Ottův slovník naučný/Agón (řecké právo)

From Wikizdroje
Jump to navigation Jump to search
Údaje o textu
Titulek: Agón
Autor: Emanuel Tůma
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 455. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Agón (řec. ἀγών) v právu řeckém. U Athéňanů žaloby dělily se na díkai (δίκαι) a grafai (γραφαί); ony byly soukromé, tyto veřejné. Dle druhého dělidla rozeznávaly se žaloby κατά τινός a πρός τινα. Při prvých šlo o potrestání obžalovaného, při druhých pouze o stanovení práva. Po třetí dělili Athéňané veškeré žaloby na ἀγὼν τιμητός a ἀ. ἀτίμητος; soud, kde zákonem byl na přečin určitý trest vyměřen, slul ἀ. τιμητός; naopak soud, při kterém trest zákonem stanoven nebyl, slul ἀ. ἀτίμητος. V tomto případě žalobník sám navrhl obžalovanému trest, a sice buď trest tělesný nebo pokutu peněžitou, obžalovaný pak, byv vinným uznán, též vzájemně trest si navrhl. Soud ovšem sám rozhodl, čí návrh (τίμημα) se má přijmouti. Melétos navrhoval Sókratovi trest smrti, Sókratés za dobrodiní obci prokázaná navrhoval si, aby byl doživotně vydržován v prytaneu, načež soudcové rozhořčeni rozhodli se pro τίμημα Melétovo. ET.