Ottův slovník naučný/Aksamít

Ottův slovník naučný
Aksakov	Aksamít	Aksamit

Údaje o textu
Titulek:	Aksamít
Autor:	Alois Studnička
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 658. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Samety a plyše

Aksamít, v lidu dle německého také samet zvaný, jest původně látka o krátkém, hustém vlasu, robená z hedvábí tím způsobem, že k osnově a útku z hedvábí hrubšího přistupuje ještě druhá osnova, aksamítová, jež se vetkává do látky základní o vazbě plátnové a vede místem přes táhlé proutky srdcovitého průřezu, tak zvané jehly sametní, kladené směrem útku, čímž se z ní utvoří husté řady kliček nebo oček nad látku vyčnívajících. Očka tato buď se rozříznou ostrým nožem, jenž při tom běží ve žlábku jehly a promění se v hustou srsť hedvábnou, a. řezaný, nebo se pruty vytáhnou, aniž se očka rozřízla, čímž vzniká a. neřezaný. Hustý vlas má do sebe tu vlastnost, že jest látka taková velmi měkká; barva pak bývá velmi rozmanitého odstínu: hluboká, hledí-li se přímo do vlasu, a valně světlá, díváme-li se po látce. Odtud činí každý a. na oko zvláštní bohatý dojem, neboť se řasy roucha znamenitě vyjímají, ruce pak jest za dotyku pro svou měkkost velmi hebký. – Je-li vlas aksamítové látky krátký, stojí na základní tkanině do výše a jest to pak a. v obyčejném slova smysle; delší vlas klade se z pravidla poněkud na stranu, dávaje látce vzhled kožešiny, a slove plyš (fr. peluche). Často vkládá se při tkaní podobných látek místo sametních i jehel tlustá niť, kteráž se vetká a nevytahuje se, čímž vzniká látka příčně rýhovaná, zvaná samet žebrovaný čili známý ryps. A. i plyš robí se též z bavlny a slove pak bavlněný; tento nemá nikdy tak ohnivé barvy, ani takové hebkosti jako hedvábný. – A. popsaným způsobem provedený slove hladký, kdežto vzorkovaným rozumí se aksamítová látka, kde se vlas střídá s hladkými obyčejnými pasy látky hedvábné anebo obsahuje nejrozmanitější květy atp. K některým účelům robí se vlas velmi dlouhý, odkudž tkaniny mají ráz huňatý, a slovou felba. Poněvadž pravý a. mnoho práce stojí a tím se velmi zdražuje, vymyslili v Manchestru a. nepravý, jenž odtud manšester slove. Tento robí se bez vkládaných prutů z jediné osnovy a jediného útku místem na látce přes několik nití osnovních vedeného (druh tkaniny keprové) a pak uprostřed volných délek rozstříhaného. Bývá výhradně bavlněný. AStd.