Ottův slovník naučný/Křinec

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Křinec
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Patnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 172—173. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Křinec

Křinec, městečko v Čechách nad říčkou Mrlinou, v hejt. poděbradském, okr. nymburském, má 179 d., 1123 ob. č. (1890), far. kostel sv. Jiljí opata (ve XIV. stol. far.), 5tř. šk., lékárnu, špitál, synagogu, pš., telegraf, stan. Čes. obch. dr. (K.-Kr. Městec a Nymburk-Jičín), továrnu na škrob, klovatinu a dextrin, mlýn a 4 výroč. a týd. trhy. Alod. panství (3121.3 ha) se zámkem, dvorem a pivovarem dědiců Alex. bar. Bethmanna. Na vrchu Chotici hřbitov s kaplí Nejsv. Trojice. Vrch ten byl ještě v XVI. stol. osázen vinnou révou, později zaraženy tu chmelnice, ale i ty zanikly. Sev. městečka jest vrch Kuncberk se soujmenným zámkem, sídlem pánů Křineckých z Ronova, vystavěným kol. r. 1463—66. R. 1638 činí se zmínka o Kuncberku jako o hradu rozbořeném. Ve XIV. st. ještě stál a jako první známí majetníci jeho uvádějí se vladykové Valečovští z Valečova, z rodiny té Jan (1378—98) a Bohuslav (1418) píší se ze Křince a sídleli na zdejší tvrzi. Městečko samo příslušelo do župy libické, později zv. havraňské. R. 1568 jmenuje se K. městečkem. Po pánech z Valečova sídlela na Křinci starožitná česká rodina pánů z Ronova, odtud Křineckých z R., z nichž Jan, r. 1454 rychtář Starého města pražského, r. 1476 se sídlem na Kunstberce se píše. Jindřich z rodu toho, poslední mužský majetník zboží křineckého, zanechal jedinou dceru Kateřinu, provd. za Jana z Donína, po jehož smrti přišlo panství křinecké do prodeje a dostalo se (1568) v držení pánů Kostomlatských z Vřesovic. Anna z rodu toho prodala (1575) zámek Kunstberk se vším, co k tomu náleželo, Jindřichovi z Valdšteina, z jehož synů Heník, velký podivín, nastoupil dědictví. Ten súčastnil se povstání stavů českých, začež jeho jmění prodáno (1623) Albrechtovi z Valdšteina. Ten ještě t. r. postoupil K. Adamovi z Valdšteina na Rožďalovicích. Syn jeho Adam Viktoryn prodal (1649) statek K. jinak Kuncberk s městečkem, dvorem a několika školními vesnicemi Augustinu Pavlu I. hr. z Morzína, za něhož vystavěn kostel, fara, zámek a zřídil ze svých panství svěřenectví. Za jeho nástupců zřízeny tu cechy rozličných řemesel. Rudolf Ferd. Desiderius z M. přeměnil fideikommiss v panství alodiální. R. 1796 koupil K. svob. pán Wimmer, od něhož přešlo (1807) na Šimona Morice ryt. z Bethmannů. Matriky založeny koncem XVII. stol. R. 1835 město vyhořelo. Srv. Ant. Stifter, K., hist. top. náčrtek (1880).[red 1]

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

  1. Ve 28. dílu byl k heslu Křinec uveřejněn dodatek, viz Křinec (dodatek).