Ottův slovník naučný/Administrátoři pod obojí

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Administrátoři pod obojí
Autor: Klement Borový
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 217. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Administrátor podobojí

Administrátoři pod obojí. Roku 1436 legátové sněmu basilejského dovolili přijímání pod obojí způsobou, a biskupu kostnickému Filibertovi dovoleno, aby kněžstvo pod obojí světil. R. 1437 uznal cís. Sigmund za dobré, ustanoviti zvláštního administrátora strany pod obojí a sice byl prvním administrátorem jmenován mistr Křišťan z Prachatic, rektor vysokých škol pražských. Administrátor byl hlavou konsistoře pod obojí, kteráž také »konsistoří dolejší« se nazývala, jelikož na Starém městě sídlo své měla. Skládala se vedlé administrátora z 10–12 radů konsistorních, »konsistoriánů«. mezi nimiž nalézali se farářové pražští z Týna, od sv Jindřicha, sv. Vojtěcha, sv. Klimenta, sv. Štěpána, sv.Michala, sv. Václava na Zderaze, sv. Martina, sv. Havla, sv. Petra. Obyčejně dála se volba administrátora i konsistoře na sněmě zemském, někdy právo to přenecháno pánům Pražanům«. Teprv za Ferdinanda I. (1562) bylo osazování konsistoře stavům odňato a králi českému zůstaveno. Pod správou konsistoře stáli děkanové jakožto dohližitelé nad kněžstvem jistého okresu; byloť celkem v Čechách 44 děkanů. Jim podřízeni jsou faráři a kaplani osad utrakvistických. S počátku nevyskytovaly se v příčině svěcení utrakvistických kněží velké obtíže; biskup Filibert světil jich velký počet a do 1. 1462 i jiní biskupové sousední tak činiti mohli; když však papež Pius II. r. 1462 vyhlásil kompaktáta za neplatná a zapověděl biskupům kněží pod obojí světiti. nastaly a-rům a konsistoři pod obojí překážky velmi značné. Musili totiž čekatelé stavu kněžského cestovati až do krajin italských, zejména do Benátek, tam pak obdrželi svěcení kněžské s tou podmínkou, když při obřadu svěcení toliko pod jednou způsobou svátost oltářní přijímati budou a se zaváží slibem, že také věřícím pod jedinou způsobou svátost tu budou podávati. Z Italie do Prahy se navrátivše musili novosvěcenci před konsistoří činiti odvolání čili revokaci a slíbiti, že hodlají svátost nejsv. pod obojí věřícím podávati. Po znovuosazení arcibiskupského prestolu pražského byli utrakvisté roku 1561–1566 od arcibiskupa Antonína Brusa z Mohelnice častěji na kněžství svěceni, avšak od r. 1567 počínajíc nuceni jsou Administrátoři pod obojí., aby bohoslovce pod obojí poznovu k jiným biskupům posílali, a to do Pasova, Vratislavi, Olomúce, Poznani atd., kdež jim svěcení kněžské uděleno bývalo. Pravomoc (jurisdikci) ovšem každému knězi pod obojí toliko konsistoř sama udělovala. V XVI. stol. arci začalo se k utrakvismu silně přiměšovati protestantské učení Luthera, Zvingliho i Kalvína, a přívrženci těchto vyznání skrývali se dlouho pod názvem »strany pod obojí«. Následek toho objevil se již r. 1567, když na českém sněmě zemském kompaktáta byla zrušena. Brzy potom byla zvláštní »konfessí česká« vypracována a r. 1575 od císaře Maximiliána II. úplná svoboda náboženská protestantům udělena. Na základě majestátu cís. Rudolfa II. bylo r. 1609 provedeno od stavův obnovení dolejší konsistoře. Dosavadní administrátor Tomáš Soběslavský sesazen a na jeho místo 30. čce 1609 zvolen za administrátora rozhodný lutherán Eliáš Šúd ze Semanína, farář u Matky Boží před Týnem, jemuž ku pomoci zvoleni jsou konsistoriáni čili radové z lutheránův a Bratří českých. Jelikož při tom také nový a to protestantský způsob svěcení kněžstva byl zaveden, může se říci, že starý utrakvismus rokem 1609 úplně a na vždy zanikl. Bvý.