Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Filosofický

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Filosofický
Autor: Josef Durdík
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devátý díl. Praha : J. Otto, 1895. s. 226. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Filosofický, přídavné jméno naznačující vše, co náleží do filosofie nebo k ní se vztahuje. Slovo samo má mnoho odstínův u významu svém, ale vždy bylo pojímáno tak, že se buď na vědění nebo na smýšlení dával hlavní důraz. Nechť v ohledu logickém jedno ode druhého přísně lišiti musíme, v živé konkrétní skutečnosti obé na jednotlivém člověku se spojuje. Filosofickou zoveme mysl onu, která jednotlivinu považujíc ve vztahu k celku, hloub zírá než na povrchní styk neb užitečnou zručnost. Ve všech vzdělaných jazycích tento smysl se ustálil; stává-li slovo, kterým spojiti lze nejvyšší znaky ducha, jest to zajisté epitheton ornans »f.«; ono znamená možnou výši náhledů, smýšlení totiž, které nejen samo sebou ušlechtilé (dobré), nýbrž i věděním co nejsvětleji prozářeno jest. V českém přibližně se tlumočí výrazy: mudřecký, libomudrcký, mudroslovný, myslitelský, vědecký. Viz ostatně Filosof, Filosofie. Dd.