Ottův slovník naučný/Aleuron

Ottův slovník naučný
Aleurometer	Aleuron	Aleuská jezera

Údaje o textu
Titulek:	Aleuron
Autor:	Ladislav Josef Čelakovský
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 780. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Aleuron (řec. mouka). Ve zralých semenech nalézají se látky bílkovité (dusičnaté) ve stavu reservním, ve kterémž se uchovávají k dalšímu upotřebení při klíčení zárodku rostlinného. Semena obsahují tyto dusičnaté reservy buďto v endospermu (bílku semenném), anebo, byl-li endosperm již dříve zárodkem rostlinným stráven, v dělohách tohoto zárodku. V semenech škrobnatých vyskytují se reservy ty v podobně velmi malých zrneček mezi zrnky škrobovými, jako u dubů, kaštanů, maďalů, fazole, hrachu a j., v semenech olejnatých však bývají mnohem větší okrouhlá nebo hranatá zrnka bílkovinná v buňkách uložena do základní hmoty, smíšené z plasmy a tučného oleje. Tato zrnka, objevená r. 1855 od Hartiga, nazvána jsou a-em čili zrnky a-ovými. Skládají se pouze z dusičnaté látky, a jsou v alkoholu, aetheru, chloroformu, benzolu naprosto nerozpustná; ve vodě se některá nerozpouštějí, většinou však se rozpouštějí ve vodě, v níž třeba jen stopy drasla jsou obsaženy. Nezřídka bývají v a-ových zrnkách uzavřeny jisté vyloučeniny, totiž krystalloidy (v. t.), rovněž z dusičnaté látky, pak zrnečka okrouhlá minerální, sloučení to kyseliny fosforečné s vápnem a magnesií, nazvaná globoidy, pak někdy též krystallinické tvary šťavelanu vápenatého ve formě krystalků, jehlic nebo druz. Velmi pěkná zrnka a-ová v olejnaté základní hmotě uvnitř buněk s pěkným jednotlivým krystalloidem (solitér Hartigův) a globoidem ukazuje semeno ricinové, jakož vůbec u pryšcovitých (Euphorbiaceí) a. s krystalloidy velmi jest rozšířen. Dle pozorování Pfefferových vznikají zrnka a-ová v zrajících olejnatých semenech, na př. u Ricinu tím způsobem, že následkem ztráty vody z plasmy nejprve krystalloidy se tvoří a globoidy se odlučují, obé potom bílečnatým obalem a-ovým se obklopují. Potom odpočívá a. až do času klíčení semen, kdy buňky jejich endospermata nebo děloh vodu v sebe přijímají, při čemž rozpouštějí se nejprve obaly a-ové, pak globoidy (nepochybně kyselinami v pletivu se tvořícími); bílkovina zrnka a-ového tak znenáhla s ostatní základní látkou olejnatou se smísí a v obyčejnou plasmu bunečnou se převede. Podrobnější data viz v důležitém pojednání Pfefferově v Pringsheimových Jahrb. f. wissensch. Botanik VIII. L. Č.