (1890). Ves založena r. 1335 v lese Kapčickém na Kamýku od Kuncmana Hochinstollena. R. 1365 dostala se ke klášteru emauzskému a v XV. stol. do rukou světských držitelů. R. 1847 koupil statek Ihotecký ryt. z Majersbachu. — 217) L. Semínova, osada u Újezda pod Troskami, hejtm. a okr. Turnov, fara Újezd pod Troskami, pš. Libuň; 43 d., 224 ob. č. (1890). V století XVI. patřila rodině Semínů ze Semína. — 218) L. Skašova, obyč. Skášov, ves, hejtm. Přeštice, okr. Nepomuky, fara a pš. Měčín; 81 d., 544 ob. č. (1890), kaple, 2tř. šk. a výroba hraček. Ves založena r. 1346 v lese řečeném Skašov a patřila do zboží kláštera chotěšovského až do jeho zrušení. — 219) L. u Skutče, kdysi L. Hulínova, hejtm. Vys. Mýto, okr., fara a pš. Skuteč; 35 d., 192 ob. č. (1890), kaple z r. 1849, dva mlýny, kam. lomy. — 220) L. Slovanská, kdysi Milostina, ves, hejtm. Příbram, okr. Dobříš, fara a pš. Borotice; 32 d., 206 ob. č. (1890), popl. dvůr, mlýn a samota Milín. Karel IV. daroval ji Slovanskému klášteru v Emauzích v Praze, odtud Slovanská. — 221) L. SIunečkova, ves, viz Lhota Beranova 46). — 222) L. Smetanova, ves, hejtm. Písek, okr. Mirovice, fara a pš. Čimelice; 112 d., 762 ob. č. (1890), 2tř. šk., mlýn a čásť obce Těšku či pod Lhotou. — 223) L. Smidarská, též Ohnišťská, ves, hejtm. a okr. N. Bydžov, fara a pš. Smidary; 42 d., 265 ob. č. (1890), kaple, 1tř. šk. V neznámé době připomíná se zde Jan Ohnišťko ze Smidar. — 224) L. Solná (Salzweg), ves, hejtm. Prachatice, okr., fara a pš. Vimperk; 26 d., 230 ob. n. (1890), mlýn a výroba rámců k obrazům. — 225) L. Stajická, ves, viz Lhota Sejická 216). — 226) L. Staňkova, osada u Sobotky, hejtm. Jičín, okr., fara a pš. Sobotka; 19 d., 110 ob. č. (1890). — 227) L. Stará, osada, viz Lhota Dolní 77). — 228) L. Starcova, ves, hejtm. Sedlčany, okr. Sedlec, fara a pš. Nadějkov; 20 d., 142 ob. č. (1890), popl. dvůr, mlýn. R. 1506 seděl zde na tvrzi a statku Petr z Doudleb, po r. 1542 rodina Doudlebských, v XVII. st. Karel Jiří z Valdšteina, r. 1667 Fr. A. Khek ze Švarcpachu, r. 1683 Václ. Fr. Budkovský z Budkova, r. 1691 rodina La Cron, r. 1699 Kürnberg, za něhož připojen k Nadějkovu. — 229) L. Stoklasná, ves, hejtm., okr. a pš. Tábor, fara Chotoviny; 37 d., 282 ob. č. (1890), hájovna Bradačka. V XV. stol. seděla zde rodina Hýlovců z Polkovic. — 230) L. Stračovská, ves, viz Lhota 8). — 231) L. pod Strání, osada u Střebše, hejtm. a okr. Kr. Hradec, fara a pš. Král. Hradec Nový; 24 d., 200 ob. č. (1890). Odedávna příslušela obci královéhradecké. — 232) L. pod Stražištěm, ves, viz Lhota Salačova 214). — 233) L. Strhaná, ves, viz Lhota Bolehošťská 51). — 234) L. Sudličkova, chyb. Sudlicova neb Sudlická, osada u Hemží, hejtm. a okr. Vys. Mýto, fara a pš. Choceň; 14 d., 91 ob. č. (1890), popl. dvůr. R. 1519 koupili ji Sudličkové z Borovnice a drželi do r. 1654, načež ji prodali k Brandýsu n. O. — 235) L. Suchá, ves, hejtm. a okr. Litomyšl, fara a pš. N. Hrady; 