Ottův slovník naučný/Hereditas

Ottův slovník naučný
Heredita	Hereditas	Hereford

Údaje o textu
Titulek:	Hereditas
Autor:	neznámý
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Jedenáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. s. 166. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70

Hereditas jest v římském právu především název dědictví (dle civilního práva) čili pozůstalosti, totiž souboru všech aktiv a passiv, vyskytajících se při smrti zůstavitelově; kromě toho nazývá se tak posloupnost dědická, bezprostřední nastoupení dědicovo v majetkové poměry zůstavitelovy. Dědictví nabývá se dle řím. práva zpravidla teprve projevem vůle povolané osoby, že chce býti dědicem. V době od smrti zůstavitelovy až do nabytí dědicem nazývá se dědictví h. jacens. Jaký jest rozdíl mezi h. a bonorum possessio viz Bonorum possessio; srv. též Dědické právo str. 136. – V lat. památkách starého slovanského práva znamená h. (haereditas) tolik jako nyní vlastnictví, též nemovité statky, dědiny.