Ottův slovník naučný/Agamédés

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Agamédés
Autor: Albert Dohnal
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 420. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Agamédés, dle udání nejobyčejnějšího syn krále orchomenského Ergina z rodu Minyův a bratr Trofoniův. V pověstech vystupují oba bratří jakožto dovední stavitelé chrámů, zejména ale staveb podzemních; tak stavěli chrám Apollónův v Delfech a Poseidónův v Arkadii, dále klenotnici krále Hyriea v Hyrii boiótske. Ke stavbě poslednější pojí se pověst (viz Pausanias IX, 37, 3), že ve stěně její oba bratří úmyslně uvolnili kámen, aby později tímto otvorem vniknouti mohli do klenotnice. Když však jednou A. uvízl tu v léčce nastrojené od Hyriea, tu Trofonios, aby se neprozradil, hlavu mu uťal. Trofonia pohltila na to země v místě, kde povstala pak věštírna Trofoniova, v háji Lebadejském, kdež vzýván pak od navštěvovatelů věštírny též A. (Srov ostatně podobné vypravování Hérodotovo o pokladě Rhampsinitově, jež bylo dotčené pověsti řecké a podobným zajisté vzorem; viz: O. Müller, Geschichte hellenischer Stämme. Díl 1. str. 94 nn.) Podstatně jinak zněla élidská pověst o A-ovi (jíž užito v Télegonii kyklického básníka Eugammóna), a Pindaros (po něm i Cicero) vypravuje dokonce o smrti obou bratří versi, že po zbudování chrámu delfského, když jim byl bůh Apollón na sedmý den připověděl mzdu, oba sedmé noci zemřeli, obdrževše za mzdu rychlou smrt od boha. – Preller (Griechische Mythologie, 3. vyd. II. 499) stotožňuje A-a s bohem podsvětí Aidóneem nebo Plutonem; dle Gerharda (Griech. Mythol. §. 704) héroisován v obou bratřích thrácký bůh země Hermés a spolu též bůhlékař Asklépios. Než zdá se, že A., slovutný stavitel, jest co do podstaty osobou historickou. Dnl.