Ottův slovník naučný/Azovské moře

Ottův slovník naučný
Azovská step	Azovské moře	Azpeitia

Údaje o textu
Titulek:	Azovské moře
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 1136-1137. Dostupné online
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Azovské moře

Azovské moře (řec. Μαιῶτις, lat. Palus Maeotis, tur. Bahr el Azak, u Italů Mare delle Zabacche neb Mare Tane zvané), sev.-záp. záliv moře Černého, s nímž souvisí úžinou Kerčskou a Jenikalskou, rozkládá se mezi guberniemi taurickou a jekaterinoslavskou i územím donských a černomořských kozáků zaujímajíc rozlohu 37.496 km². Největší délka jeho obnáší 362 km, největší šířka 176 km. Pobřeží jeho jsou celkem plochá, jenom na jihu vystupují pahorky, které místy ve srázné mysy vybíhají; jinak jest pobřeží dosti rozčleněno majíc četné zálivy a límany, z nichž Sivaš nebo Shnilé moře (Гнилое море), oddělený ostrohem Arabatským, jest nejrozsáhlejší. Hloubka A-ho m. jest nepatrná, majíc nejvýše 16 m, střední hloubka obnáší 6,5–13 m, nejmenší pak jest u Taganrogu, kde pouze 3,8 m dosahuje. Proudy mořské jsou velmi nestálé řídíce směr svůj hlavně podlé větrů, které zejména od sev-vých. a jihozáp. s velikou prudkostí se dostavují. Voda v A-m m. přicházejíc výhradně z jihoruských řek obsahuje velmi málo soli, tak že v Taganrogu i k pití jí užívají; ale následkem této nepatrné solnatosti zamrzá moře velmi snadno a od prosince do konce března nutno na něm plavbu zastaviti. Z jara vody značnou měrou přibývá a v měsíci květnu jest stav její nejvyšší, což velice usnadňuje plavbu zejména větším lodím. Řek, které do A-ho m. se vlévají, jest značný počet; přední místo mezi nimi zaujímá Don a vedlé něho spějí k A-mu m. od sev. a záp. Mius, Kalmius, Berda a Moločnaja, od vých. pak Mokrij Kagalnik a Jeja. Řeky tyto přivádějí s sebou veliké množství bahna, tak že dno A-ho m. následkem toho neustále se zvyšuje a znesnadňuje plavbu. Nejzřetelněji jeví se ubývání moře na rejdě v Taganrogu, kde větší lodi musí již kotviti na 30 km od pevniny. Podlé nejnovějších přesných měření nachází se hladina jeho 1,45 m nad hladinou moře Černého. A. m. má pro Rusko veliký význam jednak svým ohromným bohatstvím ryb, jednak ruchem obchodním; tento sice nemá již toho významu jako ve st. XVIII, nicméně v novější době povznesl se opět zejména od té doby, co Taganrog spojen byl dvěma drahami s Charkovem a Voroněží, i co železnicí mezi Caricynem a Kalačí zjednáno přímé spojení mezi Volhou, Donem a Černým mořem. Vedlé Taganrogu jsou nejdůležitějšími přístavy A-ho m. Rostov, Berdjansk a Mariupol. Ve středověku měli italské obchodní republiky zejména Benátčané. Janované a Pisané četné osady na pobřeží jeho, z nichž Tana (nynější Azov, v. t.) nabyla největší proslulosti. Za krymské války r. 1855 podnikli francouzští vůdcové Lyons a Canrobert výpravu do A-ho m. a nenacházejíce valného odporu způsobili Rusům značné škody na pobřeží.