38 d., 240 ob. č. (1890). Založena na zboží kláštera podlažického. — 236) L. Svachova, ves, v. Lhotka 13). — 237) L. Svatonina, chybné Vodeň (Wadetschlag i Swattenschlag), ves, hejtm. Kaplice, okr. Vyš. Brod, fara a pš. Frimburk; 17 d., 79 ob. n. (1890), 2 mlýny. R. 1380 připomíná se při hradu Rožmberku. — 238) L. Šarovcova, obecně Šárová, ves po obou březích Javorky, hejtm. Král. Hradec, okr. Hořice, fara Mlázovice, pš. Bělohrad u Jičína; 51 d., 422 ob. č. (1890), 2tř. šk., zast. žel. trati Chlumec–Poříčí, popl. dvůr, mlýn s pilou, kruhová cihelna a myslivna. Kdysi byla ves zvláštním statkem s tvrzí, jež byla rodné sídlo Šarovcův ze Lhoty. Po nich seděli zde (1518) Jan Václ. Zahrádka z Černé, skrze jehož dceru dostala se L. Adamu Karlíkovi z Nežetic, po němž se tu rychle vystřídalo několik majetníků, konečně koupil (1567) ji Jindřich Smiřický ze Smiřic a připojil ji k panství hořickému. — 239) L. Šťáhlavská, ves, viz Lhota 25). — 240) L. Štěpánická, osada u Hor. Štěpanic, hejtm., okr. a pš. Jilemnice, fara Hor. Štěpanice; 33 d., 270 ob. č., 6 n. (1890), tkalcovství. — 241) L. Štěpánova nebo u Štěpánova, osada, hejtm. Benešov, okr. Vlašim, fara a pš. Štěpánov u Benešova; 14 d., 90 ob. č. (1890). — 242) L. Švastalova, ves, hejtm. a okr. Sedlčany, fara a pš. Krásná Hora; 12 d., 88 ob. č. (1890), samota Břehy. — 243) L. Švejcarova, ves, hejtm., okr. a pš. Strakonice, fara Kraselov; 17 d., 97 ob. c. (1890). R. 1356 jmenuje se L. Mazancova po Mackovi Mazancovi z Kraselova, v XV. st. Odraná, v XVI st. Otrhaná. — 244) L. Tažovická, osada u Tažovic, hejtm. a okr. Strakonice, fara a pš. Volenice; 21 d., 136 ob. č. (1890). — 245) L. Tetourova, obecně Tetaurova, ves, hejtm. a okr. Milevsko, fara a pš. Malá Chyška; 20 d., 150 ob. č. (1890). Ves s tvrzí drželi Tetourové z Tetova při panství vlksickém. — 246) L. Turská, kdysi jméno nynější vsi Butovsi u Jičína (v. t.). — 247) L. Uhlířská, ves, hejtm. N. Bydžov, okr. Chlumec n. C., fara a pš. Týníce Labská; 63 d., 375 ob. č. (1890), 1tř. šk. Náležela klášteru sedleckému. — 248) L. Úřetská, Úřetická[red 4], ves, hejtm. a okr. Pardubice, fara Vejvanovice, pš. Hroch. Týnec; 58 d., 374 ob. č. (1890). — 249) L. Včelákova, osada, viz Lhota Čelákova 62). — 250) L. u Velešína, osada, viz Lhota 12). — 251) L. Velká, ves, viz Lhota 30). — 252) L. Velká, ves, v. Lhota Jestřábí 112). — 253) L. Velká, ves, viz Lhota pod Přeloučí 197). — 254) L. Velká[red 5], pův. L. Dobešova i Lipanská, ves, hejtm. Rychnov n. Kn., okr. a pš. Kostelec n. O., fara Sudislav; 35 d., 209 ob. č. (1890). R. 1544 byla ves majetkem Příbkd z Otoslavic, r. 1567 Jetřicha Lipanského z Lipan, jehož syn Petr postavil zde tvrz a dvůr. Potomci seděli na tvrzi ještě po r. 1620; avšak r. 1634 již Ciran z Bombaku, později rod' Šlechtínů ze Sezemic, r. 1685 Jaroslav Alex. Náchodský z Neydorfu, jenž prodal (1690) zboží chotecké k Borovnici. — 255) L. Velká, osada u