Ottův slovník naučný/Aceton

Ottův slovník naučný
Acetometr	Aceton	Acetonaemie

Údaje o textu
Titulek:	Aceton
Autor:	Bohuslav Raýman, Ferdinand Pečírka
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 123. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Aceton

Aceton: 1) Jméno druhové, i jmenujeme acetony či ketony sloučeniny, které vyjadřují chemikové vzorcem R.CO.R¹, kdež R a R¹ jsou skupiny uhlíko-vodíkové. Mimo to jmenujeme nejjednodušší sloučeninu té řady prostě a-em. Tento a. vzniká při suché destillaci dříví zároveň. s kyselinou octovou a líhem dřevným. Taktéž vzniká, když za sucha destillujeme některé soli kyseliny octové; pročež má se za to, že veliká čásť jeho při suché destillaci dříví vzniká z té kyseliny, jak pára její s rozpálenými stěnami retort se stýká. A. byl též nalezen v moči při úplavici cukrové (diabetes mellitus). Jest to tekutina bezbarvá, pohyblivá, aromaticky trochu peprně páchnoucí, 0,81858 při 0° hutná, při 56°C vroucí. Jest velmi dobrým rozpustidlem nejen tuků, nýbrž i pryskyřic, sám mísí se i s vodou v každém poměru. – Uměle jest z a-u připravena veliká řada sloučenin, z nichž některé dusíkaté jsou velmi jedovaté: triacetonin na př. měřen v té příčině i s jedem bolehlavovým (koniinem). Složení a-u jest C₃H₆O(CH₃.CO.CH₃). Rn.

2) A. Vdechováním výparů a-u se vzduchem smíšených vzniká narkosa, kteráž se jeví nejprve značným čivným podrážděním, křečmi napínavými i zmítavými, načež nastávají spavost, koma i smrť. Co lék doporoučen byl vnitř při souchotích i bolestech čivných, zevně pak jako mírné dráždidlo kožní ve spirituosních, aromatických nátěrech, používání jeho však dosud obecněji se neujalo. Peč.