| Údaje o textu |
|---|
| Titulek: |
Agis |
| Autor: |
Justin Václav Prášek |
| Zdroj: |
Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 447–448. Dostupné online. |
| Licence: |
 PD old 70 |
Agis (Ἄγις), jméno některých králů spartských: 1) A. I., syn Eurysthenův, pokládaný původně za achajského krále v Lakónii, který vešel ve smlouvu s dórskými výbojci, dle po věsti pozdější podrobil prý původní obyvatelstvo lakónské, učiniv z něho helóty a stal se původcem královského rodu Agiovců. — 2) A. II., starší syn krále Archidama II., vládl 426—397 př. Kr., zplenil r. 426 a 425 Attiku, zmařil r. 418 choutky Argejských po založení peloponnéského protispolku, r. 413 k radě Alkibiadově osadil v Attice Dekeleii, odkudž těžké škody činil Athénským, až spolu s Lysandrem r. 404 Athény ku vzdání se přinutil. Roku 398 vyznamenal se ve válce s Eleii, avšak r. 397 náhle zemřel. Manželka jeho Timaia porodila jediného syna Leotychida, jemuž A., příčinou důvěrného styku Timaiina s Alkibiadem, upíral otcovství a teprve na smrtelném loži k úpěnlivým prosbám jeho přihlédl. Přes to Leotychidés po jeho smrti trůnu zbaven (viz Agésilaos). — 3) A. III., syn krále Archidama III., kraloval od roku 338 až 330 př. Kr. Jsa protivníkem Alexandra Makedonského spojil se s některými odbojnými satrapy asijskými, najal za peníze satrapův 8000 řeckých žoldnéřů, kteří byli dříve ve službách Dareia III., opanoval Krétu a jal se dobývati krajin peloponnéských se značným úspěchem, hledě především zmocniti se Messénie a Arkadie. Když obléhal Megalopoli, přitáhl Antipatros z Makedonie a svedl bitvu, v níž A. poražen a po hrdinském odporu zabit r. 330 př. Kr. — 4) A. IV., král spartský z rodu Euryponců, syn krále Eudamidy, po němž r. 244 ve věku teprve jinošském vstoupil na trůn. Ač matkou a bábou svou v přepychu vychován, navrátil se ihned k dávnému prostému životu spartskému a hodlal reformami ve smysle zákonů Lykurgových vážnost Sparty zvýšiti. Především chtěl odstraniti neblahé následky zákona Epitadeova, jimiž sklesl počet Spartiatů na 700. a z těch sotva 100 bylo, kteří měli dům a pozemek. Pro záměry své získal mladý lid, strýce svého Agésilaa i velkomyslnou matku svou, kdežto druhý král Leonidas II. a větší čásť žen, majetkem svým lid ovládajících, byli proti zámyslům jeho. Pomocí přítele svého Lysandra za efora zvoleného navrhl odpuštění dluhův a rozdělení pozemků ve 4500 podílů spartiatských a 15.000 podílů perioiků (t. j. svob. osadníků nedórského původu), kterýž návrh, když A. i s matkou svou velikomyslně veškeré jmění vlasti vydali, přes prudký odpor Leonidův sněmem přijat, v gerusii však většinou 1 hlasu zamítnut. Pokus nových eforův, aby reformy obžalobou Lysandra byly zmařeny, donutil A-ida k porušení ústavy a k vypuzení Leonidy, na jehož místo povolán Kleombrotos, načež zamýšlené změny provedeny. Rozdělení pozemků nedokonáno však pro nastalou válku s Aitóly, v níž A. od eforů vojevůdcem jmenován. Tím byly zklamány naděje chudiny, rozjitřené bezuzdným řáděním Agésilaovým za nepřítomnosti A-idovy, čehož užila oligarchická strana ke svému prospěchu. Kleombrotos svržen, Leonidas z vyhnanství povolán a A. donucen hledati ochrany v asylu Athény Chalkioiky. Avšak odtud lstivě vylákán, rozsudkem k smrti odsouzen a r. 240 odpraven. Týž osud stihl i matku jeho Agésistratu a bábu Archidamii. Pšk.
PD old 70