Vrch. Janovic, hejt. Sedlčany, okr. Votice, fara a pš. Janovice Vrcholtovy; 22 d., 162 ob. č. (1890). Původně zv. Lhotou Jadýrkovou. — 256) L. Veselka, kdysi ves s tvrzí, osada u Městečka, hejtm. Benešov, okr. Vlašim, fara a pš. Postupice; 14 d., 94 ob. č. (1890), popl. dvůr. — 257) L. Veselská, ves, hejtm. a okr. N. Bydžov, fara a pš. Vys. Veselí; 42 d., 274 ob. č. (1890), popl. dvůr. — 258) L. Vidlákova, osada U Bukovan, hejtm. a okr. Benešov, fara Poříčí, pš. Týnice n. S.; 9 d., 114 ob. č. (1890), popl. dvůr. R. 1718 prodána osada Ferdinandu Schönpflugovi, jenž tu vystavěl zámeček a držel ji do r. 1744, kdy přikoupena ke Konopišti. — 259) L. Víchovská i Víchova, ves, hejtm., okr. a pš. Jilemnice, fara Poniklé; 46 d., 309 obyv. č. (1890), tkalcovství. — 260) L. Vilasova, ves, hejtm. a okr. Sedlčany, fara a pš. Petrovice u Sedlčan; 25 d., 155 obyv. č. (1890), mlýn. Na jednom svobodnickém dvoře obývala rodina Vilasů. — 261) L. Viničná i Vinná, též Chaloupky, osada u Svidnice, hejtm. Poděbrady, okr. Kr. Městec, fara Roždalovice, pš. Dymokury; 18 d., 120 ob. č. (1890). Jméno po vinicích, jež tu byly v XVI. st. — 262) L. Vlčkova, ves, viz Lhota 30). — 263) L. Volavá i Volová, ves, hejtm., okr. a pš. Ledeč, fara Křenovice; 24 d., 219 ob. č. (1890). — 264) L. Vránová, Vranovská i Zahořanská, osada u Vranova, hejtm., okr. a pš. Benešov, fara Vranov; 26 d., 166 obyv. č. (1890). — 265) L. Vrbová, ves, hejtm. a okr. Poděbrady, fara Kostel. Lhota, pš. Pečky; 51 d., 391 obyv. č. (1890), 1tř. šk. — 266) L. Vydlákova, ves, viz Lhota Vidlákova 258). — 267) L. Vysoká, též Davidova, víska u Lštění při Sázavě, hejtm. a okr. Benešov, fara Poříčí n. S., pš. Pyšely; 6 d., 60 ob. č. (1890), zámeček a popl. dvůr. L. V. bývala zvláštním statkem, jejž v XVI. st. drželi Žebrovci, od r. 1582 Jiří Přibyšický z Přibyšic, v XVII. stol. Lhotákové ze Lhoty, z nichž Václav Karel prodal (1737) zboží lhotecké krajskému sekretáři Karlu Davidovi. jemuž L. pro velezrádu zabrána (1743) a prodána Janu Jos. hr. z Vrtby, jenž ji odprodal brzy k panství konopištskému. — 268) L. Vysoká, kdysi ves, nyní popl. dvůr u Libže, hejtm. Benešov, okr. Vlašim, fara a pš. Divišov. Bývala příslušnou ke hradu Šternberku. — 269) L. Vysoká, ves, hejtm. Pelhřimov, okr. Pacov, fara Pošna, pš. Kamen; 24 d., 176 ob. č. (1890), vápenc. lomy a samota Peklůvko. — 270) L. Záborná(í), dříve Přední i Horní, ves, hejtm. Příbram, okr. Dobříš, fara St. Knín, pš. N. Knín; 23 d., 160 ob. č. (1890). Založena okolo r. 1330 v lese Kapčici na lovcovství kamýckém. Karel IV. daroval ji klášteru Slovanskému v Praze. — 271) L. Zadní (Ober-Wellhotten), ves, hejtm. a okr. Děčín, fara a pš. Těchlovice; 11 d., 70 obyv. n. (1890). — 272) L. Zadní, osada, viz Lhota Jobova 113). — 273) L. Zahajská, ves, viz Lhota Zálesní 277). — 274) L. Zahořanská, osada, viz Lhota Vránová 264). — 275) L. Záhumní i Záhumení, víska u Dol. Bousova, hejtm. Jičín, okr. Sobotka, fara