Ottův slovník naučný/Bulgakov

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Bulgakov
Autor: Karel Štěpánek
Zdroj: Ottův slovník naučný. Čtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1891. S. 893. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Související na Wikidatech: Makarij I., Afanasij Ivanovič Bulgakov a Aleksandr Ivanovič Bulgakov

Bulgakov: 1) B. Aleksandr Ivanovic, dramatický spisovatel ruský, rodem Malorus (* 1815 – † 1836). Vzdělával se na petrohradské universitě, psal verše a vaudevilly, jež měly na scéně veliký úspěch. Na repertoiru udržely se jeho hry: Artist; Dva muža (1834); Tiše jedeš dalše budeš (1835); Debjutantka; Žena sosjuda (1836). – 2) B. F. I., současný spisovatel ruský, směřující svojí činností hlavně k popularisaci ruských uměleckých děl. Hlavními jeho pracemi v tomto oboru jsou Naši chudožniki Petrohrad, 1890, 2 díly) a Aljbom russkoj živopisi (tam.). První obsahuje přes 750 snímků děl ruských umělců, kteří za posledních 25 let účastnili se akademických výstav, zároveň s jejich životopisy v abecedním pořádku. Druhé publikace dosud vyšly dva díly, obsahující výbor prací prof. V. D. Orlovského a prof. G. J. Semiradského. Nemalou zásluhu získal si vydáním illustrovaného slovníku výtvarných umění Chudožestvennaja Enciklopedija (Petrohrad, 1886, 3 díly), a dějin knihtiskařství, jichž vyšel I. díl s názvem Ilijustrirovannaja istorija knigopečatanija i tipografskago iskusstva (t., 1890), zabírající dobu od vynalezení knihtiskařství do konce XVIII. st. Dílo toto, první svého druhu v ruské literatuře, nabývá ještě zajímavosti tím, že k textu připojeny jsou obrazce různého, pozoruhodného písma prvotních vydání, typografických ozdob, začátečních písmen, titulů, vydavatelských erbův a pod. Četné stati B-a roztroušeny jsou po různých časopisech a některé byly přeloženy též do češtiny. V denníku »Novoje Vremja« má stálý feuilleton, kde seznamuje Rusy s literárním a uměleckým hnutím západu, jmenovitě Francie. – 3) B. Michajil Petrovič viz Makarij. Šnk.