Ottův slovník naučný/Aeolosoma

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Aeolosoma
Autor: Antonín Štolc
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 265–266. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Č. 70. Aeolosoma tenebrarum Ved., štětinatý červ žijící na dně studní pražských.

Aeolosoma Ehrenbg., rod štětinatých červů sladkovodních (Oligochaeta), jenž v ohledě tvarozpytném zvláště jest důležitý zaujímaje pro primitivní organisaci svou v systémě těchto červů místo nejnižší. Rod Ae. zahrnuje několik druhů vesměs drobnohledných (0,2–10 mm), s tílkem úplně průsvitným, poskytujícím pod drobnohledem přeúhledný pohled, čehož zvláště jsou příčinou žlutavé, červené, zelené neb bezbarvé »žlázy olejné«, jež v tenké pokožce sem tam jsou roztroušeny. Mrštné, pohyblivé tílko počíná se na přídě kulovitým neb oválným lalokem čelním, srostlým úzce s oddílem ústním, na zpodu obrveným a nesoucím po stranách dvé vířivých jamek, primitivních to orgánů smyslových. Ostatní čásť těla, válcovitý trup, nese 4 podélné řady váčků štětinových, v nichž umístěny jsou svazečky jednoduchých vlasovitých štětin, u jednoho druhu (Ae. tenebrarum) také rozeklaných. Svazečky štětin seřaděny jsou na těle segmentálně naznačujíce vnější článkování těla, uvnitř těla nenacházíme přehrádek (dissepimenta) jednotlivých článků, jak tomu jest téměř u všech ostatních červů štětinatých. Soustavy zažívací a cevní jsou velmi jednoduché. Roura zažívací počíná velikými, širokými ústy, vedoucími do vakovitého vychlipitelného faryngu, kterýž sám ústí do dlouhého, tenkého oesofagu a tento opět do posledního, nejdelšího odstavce, tlustého žaludku střevního. Soustava cevní skládá se z cevní síti střevní (neb z párovitého sinu cevního u Ae. tenebrarum) dávajíc vznik pulsující cévě hřbetní, dále z cévy hřbetní a z jistého počtu cev postranních, obě hlavní cévy spojujících. Zvláště primitivní ráz má soustava nervová: mozek representuje pouhá ztluštěnina svrchní pokožky laloku čelního a z pásma břišního objevují se toliko nepatrné sledy. Exkreční orgány vyvinuty jsou v trupových segmentech normálně, pohlavní ústroje známy jsou toliko ze starší práce d'Udekemovy, jehož udání až na menší některé omyly celkem jsou správny. Ae. rozmnožuje se způsobem pohlavním, častěji však jednoduchým dělením, zvláště v době letní, kdy nikoliv jednoduchá individua, nýbrž celé řetězce dělících se individuí nalézáme. Organisace rodu Ae. byla až do doby nejnovější málo známa a na mnoze chybně vykládána, vysvětlení a ocenění její podal teprve Vejdovský. Ae. nese skutečně na sobě ráz embryonální, s jakým jen ve vývoji vyšších skupin červů štětinatých se setkáváme, nicméně úzká zase shoda organisační tohoto červa s nižšími skupinami červů štětinatých vyvrací utvoření zvláštní skupiny nejjednodušších červů štětinatých (Archiannelida), o jaké někteří zoologové se pokoušejí. Ae. jest rod kosmopolitický, jehož bydlištěm jest bahnité dno vod říčních, potočních a pramenitých. Méně známy jsou druhy cizí, zvláště exotické; lépe známe druhy evropské. V Čechách poznány dosud čtyři druhy. Ae. Ehrenbergii Oerst. a menší druh Ae. quaternarium Ebrg., obě s oranžovými žlazami olejnými, obývají vody říční a potoční. Ae. variegatum Vejd., se zelenými a bezbarvými žlázkami olejnými, nalezeno bylo toliko v okolí Hlinska. Ae. tenebrarum Vejd. (viz vyobr. č. 70.), se žlutavými žlázkami olejnými, jest zvláště zajímavo, že obývá na tmavém. dně hlubokých studní pražských. Vejdovský, System und Morfologie der Oligochaeten (Praha 1884); Týž, Aeolosoma variegatum Vejd. Příspěvek ku poznání nejnižších Annulatů. (Ze zpráv král. čes. uč. spol. 1885.) Šc.