a pš. Dol. Bousov; 7 d., 42 ob. č. (1890). R. 1479 náležela ke hradu Kosti. — 276) L. Zakostelecká, též Lhotka, ves na malém potoce, hejtm. a okr. Náchod, fara a pš. Červený Kostelec; 119 d., 858 ob. č. (1890), tkalcovství. Zde postaveno nádraží stanice červenokostelecké. Patřívala v XV. stol. ke hradu Visenburku, s nímž se dostala k Náchodu. — 277) L. Zalesní též Zahajská (Huttendorf), far. ves, hejtm. a okr. Jilemnice; 186 d., 135 obyv. č., 1139 n. (1890), kostel sv. Jana Nep., 3tř. šk., pš., pískovcové lomy, tkalcovství. Čásť obce Nový Svět. — 278) L. Zálesní, ves (hejtm. Příbram), viz Lhota Sejická 216). — 279) L. Zářecká, někdy Kunšova, ves, hejtm. a okr. Vys. Mýto, fara a pš. Choceň; 28 d., 176 ob. č. (1890). Časť vsi, jež patřívala ke statku choceňskému, zvala se Lhotka pod Choceňkem. — 280) L. Zárybničná, též L. za rybníkem, ves, hejtm., okr. a pš. Tábor, fara Chotoviny; 28 d., 203 ob. č. (1890). — 281) L. Zbožná, staré jméno vsi Zbožnice (v. t.). — 282) L. Zelená (Grün), far. ves v hornaté krajině, hejtm. Klatovy, okr. Nýrsko, pošta Eisenstrass; 106 d., 8 ob. č., 699 n. (1890), kostel sv. Volfganga, 2tř. šk., čet. stanice, brusírny skla a 3 mlýny s pilami. Ves skládá se z několika samot a osaměl, dvorců. Poblíž stávala ves Špát, nyní popl. dvůr. V neznámé době postavena zde kaple, při níž zřízena r. 1786 lokalie, povýšená r. 1857 na faru. — 283) L. Zelenská i Zelenecká, ves, hejtm. Jičín, okr. Libáň, fara a pš. Libáň; 45 d., 250 obyv. č. (1890), 2tř. šk. — 284) L. Žehušická též Soboluská, ves, hejtm. a okr. Čáslav, fara Lipoltice, pš. Bílé Podolí; 14 d., 84 obyv. č. (1890), mlýn. — 285) L. Žemličkova, ves, hejtm. a okr. Sedlčany, fara a pš. Petrovice u Sedlčan; 25 d., 174 ob. č. (1890). — 286) L. Žlebská, též Lhotka, osada u Chvalkovic, hejtm. a okr. Čáslav, fara Žleby, pš. Ronov; 19 d., 128 ob. č. (1890).

V markrabství Moravském:

287) L. Velká, ves, hejtm. Uher. Hradiště, okr. Napajedla, fara a pš. Malenovice; 123 d., 637 ob. č. (1890), 1tř. šk. — 288) L., ves, hejtm. Hranice, okr. a pš. Lipník, fara Hlinsko; 70 d., 351 ob. č. (1890), 1tř. šk. a popl. dvůr. — 289) L., ves při potoce t. jm., hejtm. a okr. N. Jičín, fara a pš. St. Jičín; 58 d., 378 ob. č. (1890), 1tř. šk., četn. stanice. R. 1896 zbudován nákladem obce fil. kostel Srdce P. Marie. Ve XIII. stol. povolala sem vrchnost starojičínská osadníky, kteří založili nynější ves. Později vznikla vedle Lhoty osada Katzendorf, která splynula časem s nynější Lhotou, a odtud vyskytuje se jméno L. Kočičí. R. 1884 postaven zde bratřím[red 6] Veverkům pomník. — 290) L., ves, hejtm. Kroměříž, okr. Zdounky, fara Pačlavice, pš. Morkovice; 83 d., 441 ob. č. (1890). — 291) L. nebo Půlkov, ves u Radkovic, hejtm. M. Krumlov, okr. Hrotovice, fara a pš. Biskupice; 31 d., 148 obyv. č. (1890). — 292) L. (Öhlhütten), ves, hejtm. Litovel, okr. Konice, fara Bohuslavice, pš. Brodek; 78 d., 436 ob. č. (1890), 1tř. šk. — 