Ottův slovník naučný/Adalwin

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Adalwin
Autor: Josef Emler
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 160. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Adalwin, arcib. salcpurský (859–873), stal se známým svým odporem proti zřízení arcibiskupství moravského, jež od papeže Hadriána II. sv. Methodiovi bylo povoleno, aby se kmenové slovanští, v krajinách někdy pannonských, v nynějším Slovensku, na Moravě a snad i v Čechách usedlí, úže k Římu připoutali. Příčinou toho odporu bylo připojení k řečenému arcibiskupství dolejší Pannonie, která již od více než půl století k arcibiskupství salcpurskému náležela a do jisté míry od kněží této arcidiécése na křesťanství byla obrácena. Když po zajetí a oslepení Rostislava říše Moravská v tuhou závislost na Německu se dostala, obrátili se i němečtí biskupové proti Methodiovi, jehož hodnosti nechtěli uznati. Asi v list. r. 870 svolal arcib. A. synodu do Salcpurku, pohnal k ní sv. Methodia, aby se zodpovídal ze své činnosti v cizí diécési, a když tento odvolávaje se na poslání papežské trval na svých právech, byl u přítomnosti A-a od některých z jeho suffraganů spoličkován, hodnosti své zbaven a do vězení uvržen. R 873 dostal A. od papeže Jana VIII. nařízení, aby Methodia do hodnosti jeho opět uvedl, ale zdá se. že tak učinil teprv jeho nástupce, protože A. 14. kv. t. r. zemřel. Aby uhájil svého práva arcibisk. k Pannonii, dal A. sestaviti r. 872 neb 873 spis pro papeže určený: De conversione Bagoariorum et Carantanorum libellus, který nejlépe vydán byl od Wattenbacha ve sbírce pramenů: Mon. Germ. hist. Ss. XI., str. 1.–15., a byť i jednostranným byl, přece veledůležitým jest příspěvkem pramenným k poznání tehdejšího stavu nynějších jižních zemí rakouských. Srovn. Časopis česk. Musea 1881, str. 292 a násl. Elr.