Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Konířské právo

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Konířské právo
Autor: Karel Kadlec
Zdroj: Ottův slovník naučný. Čtrnáctý díl. Praha : J. Otto, 1899. s. 706–707. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Konířské právo (též koňské právo, officium equinum, Rossgericht) nazýval se ve starém českém právu kausální soud, zřízený na Novém Městě pražském, který rozhodoval spory vznikající z prodeje a koupě koní, a to jak spory čelící ke zrušení trhu (causae redhibitoriae), tak spory o snížení trhové ceny (causae quanti minoris). Příčinou těchto sporů byly vady koní. Městské právo české (Koldín H. XIII.) uvádí 4 vady, pro které jest možno zrušiti trhovou smlouvu o koně. Pravíť: »Kdož koně prodává, patrně a upřímně kupujícímu o tomto čtverém oznámiti povinen jest. Jedno, jestli kůň svobodný a nekradený. Druhé, jestli dejchavičný. Třetí, jestli ozhřivý, a čtvrté, jestli namožený. Jestliže by kdo vady tyto při prodeji koně zatajil a některá po zavření trhu do třetího dne pořád sběhlého při témž koni nalezena a přísežnými koníři a v jiných městech skrze přísežné aneb v takových věcech rozumné lidi uznána byla: prodavač koně zase přijíti a peníze kupci navrátiti povinen bude.« V XVII. stol. bylo ustanoveno, aby o vadách, které ihned mohou býti ohledány, rozhodovalo koňské právo během 24 hodin, o ostatních pak, k nimž třeba dalšího důkazu, během 8 dní. K. p. skládalo se z předsedy a sedmi přísedících, z jednoho nebo dvou úředních písařů a několika komorníků (úředních poslů). Zrušeno bylo k. p. dekretem ze 14. dubna 1783, kterým vyhlášeno bylo nové »jednotné zřízení soudní pro království České«. Všechny soudy, které se nedaly srovnati s novou organisací, měly odpadnouti, a působnost jejich měla přejíti od 1. ledna 1784 na nové soudní orgány. Mezi těmito speciálními soudy zrušeno bylo i k. p. – V archivu města Prahy jsou tyto knihy k-ho p-a: Manual práva konířského 1691–1724, Liber judicii equini 1673–1689, Manuale práva konířského 1732–1738, Protocollum officii equini 1762–1765 a 1769–1781 (2 kn.), Reposita officii equini 1770–1772 a 1775–1782 (2 kn.), Liber missivarum, decret. off. equini 1701–1780 a 1777–1783 (2 kn.). – Literatura: Hildt, Thesis historico-politico-juridica de jure civitatum in genere, de triurbis Pragenae juribus... etc. (Praha, 1746, str. 112–114); Erben, Die Primatoren der kön. Altstadt Prag (t., 1858, str. 234); Schmidt v. Bergenhold, Geschichte d. Privatrechtsgesetzgebung (t., 1866, na několika místech); Čelakovský, Codex juris municipalis regni Bohemiae, III. díl, str. CV. -dlc.