293) L., ves u Střené, hejtm. a okr. Litovel, fara a pš. Náklo; 29 d., 189 ob. č. (1890), mlýn. — 294) L., far. ves, hejtm. N. Město, okr. a pš. Bystřice p. Perštýnem; 72 d., 471 ob. č. (1890), kostel sv. Mikuláše, 2tř. šk., Skálův dvůr, mlýn, pila, 2 myslivny. — 295) L., ves u Kyniček, hejtm. a okr. Olomouc, fara a pš. Drahanovice; 34 d., 194 ob. č. (1890), popl. dvůr. — 296) L. (Althütten), ves, hejtm., okr., fara a pš. Šternberk; 44 d., 4 ob. č., 341 n. (1890), 1tř. šk. — 297) L., ves, hejtm. a okr. Vyškov, fara a pš. Dědice u Vyškova; 64 d., 455 obyv. č. (1890), 2tř. šk. — 298) L., též Kobylí Trh, předměstí Jaroměřic, hejtm. Znojmo, okr. M. Budějovice, fara a pš. Jaroměřice; 179 d., 931 ob. č. (1890), mlýn. — 299) L. Bílá, far. ves, hejtm. a okr. Litovel; 49 d., 309 ob. č. (1890), kostel sv. Kateřiny, 3tř. šk., pš., četnická stanice. — 300) L. Červená, ves u Hrábí, hejtm. a okr. Litovel, fara a pš. Bílá Lhota; 52 d., 268 ob. č., 2 n. (1890). Alod. statek (235.89 ha) se dvorem, lihovarem a cihelnou drží Gustav Riedl. — 301) L. Červená, ves, hejtm. a okr. Třebíč; 52 d., 309 ob. č. (1890), kostel sv. Vavřince, 1tř. šk., pš., vápenice, 2 mlýny, pila, mysliv. — 302) L. Dlouhá, far. ves, hejtm. Boskovice, okr. Kunštát, pš. Lysice; 34 d., 216 ob. č. (1890), kostel sv. Bartoloměje, 1tř. šk. — 303) L. Dolní, ves, hejtm. Boskovice, okr., fara a pš. Blansko; 43 d., 312 ob. č., 4 n. (1890), zastávka žel. trati Brno–Č. Třebová, myslivna. — 304) L. Dolní, ves v údolí Říky, hejtm. Holešov, okr. a pš. Vyzovice, fara Hor. Lhota; 53 d., 309 ob. č. (1890), 1tř. šk., pálení slivovice. Připomíná se r. 1449; ale v r. 1516 byla již pustá. — 305) L. Francova či Františkova, far. ves při potoku Senici, hejtm. Uher. Brod, fara a pš. V. Klobouky; 189 d., 1064 ob. č., 8 n. (1890), kostel sv. Štěpána, 3tř. šk., samoty: Bechov a Jama. — 306) L. Horákova, ves u Želivska, hejtm. M. Třebová, okr. Jevíčko, fara Deštná, pš. Březová; 14 d., 83 ob. č. (1890). — 307) L. Horní, ves, hejtm. Boskovice, okr., fara a pš. Blansko; 49 d., 418 ob. č. (1890) a osada Familie. — 308) L. Horní, dříve L. Kamenná, far. ves při potoce Kosmance, hejtm. Holešov, okr. a pš. Vyzovice; 68 d., 372 ob. č., 2 n. (1890), kostel sv. Dionysia, 1tř. šk., četn. stanice a myslivna. Již r. 1420 připomíná se tu fara, která přešla v držení Čes. Bratří a po r. 1620 úplné zašla a teprve r. 1785 katol. farářem osazena. Kostel nynější byl r. 1700 od několika dobrodinců na místě starého dřevěného kostela vystavěn. Nade vsí, kde je kopec Vala, stával hrad Sehrad a ves Sehradice. Zříceniny porostly nyní lesem. Hrad připomíná se r. 1261 v zakládací listině kláštera smilheimského a byl r. 1449 na rozkaz moravských pánů zbořen, poněvadž jej obývali loupeživí rytíři. Ves L. připomíná se r. 1449, ale r. 1516 byla pustá. Srv. V. Prásek, Historie hradu Sehradu (»Komenský«, 1882, str. 659). — 309) L. Hrozná, farní ves, hejtm. Hodonín, okr. Strážnice; 