Ottův slovník naučný/Kalendářská znamení

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Kalendářská znamení
Autor: Václav Rosický
Zdroj: Ottův slovník naučný. Třináctý díl. Praha : J. Otto, 1898. S. 783. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Související: Ottův slovník naučný/Ekliptická znamení

Kalendářská znamení jsou značky pro slunce ☉, podoby měsíce, a to pro nový měsíc 🌚, první čtvrť , úplněk 🌝 a poslední čtvrť , dále pro větší planety (oběžnice), pro Merkura , Venuši , Zemi , Marta , Jupitera , Saturna , (Urana Uranus symbol.svg a Neptuna ), pak pro souhvězdí zvířetníku, Skopce ♈, Býka ♉, Blížence ♊, Raka ♋, Lva ♌, Pannu ♍, Váhy ♎, Štíra ♏, Střelce ♐, Kozorožce ♑, Vodnáře ♒, Ryby ♓, nebo příslušné obrázky, (při jednotlivých dnech bývá poznamenán běh měsíce ve znamení, t. j. jeho délka od 30 ke 30 stupňům a v každém měsíci udáno, do kterého »znamení« slunce zdánlivě vstoupí a kdy se to stane) a konečně pro aspekty (polohy oběžnic), konjunkci , kvadraturu  a opposici  (ve starší době též pro trigonus  a sextilis , když měly planety délky rozdílné o 120° neb 60°). Další k-ké z. je † pro půst a suché dni postní (kvatember). Dni v témdni označovaly se dříve v kalendáři dle oběžnic (u starých) takto: neděle ☉, pondělí , úterý , středa , čtvrtek , pátek , sobota . VRý.