Ottův slovník naučný/Kalendářská znamení

Ottův slovník naučný
Kalendář	Kalendářská znamení	Kalenec

Údaje o textu
Titulek:	Kalendářská znamení
Autor:	Václav Rosický
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Třináctý díl. Praha : J. Otto, 1898. S. 783. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Související:	Ottův slovník naučný/Ekliptická znamení

Kalendářská znamení jsou značky pro slunce ☉, podoby měsíce, a to pro nový měsíc 🌚, první čtvrť ☽, úplněk 🌝 a poslední čtvrť ☾, dále pro větší planety (oběžnice), pro Merkura ☿, Venuši ♀, Zemi ♁, Marta ♂, Jupitera ♃, Saturna ♄, (Urana a Neptuna ♆), pak pro souhvězdí zvířetníku, Skopce ♈, Býka ♉, Blížence ♊, Raka ♋, Lva ♌, Pannu ♍, Váhy ♎, Štíra ♏, Střelce ♐, Kozorožce ♑, Vodnáře ♒, Ryby ♓, nebo příslušné obrázky, (při jednotlivých dnech bývá poznamenán běh měsíce ve znamení, t. j. jeho délka od 30 ke 30 stupňům a v každém měsíci udáno, do kterého »znamení« slunce zdánlivě vstoupí a kdy se to stane) a konečně pro aspekty (polohy oběžnic), konjunkci ☌, kvadraturu ☐ a opposici ☍ (ve starší době též pro trigonus ∆ a sextilis ✴, když měly planety délky rozdílné o 120° neb 60°). Další k-ké z. je † pro půst a suché dni postní (kvatember). Dni v témdni označovaly se dříve v kalendáři dle oběžnic (u starých) takto: neděle ☉, pondělí ☾, úterý ♂, středa ☿, čtvrtek ♃, pátek ♀, sobota ♄. VRý.