224 d., 1041 ob. č. (1890), kostel sv. Jana Křt., 5tř. obec. a hospodář, pokrač. šk., četn. stanice. R. 1751 byla zde jen lokál, kaple, r. 1844 povýšena na faru. — 310) L. Choryňská, ves, hejtm., okr. a pš. Valaš. Meziříčí, fara Choryň; 29 d., 169 ob. č. (1890). — 311) L. Chrastová, ves, hejtm. M. Třebová, okr. Svitavy, fara Březová, pš. Brněnec (v Cechách); 27 d., 109 ob. č., 193 n. (1890). — 312) L. Chvaličova, Lhotka, ves v údolí Říky, hejtm. Holešov, okr., fara a pš. Bystřice pod Host.; 94 d., 609 ob. č. (1890), 3tř. šk., část osady Chrástka. — 313) L. Kamenná, farní ves, viz Lhota Horní 308). — 314) L. Kočičí, ves, viz Lhota 289). — 315) L. Korbelova, ves u Brtoví, hejtm. Mor. Třebová, okr. Jevíčko, fara a pš. Opatovice (Velké); 18 d., 119 ob. č. (1890). — 316) L. u Lešné, ves, viz Lhotka 70). — 317) L. u Letovic, ves, v. Lhotka 63). — 318) L. u Liptálu, ves, hejtm. Valaš. Meziříčí, okr. a pš. Vsetín, fara Liptál; 115 d., 745 ob. č. (1890), 2tř. šk. — 319) L. u Lysic, ves, viz Lhotka 62). — 320) L. Malá, ves, viz Lhotka 61). — 321) L. Malá, ves, viz Lhotka 65). — 322) L. Malá, ves, viz Lhotka 67). — 323) L. Malá, ves, hejtm., okr. a pš. Hranice, fara Kelč; 16 d., 89 ob. č., 2 n. (1890). — 324) L. Malá, ves, hejtm., okr. a pš. Val. Meziříčí, fara Roučka (část. Veselá); 63 d., 366 ob. č. (1890), 1tř. šk. Ke vsi přísluší několik samot. — 325) L. Malá, ves, hejtm. a okr. Přerov, fara a pš. Kokory; 18 d., 114 ob. č. (1890), kaple a samota Nový Dvůr. — 326) L. Nedašova, ves, hejtm. Uher. Brod, okr. V. Klobouky, fara a pš. Brumov; 94 d., 528 obyv. č. (1890), 1tř. šk. R. 1895 dne 9. květ. vyhořelo 38 hospodář, stavení. — 327) L. Nová, Lhotky Nové, far. ves, hejtm. Hodonín, okr. Strážnice, pš. Velká u Strážnice; 252 d., 1228 ob. č. (1890), kostel sv. Matěje (od r. 1864 far.), 2tř. šk., četn. stanice, 3 mlýny a několik samot. — 328) L. u Olešnice, ves, hejtm. Boskovice, okr. Kunštát, fara a pš. Olešnice; 27 d., 186 obyv. č. (1890). — 329) L. Ostrožná, chybně Ostrá, far. ves, hejtm. Uher. Hradiště, okr. a pš. Uher. Ostroh; 249 d., 1180 ob. č. (1890), kostel sv. Jakuba (od r. 1867 far.), 3tř. šk., cihelna. — 330) L. Panenská, ves, hejtm. a okr. Jihlava, fara a pš. Trhová Brtnice; 53 d., 311 ob. č. (1890), 2tř. šk., fil. kostel sv. Antonína (z r. 1842), rozvaliny hradu Rokštýna a mlýn na papírovinu. — 331) L. Podhradní, far. ves v údolí řeky Juhyně, pod hradem Schaumburkem, hejtm. Holešov, okr. Bystřice p. Host., pš. Rajnochovice; 78 d., 454 ob. č., 13 n. (1890), kostel Narození P. Marie, šk., 3 mlýny s pilami. Hrad Schaumburk vystavěl nade vsí Polomí (nyní pustina Polomsko) v l. 1245—81 olomoucký biskup Bruno hr. ze Schaumburka. Zanikl za válek husitských. — 332) L. Podkopná, též Lhotka, ves, hejtm. a pš. Holešov, okr. Vyzovice, fara Kašava; 91 d., 481 ob. č. (1890). Obyv. »křiváčkáři« chodí se svými výrobky, hl. noži »křiváky«, daleko po světě. — 333) L. Radkova, ves, při