Ottův slovník naučný/Horní úřady

Ottův slovník naučný
Horní škola	Horní úřady	Horní zákon

Údaje o textu
Titulek:	Horní úřady
Autor:	Karel Kadlec
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Jedenáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 631–632. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Horní úřady jsou státní orgány, které vykonávají vrchní dozor státu nad hornictvím. (Co se týče Rakouska, viz podrobněji článek Horní policie.) Speciální h. ú. organisovány jsou pouze v některých státech; v jiných jsou jejich funkce s jistými modifikacemi svěřeny všeobecným státním úřadům (na př. ve Francii). A také tam, kde zavedeny jsou h. ú. speciální, jako na př. právě v Rakousku, nevykonávají státní dozor nad hornictvím vždycky h. ú. samojediné, nýbrž namnoze i obecné správní (politické) úřady. V některých státech organisovány jsou h. ú. o třech, v jiných jen o dvou stolicích. V Rakousku tvoří dle zák. ze 21. čce 1871 č. 77 ř. z. první instanci t. zv. úředníci revírní, druhou instanci horní hejtmanství a nejvyšším h-m ú-dem jest ministerstvo orby. O okresích a stanovištích revírních úředníků vydána byla nařízení min. orby ze dne 24. dubna 1872 č. 61 ř. z., ze 20. ún. 1886 č. 31 ř. z., ze 4. bř. 1892 č. 48 ř. z. a z 11. list. 1895 č. 174 ř. z. Horní hejtmanství jsou pouze 4: v Praze, ve Vídni, v Celovci a Krakově. Záležitosti, které jsou jim vykázány, uvádí § 4. h. z. Revírní úředníci jsou prvou instancí ve věcech, které nejsou vyhrazeny vyšším h-m ú-dům, a kromě toho mají v těchto vyhrazených záležitostech konati potřebná šetření a prováděti exekuci. Rekurs ze dvou souhlasných rozhodnutí h-ch ú-dů není přípustný, avšak rozhodnutí ta mohou podobně jako jiná rozhodnutí správních úřadů vzata býti v odpor před správním soudem. Nařízení a rozhodnutí svá provádějí h. ú. dílem samy, dílem to činí úřady politické nebo i soudy. Pomocnými orgány h-ch ú-dů jsou zkoušení a přísežní horní inženýři.

V Prusku jsou první instancí úředníci revírní s titulem hormistrů (Bergmeister), horních radův nebo vrchních horních radův; druhou instancí jsou vrchní h. ú. (Oberbergämter) s horním hejtmanem v čele a s vrchními hor. rady, resp. tajnými hor. rady, a pak s hor. assessory jako pomocnými orgány; nejvyšší instancí jest ministr obchodu. Přednostou ministerského oddělení pro hornictví, hutnictví a solivarství jest vrchní h. hejtman.

V Rusku jest nejvyšší horní instancí již od r. 1807 t. zv. horní departement, zřízený původně při min. financí a přešlý po různých změnách r. 1874 do min. říšských statků. Pro gubernie království Polského trval od r. 1842 do 1870 zvláštní horní departement carství Polského, jehož záležitosti odevzdány pak hor. depart. ruskému. Místní horní správa spočívala v Rusku dle projektu z r. 1804, pojatého do horního řádu z r. 1806, na decentralisaci. Rusko rozděleno na 5 okruhů, avšak v život vešly s počátku jen správy dvou okruhů. V posledních létech organisovány t. zv. horní správy (gornyja upravlenija), a sice r. 1886 uralská h. správa v Jekatěrinburku se 7 horními okruhy, jejichž správa odevzdána okružným inženýrům, r. 1887 kavkázská h. správa se 4 h. okruhy, r. 1888 pro Sibiř a stepní generální gubernatorství h. správy tomská a irkutská po 6 okruzích, r. 1891 h. správa jižní Rusi v Jekatěrinoslavi se 4 horními okruhy. Ostatní čásť říše ruské rozdělena jest na h. okruhy, jež jsou ve správě okružných inženýrů, podřízených bezprostředně h. departementu. Kompetence, práva a povinnosti horních úředníků a úřadů upraveny jsou zák. ze 21. prosince 1892 (2. led. 1893). -dlc.