Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Azová barviva

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Azová barviva
Autor: Bohuslav Raýman
Zdroj: Ottův slovník naučný. Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 1136. Dostupné online
Licence: PD old 70

Azová barviva jsou sloučeniny vyznamenávající se skupinou dvou atomů dusíku –N=N–, kteráž skupina jest příčinou zabarvení, a skupinami NH2, OH aneb SO3H, kteréž považují se za příčinu barvivosti, to jest lnutí ku vláknu. Patenty evropské vykazují na sta a-vých b-iv, jejichž mohutnost barvivá jest značná, odstíny krásné, i theoretický interess vynikající. Některá z nich (šarlatová) vytlačila až i košenilu z trhu. Předního upotřebení docházejí na vlně; a. b. kyselá lnou v kyselých lázních přímo ku vláknu původu zvířecího, k bavlně dají se jen výminečně připevniti. Sem náležejí žluté amidoazolátky, tropeoliny, oranži, chrysoidiny, hněd Bismarckova (či vesuvin), barviva šafránová (kroceiny) a šarlatová (šarlat bibrišský), bordeaux, červená (congová červeň), s nejrůznějšími odstíny. Rn.