pravém bř. Žákovského potoka, hejtm. Holešov, okr. Bystřice p. H., fara Blazice, pš. Dřevohostice; 23 d., 183 ob. č. (1890), popl. dvůr Lhotsko. — 334) L. Rápotina, ves, hejtm., okr. a fara Boskovice, pš. Zlatá Studně u Skalice; 59 d., 417 ob. č. (1890), fil. kostel sv. Vavřince, 1tř. šk., přádelna na mykanou přízi a mlýn. — 335) L. Skočova,ves, hejtm. Mor. Třebová, okr. Jevíčko, fara a pš. Opatovice (Vel.); 20 d., 114 obyv. č. (1890). — 336) L. Štědrákova, ves, hejtm. a okr. Šumperk, fara Vráškov Ves, pš. Ces. Bohdíkov; 86 d., 515 ob. č. (1890), 2tř. šk. — 337) L. Tvarožná, ves, hejtm. Hodonín, okr. a pš. Strážnice, fara Kněždub; 212 d., 977 ob. č., 9 n. (1890), opodál Dolní Mlýny a Horní Mlýn. — 338) L. Velká, ves, hejtm. a okr. Dačice, fara Volfířov; 44 d., 286 ob. č. (1890), fara augšpurské a helvetské konfessí a 1tř. šk. obec. a 1tř. evang. a pošta. — 339) L. Velká, ves, viz Lhota 287). — 340) L. Velká, ves, hejtm., okr. a pš. Valaš. Meziříčí, fara Veselá; 86 d., 487 ob. č. (1890), 1tř. šk., fara helv. vyznání, opodál samoty Za Ostrým a Tři Statky. — 341) L. Vlachova, ves, hejtm. Uher. Brod, okr. a pš. Valaš. Klobouky, fara Vlachovice; 59 d., 317 ob. č. (1890), 1tř. šk. a mlýn Podelhotský. — 342) L. Vranová, far. ves, hejtm. Mor. Třebová, okr. Jevíčko; 71 d., 395 ob. č. (1890), kostel sv. Kateřiny (od r. 1843 far.), 2tř. šk., pš., ložisko želez, rudy, popl. dvůr. Kdysi bývala L. V. samostatným zbožím. Na blízku stával hrad Vraní Hora. — 343) L. Zábeční též Velká, ves, hejtm., okr. a pš. Přerov, fara Penčice; 54 d., 242 ob. č., 3 n. (1890), kaple Nanebevzetí P. Marie, mlýn, popl. dvůr.

V Slezském vévodství:

344) L. (Ellgoth), ves, hejtm. a okr. Opava, fara Hrabyně, pš. Štětina; 28 d., 190 ob. č. (1890), mlýn. — 345) L., ves, viz Lhotka 75). — 346) L. Dolní, ves, hejtm. Těšín, okr. Frýdek, fara Dobrá, pš. Pražma; 66 d., 413 ob. č. (1890), 2 mlýny. — 347) L. Horní, ves, hejtm. Těšín, okr. Frýdek, fara Dobrá (část. Morávka), pš. Pražma; 200 d., 1204 ob. č., 2 pol., 10 n. (1890), 2tř. šk., 2 mlýny. — 348) L. Horní, ves, hejtm. Opava, okr. Klimkovice, fara a pš. Vel. Poloma; 1tř. šk., 2 mlýny, pila. — 349) L. Komorní (pol. Kameralna Ligota), ves, hejtm. a okr. Těšín, fara Hnojník; 190 d., 1088 ob. pol., 12 č., 28 n. (1890), 2tř. obec. a hospodář, pokrač. šk., evang. kostel a fara, pošta, 2 závody na zpracování mramoru a pískovce, lihovar, mlýn a pila. — 350) L. Malá, ves, hejtm. Opava, okr. Klimkovice, fara a pš. Vel. Poloma; 88 d., 484 ob. č., 3 n. (1890), 1tř. šk. a opodál Hadrichův mlýn.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

  1. ↑ Slovo obsahuje slovanskou samohlásku, tzv. měkký jer.
  2. ↑ Dnes Úhřetická Lhota.
  3. ↑ Dnes část Lhot u Potštejna.
  4. ↑ Dnes Úhřetická Lhota.
  5. ↑ Dnes část Lhot u Potštejna.
  6. ↑ Bratrancům.

Lhoty u Potštejna

Citováno z „https://cs.wikisource.org/w/index.php?title=Ottův_slovník_naučný/Lhota&oldid=280325“