Ottův slovník naučný/Abrahamowicz

Ottův slovník naučný
Abráhámovo lůno	Abrahamowicz	Abrahamowicz (Poláci)

Údaje o textu
Titulek:	Abrahamowicz
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 79–80. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70

Abrahamowicz neboli Abramowicz, jméno starobylého rodu litevského, erbu Jastrzębiec. Z něho vynikli: 1) Jan A. na Wornianech Abrahamowicz: Jan na Wornianech († 1599), vojvoda zprvu mińský, později smolenský, horlivý obhájce a ochránce evang. církve v Polsku. R. 1595 zasedal na synodě toruňské, jejíž usnesení též podepsal, a r. 1599 účastnil se evang. sjezdu ve Vilně. Ve Wornianech dal podnět ku zřízení kalvínského sboru. Vydával mnohé evang. spisy svým nákladem, jako na př. Katechizm, albo krotkie w jedno miejsce zebranie wiary i powinności chrześcianskiéj, jenž obsahuje kolem 300 nábož. zpěvů. Zdá se, že byl A. rovněž spisovatelem díla Zdanie Litwina o kupczy taniéj zboźa i drogiéj sprzedaźy (1595), kde hájena zásada volné tržby. Spis ten nazývá T. Czacki (Dzieła, 1844, I.), tak důmyslným, že by i modermm národním hospodářům Smithovi a Cobdenovi byl ku cti. Život Abrahamowicz-ův vylíčil nejmenovaný autor ve spisku Justa funebria (1599). – 2) Mikołaj A., syn před., proslulý válečník, v létech 1621 a 1622 účastnil se války švédskopolské v Kuronsku pod vrchním velením hejtmana knížete Kr. Radziwiłła. Roku 1637 stal se plukovníkem a starostou starodębským a miadzielským. Dvě léta potom byl náčelníkem dělostřelectva velkoknížetství litevského.R. 1646 již jako vojevoda mścisławský byl od sněmu delegován smluviti mír se Švédy. Později byl jmenován vojev. trockým a znova r. 1649 uloženo mu narovnati tehdá vzniklé se Švédskem spory. – 3) Jędrzéj A., kastelán břešťsko-litevský († 1763), proslul v XVIII. stol. jako výtečný právník. Zvláště památným se stal jako jeho dva bratří (Jerzy, jenž r. 1758 byl poslancem na sněmu vilenském a Antoni, podstarosta starodędský a místosudí téhož sněmu) v dějinách litevského soudnictví jako horlivý stoupenec Radziwiłłů proti Czartoryským, kteří ze msty r. 1756 chtěli Matuszewiczům odníti šlechtictví. – Z dalších osudů rodu toho sluší uvésti, že v XVIII. st. byli A-ové horlivými stranníky Augusta III. a Radziwiłłů; když pak strana Czartoryských nabyla vrchu, byli pronásledováni a znenáhla pozbyli veškerého významu politického.