Ottův slovník naučný/Hamr

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Hamr
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Desátý díl. Praha : J. Otto, 1896. S. 832. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Hamr (rozcestník)

Hamr, několik míst v Čechách: 1) H. v okr. hlinském a třeboňském viz Hamry. — 2) H. (Hammer), ves na soujmenném rybníce, hejt. Lípa Česká, okr. Mimoň, fara a pš. Vartenberk; 46 d., 190 ob n. (1890), 1tř. šk., zámeček, poplužní dvůr a pila Frant. hr. Hartiga, několik mlýnů a pil na řezání stavebního materiálu (v okolí velké lesy) a značný obchod se dřívím. Na blízkém vrchu rozvaliny někdejšího hradu Děvína (v. t.}}. — 3) H. (Hammer), osada u Chudeřína, hejt. a okr. Most, fara Litvínov Hořejší, pš. Janov u Mostu; 57 d., 11 ob. č., 464 n. (1890), mlýn, pila a veliké hnědouhelné doly. — 4) H. Dolejší, Hamry D., Hamersko, hejt. Semily, okr. Brod Žel., fara Držkov, pošta H. Hořejší; 49 d., 511 ob. č., 2 n. (1890), 3tř. šk., 2 cihelny, broušení a sekání skla a perel. Stávaly zde hamry, po nichž jméno přešlo na ves. — 5) H. Hořejší, Hamry, též Hamersko, ves t.; 227 d., 2429 ob. č., 4 n. (1890), 3tř. šk., rozsáhlé žulové lomy, mlýn, myslivna, samoty Berany, Kamenné Mlýny, Muchov (Mnichov) a Zlatníky. Obyv. brousí a sekají skleněné perly a korále, s nimiž značný obchod vedou, nebo jako dělníci zaměstnání vyhledávají v blízkých továrnách. Bývaly zde hamry »na struskách", poplužní dvůr řádu řeholních kanovníků cyriáků. Po konfiskacích XVII. stol. přešlo Hamersko na Albrechta z Valdštýna a po jeho smrti v majetek Mikuláše hr. Desfoursa, za jehož panování dvůr rozprodán a hamry úplpě zašly. — 6) H. Nový, osada u Trhanova, hejt., okr. Domažlice, fara Trhanov, pš. Kleneč u Domažlic; 8 d.. 51 ob. č. (1890). — 7) H. Starý, osada t.; 29 ob. č. (1890).