Ottův slovník naučný/Fügner

Ottův slovník naučný
Fugit inreparabile tempus	Fügner	Fu-hi

Údaje o textu
Titulek:	Fügner
Autor:	Josef Scheiner, Jan Otakar Pražák
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devátý díl. Praha: J. Otto, 1895. s. 753. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Jindřich Fügner

Fügner Jindřich, spoluzakladatel českého Sokolstva (* 12. září 1822 v Praze — † 15. list. 1865 t). Pocházeje z rodiny obchodnické, nabyl soukromými studiemi a delšími cestami v cizině, hlavně po Itálii, Anglii, Francii a Německu, vysokého, mnohostranného vzdělání, neobyčejné znalosti jazykové a širokého rozhledu, zejména ve věcech obchodních. R. 1849 převzal obchod otce svého v Praze; avšak brzy zhostil se těsného, nepatrného zaměstnání toho a volil působiště rozsáhlejší, převzav r. 1855 generální agenturu pojišťovací společnosti »Nuova Società Commerciale d’Assecurazioni«, kterouž znamenitě řídil. R. 1860 zvolen byl do obchodní komory pražské a ředitelem české průmyslové tržnice, 1864 pak ředitelem Hypoteční banky pražské, již zorganisoval. Ideální jeho cit právní a svrchovaná ušlechtilost duševní vznítily v něm lásku a oddanost k lidu českému, tehdy v krutých poutech absolutismu úpícímu, tak že zasáhl i ve veřejnou činnost, postaviv se r. 1862 včelo právě se zřizujícího Sokola pražského. Zvolen byv za prvního starostu spolku toho, věnoval se po boku přítele svého dra Miroslava Tyrše se zápalem rozkvětu a zdaru mladé jednoty; vdechnuv v ni hlavní rysy ducha svého : demokratismus, bratrství a ušlechtilost mravní, založil tak velký význam a hodnotu sokolského sdružení v lidu českém, tak že právem jmenován jest a oslavován jako tvůrce Sokolstva. R. 1863 dovršil bezpříkladnou obětavost svoji postavením budovy Sokolu pražskému, čímž pojistil mu pevnou budoucnost. Tam uspořádány též k jeho popudu r. 1865 prvé Šibřinky sokolské. R. 1853 pojal za choť Kateřinu roz. Tureckou, paní stejně ušlechtilou a vlasti oddanou, s kterouž měl dceru Renatu, později za dra Tyrše provdanou. Pochován na hřbitově Olšanském, kdež mu byl r. 1869 postaven Sokolstvem nádherný pomník. Schnr.

F. má i o těsnopis český zásluhy podstatné. Seznámiv se s těsnopisnou soustavou Gabelsbergerovou, velmi čile ji pěstoval a se svým učitelem Š. Bleyerem založil r. 1859 první těsnopisný spolek v Praze, který zejména v prvních létech svého trvání měl ve F ovi, předsedovi svém, štědrého maecenáše. R. 1861 věnoval cenu 25 dukátů za nejlepší převod soustavy Gabelsbergerovy na jazyk český (viz o tom Čechy). Když se v dubnu 1861 na základě ústavy únorové sešel český sněm, súčastnil se prací sněmovních vedle Bleyera také F. velmi pilně, jsa činným při redakci české části protokolu stenografického. Předsedou spolku těsnopisného byl až do ún. 1863, od které doby věnoval všecku činnost svou »Sokolu«. Zůstal však až do smrti přítelem a pěstitelem těsnopisu. Srv. J. O. Pražák, Čtyřicet let těsnopisu českého; Ed. Novotný, První desítiletí I. praž. spolku sten. Gabelsb. (1869). Pž.