| Údaje o textu |
|---|
| Titulek: |
Firma |
| Autor: |
Karel Hermann-Otavský |
| Zdroj: |
Ottův slovník naučný. Devátý díl. Praha : J. Otto, 1895. s. 258–259. Dostupné online. |
| Licence: |
 PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Obchodní firma |
Firma (od lat. firmare, potvrzovati, franc. raison, nom commercial, angl. firm, trade-name, ital. firma, ragione, ditta) ve smyslu právnětechnickém jest jméno, pod kterýmž kupec (resp. sdružení obchodní jemu na roveň postavená) obchody provozuje a při tom se podpisuje. F-my rozeznávati jest předem dle toho, spočívají-li na skutečném stavu věci čili nic, pravdivé (přirozené) a nepravdivé (umělé, strojené), dále dle toho, obsahují-li jméno osoby či ne, osobní a věcné (neosobní), osobní pak opět dle toho, označují-li zněním svým obchodní sdruženi či jen jednotlivce, f-my jednotlivé (Einzelnfirmen) a společenské (Gesellshaftsfirmen). U nás platný všeob. zákon obchodní (ze 17. pros. 1862) obsahuje zejména ve 3. titulu I. knihy přesná ustanovení o f-mě, kterým však podrobeni jsou pouze t. zv. kupci plného práva dle § 7. úvod. zákona k zákonníku obchodnímu; předpisy těmito zákonodárství naše – opominuvši jak zásady neobmezené volnosti kupce co do volby f-my, tak i zásady naprostého jejího souhlasu se skutečným jménem a stavem věci – přidalo se k soustavě tak zv. smíšené. Dle této rozeznává se f. jednak nová (původní), jednak stará (přenesená). F. nová, totiž původně volená, musí při kupci jednotlivci obsahovati jeho rodinné (občanské) jméno, jemuž může býti připojen dodatek, směřující k bližšímu označení osoby nebo závodu (čl. 16. obch. z.), musí tudíž býti f-mou pravdivou a osobní. Při společnosti veřejné, kommanditní a kommanditě akciové musí f. obsahovati buď jména všech osobně ručících společníků, nebo jméno alespoň jednoho z nich s dodatkem společnost naznačujícím (na př. ... »a spol.«, »& Cie«, čl. 17.); naproti tomu při společnosti akciové, jakož i při společenstvech výdělkových a hospodářských, musí býti f. věcnou, a sice má býti při akciové společnosti zpravidla, při společenstvu pak povždy, vzata z předmětu podniku (čl. 18. obch. z.; § 4. zák. z 9. dub. 1873, č. 70 ř. z.); při společenstvech pak mimo to obsahovati musí ještě dodatek »zapsané společenstvo s ručením obmezeným« resp. »– neobmezeným« (§ 4. cit. zák.). Kupec jednotlivec, jakož i obchodní společnost resp. společenstvo, povinni jsou f-mu svou u příslušného soudu, a to jak závodu hlavního, tak i vedlejšího, ohlásiti za účelem zanesení do obchodního rejstříku, resp. rejstříku společenstev; každá nová f. pak musí se zřejmé lišiti od firem v rejstřík již zanesených (čl. 19., 20., 86., 151., 176., 210. obch. zák., §§ 4. 8. zák. z r. 1873). Vedle f-my nové rozeznává te dále f. stará, kteréžto užíváno býti může od toho, na nějž pod určitou f-mou již stávající obchodní závod byl převeden, a to buď prosté nebo s dodatkem poměr postupní vyznačujícím; k užívání tomu však třeba jest výslovného svolení dosavadního majitele závodu, resp. jeho dědiců; f. sama bez závodu přenesena býti nemůže (čl. 22. a 23. obch. zák.). Stará f. podržena býti může též tenkráte, když do stávajícího závodu někdo nově přistoupí, nebo když z ného vystoupí, svolí-li k tomu, aby f-my jeho jméno obsahující dále bylo užíváno (čl. 24.). Tím jest tedy možným případ, že kupec jednotlivec má f-mu dle znění společenskou a naopak společnost f-mu dle znění jednotlivou. Vyplývá z toho, že f. stará jest tudíž pravidelně nepravdivou. – Zvláštní změna nastává při f-mě tehda, když obchod společenský končí se likvidací (v. t.); tu se totiž k f-mě stávající přidává zvláštní dodatek »per liquidationem«, »per stralzio« a pod. (čl. 139. obch. zák.). – Stejně jako nové přijetí f-my musí se i každá její změna a zánik její ohlásiti ke vkladu do rejstříku obchodního; o zvláštních účincích vkladu, resp. jeho opominutí, srv. čl. Rejstřík obchodní. Ohledné znamenání f-my (firmování) platí všeobecně, že f. osobní má býti vlastnoručné psána, f. věcná pak může býti vytisknuta s připojením vlastnoručních podpisů firmantů. – Zachovávání předpisů o f-mách zaručeno jest jednak officiósním dohledem úředním (čl. 26. obch. zák. §§ 46.–49. živnost. řádu: novella z 15. bř. 1883 č. 39. ř. z.), jednak právem poškozeného žádati náhradu škody pro zneužití f-my jeho a zákaz zneužití dalšího (čl. 27. obch. zák.). Ohledné podrobnosti srv. Randa, Obchodní právo. § 11. Hmn.
PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Obchodní firma