Ottův slovník naučný/Harc (útok)

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Harc
Autor: Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský
Zdroj: Ottův slovník naučný. Desátý díl. Praha : J. Otto, 1896. S. 880. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Harc, lehký útok dráždivě vyzývavý před větším podnikem, aby nepřítel před časem rozvinul a tak odkryl a prozradil síly své; odtud odvozeno sloveso harcovati (francouz. harceler, drážditi), vyřiťovati se, vyjížděti si na nepřítele; harcovníci, též, hlavně nověji se střelnou zbraní, různostřelci (francouz. tirailleurs, rusky zastrělščiki, něm. Plänkler), vojáci pěší nebo jízdní vyslaní ze sraženého šiku napřed ve tlupách volnějších, rozptýlených, t. zv. rojích. Viz různostřelec a roj ve smyslu vojenském. Od h-u odvozena též harcovnice (v. t.). FM.