Ottův slovník naučný/Babić

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Babić
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Třetí díl. Praha : J. Otto, 1890. S. 9–10. Dostupné online.
Licence: PD anon 70

Babić: 1) B. Benko, nar. v Dubrovníku počátkem XVI. stol., r. 1556 stal se dominikánem a zabývaje se hudbou neobyčejně se v ní zdokonalil. On první ve svém řádě zavedl zpěv gregoriánský. V rukopise zůstavil mnoho krásných kázání. Zemřel r. 1591 v klášteře Bosco u Alessandríe v Italii.

2) B. Toma, nar. ve Velimě v Bosně, žil v Dalmacii, kde se stal vikářem biskupa skadarského Mik. Tomaseje. Sepsal Poesie e prose popolari; dále vydal Cenni storici, v nichž jsou také básně St. Badriće, Gr. Vareškého, biskupa bosenského, Knježeviće a Vuletiće, Sbírku svých děl Cvit razlika mira duhovnoga vydal sám r. 1721. Kniha ta byla pak vícekráte vydána v Benátkách, v Dubrovníce a naposledy v Zadru u bratří Battarů (1849).

3) B. Božo, zakladatel pomořské literatury v Chorvatsku, nar. 24. pros. 1840 ve Volaricích v chorv. Přímoří. Puzen jsa touhou na moře vstoupil do námořní školy v Terstu, odkudž povolán r. 1858 do služby při loďstvu válečném; než roku 1862 dán pro nedostatek zdraví do výslužby. Když se zotavil, vstoupil opět do služby r. 1866, jmenován nadporučíkem, r. 1874 ustanoven za ředitele nautické školy v Bakru, kde přednášel předměty mathematickonautické. Jako důstojník námořní a jako ředitel této školy proputoval celé pobřeží Jaderského moře sbíraje národní názvy a výrazy do oboru námořnického spadající, čímž nashromáždil tolik vzácného materiálu, že r. 1875 mohl vydati v Kraljevici prvý spis o námořnictví v jazyku chorv. s názvem Mladi mornar ili put brodom iz Senja u Trst, k němuž přidal: Nizac hrv. rieči po moru, kako se čuju u samom narodu. Knihu tuto vydal v pěkné úpravě vlastním nákladem s velikou škodou v 1000 exemplářích. Mimo to však způsobil si ve službě veliké nepříjemnosti u těch, kdo se zuřivě stavěli proti národním požadavkům a zejména ovšem proti snahám B-ovým, aby námořníci chorvatští konali službu jazykem mateřským. R. 1878 vydal v Bakru Nazivlje korita i jedrilja a Zapovied brodovnih obava u hrv., njem. i ital. jeziku; téhož roku sepsal O brodograndji a r. 1879 O čamcu i njegovom upravljanju; U korist našego brodarstva; Morska Matica a více článků do bakarského časopisu „Galebu“. R. 1882, když se přetvořovala král. nautická škola v Bakru, dán B. do výslužby, čímž zmařeny některé jeho krásné záměry. Od té doby žije v Záhřebě.