Ottův slovník naučný/Eklampsie

Ottův slovník naučný
Ekkykléma	Eklampsie	Eklekticismus

Údaje o textu
Titulek:	Eklampsie
Autor:	Václav Rubeška, Ferdinand Pečírka
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Osmý díl. Praha : J. Otto, 1894. S. 469–470. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Eklampsie

Eklampsie (lat. eclampsia), božec, jsou všeobecné křeče spojené s bezvědomím a zachvacující těhotné, rodičky i šestinedělky, nejčastěji rodičky a zvláště ony, které mají onemocnělé ledviny. Křeče vystupují v záchvatech a začínají škubáním v obličeji, pak se hlava stáhne do zadu a obyčejně na jednu stranu, páteř se vypne v před a následují mohutné škubavé pohyby hořeních i doleních končetin, dýchání se zastavuje, obličej modrá a z úst vystupuje pěna často krví zbarvená. Záchvat předchází často po více dní bolest hlavy, tlak v žaludku, závrať, porušení zraku a j. Po záchvatu následuje hluboké chrápavé spaní a z něho probouzí se nemocná s bolením hlavy a v celém těle, ale nepamatuje se na nic, co se s ní dělo. Po kratší nebo delší době záchvat se opakuje. Někdy je jich jen několik, někdy 30 i více. Bylo-li několik záchvatů, nevrací se obyčejně již vědomí a nemocná skoná, někdy ani neporodivši. Schyluje-li se nemoc k lepšímu, jsou přestávky záchvatů delší a záchvaty samy kratší. Příznivě působívá ukončení porodu. Za příčinu považuje se obecně otrava krve, autointoxikace, vzniklá zadržením rozkladných látek, z pravidla močí vylučovaných. Časté porušení činnosti ledvinv těhotenství, tak zvaný těhotenský zánět ledvin, zadržení to způsobuje. Tarnier dokázal, že krev eklamptických je pro zvířata jedovatá, jedovatost moči ale snížena. Byly také hledány mikroby jako původci této otravy, ale dosud nedokázány. Nemoc jest velmi nebezpečná, mnoho dětí i matek béře při ní za své. V léčení se nejvíc osvědčilo co možno brzké ukončení porodu, u silných, krevnatých osob puštění žilou, z léků chloralhydrát, morfium a chloroformová narkosa. Také podkožní vlévání roztoku kuchyňské soli a tím rozředění jedů v krvi kroužících bylo s prospěchem vykonáváno. Ra.

E. dětí (lat. eclampsia infantum) psotník, božec, jsou křeče klonické nebo klonicko-tonické, dostavující se u dětí v záchvatech náhle vznikajících z příčin nejrůznějších. Děti nejmladší až asi do 6. měs. věku nebývají e-ií tou měrou obtěžovány jako děti v druhé polovici prvého roku. Po prvém roku pak stává se e. již řidší a nedospívá nikdy k době zralosti pohlavní. Tvrdívá se, že děti z rodin neurosami stížených spíše jí stíhány bývají. Bezprostřední příčina křečí jest podráždění ústředí křečného v mostu Varolově sídlícího (Nothnagel),ale další příčina tohoto podráždění může býti rozličná. Především může spočívati v nedostatečném přítoku krve k ústředí, tak při vykrvácení nebo následkem smrštění se tepen přívodných, čímž přítok se omezuje. Jindy přitéká sice krve dosti, avšak kvalita její bezpochyby podražďuje ústředí, tak krev při dušení, obsahující málo kyslíku a mnoho kysličníku uhličitého. Při mnohých chorobách horečnatých nesnadno jest rozhodnouti, je-li příčinou eklamptických záchvatů zvýšená teplota nebo změna kvality krevní. Jisto jest, že při zánětu plic, spále a vůbec náhlých osutinách při diftherii i pod. e. často se vyskytuje. Při otravách některými jedy objevují se příznaky e-ii podobné (opium, belladonna i alkohol). Často mluví se o e-ii zvratem, reflexem vznikající, míníť se tím záchvat křečí, jenž vybaven byl předchozím podrážděním rozličných čivů středoběžných. Tak tvrdí se o křečích úrazem i spálením kůže vzniklých, o tvarech, jež vyškytají se při dráždění sliznic, při řezání zubů, zánětech hrtanu a vůbec sliznice dychadel, katarrech zaživadel. v přítomnosti hlístů a pod. Ovšem ve mnohých těch onemocněních nelze určitě tvrditi, že složení krve zůstalo nezměněné (různé enteritidy, spálení kůže a p.). Ze všeho vysvítá, že e. není chorobou samostatnou, nýbrž pouhým příznakem. — Záchvat eklamptický v některých případech ohlašuje se zjevy předzvěstnými, děti bývají nepokojný, neb opačně dítě čilé se ztišuje a stává se apathickým. Oči se obracejí v sloup, barva obličeje se střídá, tvář jeví se jako bezvědomá. Znenáhla neb i rychle počnou se jeviti křeče, nejprve chvějné trhání v obličeji, škubání kol očí, úst, nosu a při úplném bezvědomí se dostavují pak trhavé i tonické křeče do končetin i v trup. Nastává svíjení se i zmítání končetinami způsobem nejrůznějším, při čemž mnohdy mimovolně odchází moč i stolice. Tep i teplota, ač nejsou-li původní chorobou změněny, nejeví abnormit. Dýchání následkem křeče bránice bývá změněno. Citlivost kožní úplně zmizela. Takový záchvat trvá někdy jen málo vteřin neb minut, jindy s přestávkami může i několik dní trvati. Nezřídka i 20—30 záchvatů denně se dostavilo. Záchvat končí nenáhle, křeč mizí zvolna, pomalu probouzí se dítě k vědomí a obyčejně nastává spánek, z něhož z pravidla dítě poněkud ovšem mdlé, leč ostatně čilé se probouzí. Někdy zmírají děti v záchvatu samém následkem křeče hlasivky, jindy vlivem ohromného tlaku v cévách nastává krvácení do všech tkaní, tudíž i do mozku, a tím i konec neblahý. Posléze následkem křečí bývají i zlámaniny i vykloubení kostí, jakož i rozedrání svalstva a šlach. Že předpověď záchvatu podle příčiny, intensity jeho, jakož i podle konstituce dítěte se různí, a že těmito momenty léčení se řídí, jest zřejmo. Peč.

E. uraemická viz Uraemie.