Ottův slovník naučný/Agaso

Ottův slovník naučný
Agasias	Agaso	Agasonia

Údaje o textu
Titulek:	Agaso
Autor:	Jaromír Čelakovský
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 429. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Agaso, agazo, znamená ve středověkých pramenech pacholka, který opatruje a řídí koně, osly a jiné soumary, tedy štolbu, honáka, koňáka, maštalíře; v přeneseném smyslu slova též nižšího služebníka. V našich stranách označoval se názvem a. jmenovitě ve XII. stol. dvorský úředník, který společně s komorníkem, stolníkem a číšníkem osobně konal službu na knížecím dvoře, maje za úkol spravovati konírny knížecí a kromě toho též pečovati o pořádek na panovnickém dvoře, vésti jízdu do pole atd. Na západě nazýval se takovýto hodnostář comes stabuli, též marescalcus. U nás v Čechách říkalo se mu česky podkoní a od konce XI. stol. obyčejně maršálek. V Polsku, na Litvě a Rusi jmenovali jej koniuszy neb koniuch a v Uhrách ještě v pozdějších stoletích magister agasonum náležel k předním hodnostářům korunním. Kromě toho nazývali se agazones iurati tak zv. přísežní koníři v Praze, kteří na př. dle čl. 117 Vladislavova zřízení zemského z r. 1500 odhadovali cenu koní, jež byl věřitel na statku dlužníka pro neplacení úroků s komorníkem zajal a k starostovi komorničímu přihnal. Viz Konířské právo. JČ.