Ottův slovník naučný/Žentour

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Žentour
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 812–813. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Žentour
Č. 4879. Žentour ležatý
Č. 4880. Žentour stojatý.

Žentour (angl. horse-gin, fr. manège, něm. Göpel) je transmissivní zařízení, kterým možno zužitkovati svalovou energii zvířat ke hnaní pracovních strojů. Pokud nebylo rozšířeno užití parního stroje, býval ž. jedinou pomůckou, kterou mohly se v činnost uváděti a v ní udržovati stroje větší, vyžadující hnací síly větší než lidské, zejména upotřeben byl v hornictví k vytahování břemen, v zemědělství a k j. pracím. Nyní užívá se ho již jen poskrovnu v zemědělství. Ž-em dosahuje se tažnou silou a pohybem zvířat delšího pohybu nepřetržitého, a to takto: Koně n. dobytek chodí po obvodě kružnice v poloměru 3·5—10 m, zapřaženi jsouce k oji tvořící poloměr kružnice. Druhý konec oje zapuštěn jest v ozubené kuželové kolo, které jest uklínováno na svislém krátkém hřídelíku. Osa hřídelíku jest osou otáčivého pohybu způsobeného zvířecím potahem, v ní leží střed jízdní kružnice. Točivý pohyb kuželového kola přenáší se přímým záběrem na menší kuželové kolo ozubené uklínované na vodorovném hřídelíku, a s tohoto převádí se čelním ozubeným soukolím na hlavní hnací hřídel opatřený universálním kloubem čili klíčem Hookovým. Všechna ozubená kola a k nim náležející ložiska jsou upevněna na společném rámu buď dřevěném neb železném. Poloměry a jejich počet zubů bývají voleny tak, že celkový, výslední převod činí 1 : 40 až 1 : 70, t. j. otočí-li se hnací oj jednou dokola, koncový hlavní hřídel vykoná za tutéž dobu 40—70 obrátek. Chce-li se dosíci rychlosti ještě větší, používá se planetového soukolí. Každý ž. má zařízení které zamezuje pohyb oje, když potah stojí, a vylučuje poranění obsluhujícího personálu. Rychlost, s níž pracuje, bývá: při potahu koňském 50 m, volském 30 m za 1 min. Užitečný effekt bývá při dvojnásobném převodě až 80%, při trojnásobném až 70%. Ž. třídí se na: 1. ležatý (vyobr. č. 4879.) když hlavní, hnací hřídel jeho je v zemi uložen tak, že tažný dobytek chodí přes něj; 2. stojatý čili sloupkový (vyobr. č. 4880.), když hlavní hnací hřídel je svislý a převod pohybu s něho na pracovní stroj děje se ve výši na př. řemenem, tak že potah chodí pod ním. Nemožno-li celý ž. převážeti s místa na místo, sluje ž. stationérní č. nepřenosný. Ž. přenosný jest umístěn a upevněn na pojezdném voze a možno ho tímto způsobem kamkoliv dopraviti a ihned k pracovnímu stroji připnouti.