Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Aleardi

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Aleardi
Autor: Jaroslav Vrchlický
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 762. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Aleardi Aleardo hrabě, básník italský (* 4. list. 1812 ve Veroně – † 17. čna 1878 tamtéž). Studoval ve svém rodišti, pak v Padui filosofii, vědy přírodní a práva, účastnil se politických půtek a bojů r. 1848, sloužil ve službách benátských, zač pykal uvězněním v Mantově a později v Josefově r. 1859. Po návratu do vlasti stal se členem parlamentu, 1864 professorem aesthetiky na akademii a členem senátu. Pro vlastenecký směr svých básní byl rakouskou vládou záhy pronásledován a první zpěvy jeho propadaly časté konfiskaci, čímž ovšem jen rostla jejich populárnost. A. jest lyrik kontemplativní, libující si v širokých liniích kresby, melancholik bez plamenné síly, spíše duše aetherická, něžná, passivní, ale veskrze melodická. Jeho verš, ačkoliv není bezvadný, jest neobyčejně hudební a prozrazuje, i když podřimuje, každým coulem poetu. Jeho Canti (zpěvy) vyšly v mnohých vydáních stále rozšiřovaných a doplňovaných. Nicméně jest jich pouze jediná kniha zahrnující i poesie z doby mládí a věci příležitostné. Své doby byl A. neobyčejně oslavován a veleben, později nezaslouženě snižován a tupen – pravda jest v prostředku. Neníť opravdu A. poetou rozměrů kolossálních, ale jest poeta pravý. Z jednotlivých větších skladeb jsou nejlepší básně: Prime storie (První zkazky, 1857), Un' ora della mia giovinezza (Hodina mého mládí, 1858), Letere a Maria (Listy Marii, 1848), Le città italiane marinare (Italská města přímořská, 1856), Il monte Circello (Hora Circello, 1858) a nejkrásnější snad jeho báseň Triste dramma (Smutné drama, 1859). Z pozdějších zpěvů vynikla kanzóna proti papeži Piovi IX. Canto politico (Zpěv politický) a široce založený zpěv I sette soldati (Sedm vojáků, 1861). Korrespondenci A-ho vydal prof. G. Trezza (1879); studie o něm psali Daneo, Zendrini, Barbiera atd. Do češtiny přeložil některé jeho básně Jar. Vrchlický ve své »Poesii italské nové doby. –cký.