Ottův slovník naučný/Dědičný pacht

Ottův slovník naučný
Dědičnost	Dědičný pacht	Dědičný úročník

Údaje o textu
Titulek:	Dědičný pacht
Autor:	Heřman Šikl
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 145. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Dědičný pacht jest dědičné požívací právo k nemovitému statku za úplatu v poměru k výnosu jeho stanovenou a záležející v penězích, plodinách anebo konání služeb (§ 1122 o. z.). Zákon stoje na stanovisku mylné theorie předešlého století mluví tu nesprávně o t. zv. děleném vlastnictví (§§. 357–360 o. z.), rozeznávaje vrchní vlastnictví k podstatě čili substanci (Obereigenthum) a vlastnictví k požitkům (Nutzungseigenthum, dominium utile), kdežto v podstatě pouze prvé jest vlastnictvím skutečným, druhé pak toliko věcným právem k věci cizí (ius in re aliena). D. p., upravený v §§. 1122–1149 o. z., nemá nyní po vyvážení pozemků (pat. ze 7. září 1848, č. 1180), jímž t. zv. vlastníci požitků selských statku úplného vlastnictví nabyli, již praktického významu. Šikl.