| Údaje o textu |
|---|
| Titulek: |
Horní policie |
| Autor: |
Karel Kadlec |
| Zdroj: |
Ottův slovník naučný. Jedenáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 614–615. Dostupné online. |
| Licence: |
 PD old 70 |
Horní policie jest soubor zákonných a úředních opatření, směřujících k tomu, aby hornictví provozováno bylo bez nebezpečí pro majetek a interessované osoby (horníky a sousední obyvatele). Přinášíť to s sebou povaha věci, že z dobývání nerostů, jež se nejvíce jen pod zemí nalézají, a z provozování horního průmyslu vůbec vznikají četná nebezpečí pro horníky, pro majitele pozemků, v nichž se doluje, nebo pro majitele pozemků sousedních, pro majitele pozemních staveb nad doly neb v jich blízkosti se nalézajících, pro okolní veřejné kommunikace a vody atd. Aby se všem těmto nebezpečím předešlo, zavedena jsou různá zákonná opatření, jejichž provádění jest uloženo provozovatelům hornictví, a sice za dozoru zvláštních státních orgánů, t. zv. horních úřadů (v. t.). V Rakousku upravena jest tato dozorčí činnost horních úřadů (kromě zákonů dřívějších, jako jest jmenovitě nař. min. orby ze 23. kv. 1872 č. 4506, zák. ze 21. čna 1884 č. 115 ř. z., zák. ze 28. čce 1889 č. 127 ř. z. a arci i horní zákon z r. 1854 sám) nejnověji obšírnějším nařízením min. orby ze 17. října 1895 č. 158 ř. z., kterým se zejm. revírním úředníkům ukládají přísné povinnosti, týkající se dozoru nad bezpečností při dolování, nad bezpečností vlastnictví na povrchu zemském proti nebezpečenstvím z dolování a nad poměry dělnickými. Co se týče bezpečnosti při dolování, má revírní úředník bdíti nad tím, aby chůze a doprava na povrchu i v dole byla bezpečná, aby jednotlivá pracovní místa nebyla ohrožena, aby doly dostatečně byly větrány, aby byla učiněna opatření proti dolním požárům, proti vznícení třaskavých plynů a uhelného prachu, proti vodním průtržím atd. Co se týče bezpečnosti vlastnictví na povrchu zemském proti nebezpečím z dolování, má v brzké budoucnosti vydán býti podrobný zákon. Pokud běží o poměry dělnické, dána jsou novým zák. z r. 1895 revírním úředníkům obsáhlá práva a uloženy zároveň přísné povinnosti. Revírní úředník má se přesvědčiti, zdali služební řád, schválený horním úřadem, dle zákona v dílnách jest vyvěšen, zda pracovní knížky u dolu řádně jsou uschovány, zda šetří se předpisů o práci dětí a mladistvých dělníků a žen, zda doba šichty a vůbec pracovní čas horníků, nepřesahuji zákonných mezí, zda zachovává se klid nedělní atd. Důležité jest ustanovení nového zákona, dle něhož revírní úředník v mimořádných případech, kde zdraví dělníků jest ohroženo, má na to naléhati, aby doba pracovní byla snížena i pod míru dovolenou zákonem. O obchůzkách svých a jejich výsledku má revírní úředník vésti obchůzkovou knihu a v ní žaložiti má pro každý důl zvláštní oddíl. Horní hejtmanství jest vyšší dozorčí instancí. Jeho prostřednictvím podávati mají revírní úředníci ministerstvu orby každý rok obšírnou zprávu u své činnosti. Snažíc se, aby horní úřady v oboru h. p. jen v nejnutnějších případech byly nuceny zakročovati, usiluje zákonodárství moderní o to, aby h. p. do jisté míry vykonávána byla již samými provozovateli hornictví. Tak vydány byly v Rakousku dne 31. pros. 1893 č. 12 ř. z. z r. 1894 předpisy u zřízení závodních správců a závodních dozorců při hornictví. Dle tohoto zákona musí technické provozování každého horního díla, podrobeného dozoru horních úřadů, býti pod správou osoby, jež má kvalifikaci zákonem pro tento úřad předepsanou. Závodní správce jest pak s držitelem hor zodpovědným ze zachovávání zákonů a nařízení o hornictví. Kromě závodního správce musí každý držitel dolů ustanoviti pro závod svůj t. zv. závodní dozorce, totiž osoby závodním správcům podřízené, jež by správce v dozoru nad technickým provozováním horního díla podporovaly. -dlc.
PD old 70