Ottův slovník naučný/Žemčužnikov

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Žemčužnikov
Autor: Karel Štěpánek
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 802. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Žemčužnikov: 1) Ž. Aleksěj Michajlovič, básník rus. (* 1821), vystudoval na právnickém učilišti, načež sloužil v senátě, kde účastnil se mimo jiné revisí orlovské a kalužské gub., později byl zástupcem tajemníka státní rady. R. 1858 šel do výslužby a žil v Kaluze, pak v Moskvě a za hranicemi. Pozdější dobou usadil se na vsi. Ž. jest výhradně lyrik, satirik a humorista. Hlavním živlem jeho poesie jest upřímná, hluboce citěná a jadrně vyslovená nevole na společenskou lež, tak že jeví se vlastencem vzácného zrna, cítícím bolestně zlo ve své vlasti a opravdově toužícím po jejím dobru, ale vystupujícím proti chauvinismu, ať se vyskytne kdekoliv. V ryzí lyrice jeho převládá cit přírody. Jeho Sočiněnija dočkala se tří vydáni. Vlastní básně jeho vyšly souborně r. 1892 (s podobiznou a životopisem). R. 1900 vydal Pěsni starosti a t. r. za příčinou 50letého jubilea svého jmenován byl čestným členem petrohrad. akademie. Ž. s hr. A. K. Tolstým a se svým bratrem byl členem sdružení, jež uveřejňovalo své práce s pseud. Prutkov (v. t.).

2) Ž. Vladimir Michajlovič, básník rus., bratr před. (* 1830 — † 1884), studoval na universitě petrohrad., účastnil se též obrany Sevastopolu a pak byl ředitelem departementu v ministerstvě kommunikací. Znám jest hlavně ze spolupracovnictví při sdružení vystupujícím pode jménem Kuzma Prutkov (v. t.). Šnk.