Ottův slovník naučný/Diplom

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Diplom
Autor: Josef Emler
Zdroj: Ottův slovník naučný. Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. s. 584. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Diplom

Diplom (řec. δίπλωμα) znamenalo původně totéž co diptichon, t. j. písemnost o dvou mezi sebou spojených listech čili list na dvé složený, nebo i dvě mezi sebou spojené destičky čili tabulky, buď kovové (obyčejně z bronzu zhotovené) s písmem do nich vrytým, nebo dřevěné, také kostěné voskem potažené, do něhož rafijí písmo bylo vryto. Ale již na konci republiky římské jmenovaly se tak jen určité písemnosti, zvláště následující dvoje: předně osvědčení, kterým ti, kdo v záležitostech státních cestovali, nejvíce úředníci, ale i osoby soukromé, zmocněni bývali k užívání státní pošty (cursus publicus), a za druhé vynesení, kterým se veteránům čestně propuštěným udílelo římské měšťanské právo. Tyto poslední d-y bývaly z pravidla bronzové. V době císařství pozdějšího znamenalo slovo to písemnost vydanou od císařů nebo vyšších úředníků, jíž se někomu vůbec nějaká výhoda, nějaké privilegium udělovalo. A v tomto smyslu, jak se podobá, užíváno slova toho ještě i na počátku středověku, tak že slovo d. znamenalo ustanovení vyšlé od nejvyšší moci statní ku prospěchu jednotlivých osob. Slovo to vyskytuje se však jen velmi zřídka, místo něho nalézají se ve středověku výrazy charta, pagina, literae, documentum, auctoritas, maiestas a j. Častěji vyskytuje se slovo to od doby probuzení a pozvednutí se studií dějepisných, a to pro pojmenování listin vydaných od osob panovnických, zvláště pak od králů. Ale někteří sběratelově listin, historikové a diplomatikové, činí rozdíl mezi d-y v užším slova smyslu, t. j. listinami královskými v slavnostnější formě anebo od králů vůbec vydanými a d-y v širším slova smyslu, t. j. listinami od kohokoli vydanými. – D-y nazývají se také listiny, jimiž se udělují nějaké hodnosti nebo vyznamenání, na př. hodnosti akademické (d. doktorský), členství společností, zvláště učených, šlechtictví a erby od panovníků a p. – D. říjnový sluje listina vydaná dne 20. října 1860 od císaře rakouského Františka Josefa I., kterou se vnitřní státoprávní poměry mocnářství rakouského upraviti měly a jíž se absolutní vláda v Rakousku proměňuje ve vládu ústavní na základě historickém jednotlivých království a zemí. Viz Čechy, 542. Elr.