Ottův slovník naučný/Čechy/Průmysl oděvní a ozdobný

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Průmysl oděvní a ozdobný
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Šestý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 165–167. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
XIV. Průmysl oděvní a ozdobný.

1. Výroba prádla. Výroba ta má důležitý význam, ježto poskytuje zaměstnání velkému počtu ženských sil pracovních. Až do let padesátých t. stol. provozovala se pouze maloprůmyslem; první továrna založena r. 1850 v Klatovech. Límce a manšety přiváženy dříve hlavně z Vídně, Londýna a Paříže, od r. 1870 vyrábí toto zboží továrna v Bubnech u Prahy (s výrobou v ceně 70.000 zl. a v novější době továrna v Liberci s výrobou v ceně 100.000 zl.). Celkem je v Čechách 20 větších závodů na výrobu prádla (v Plzni 10, v Praze 6, v Klatovech 3, v Nýrsku 1), dělnic 1189, dělníků 45, výroba v obv. obch. komory pražské v ceně 768 000 zl., v obv. obch. komory plzeň. v ceně 1,240.000 zl. Mimo to zaměstnává se v Čechách 417 živnostníkův a živnostnic touto výrobou. Zboží české vyváží se hojně do Brazilie, sev. Afriky (Tunisu) i do zemí východních. Výrobou kravat a manšet zabývá se v Čechách 17 živnostníků (v Praze 11).

2. Výroba spodního oděvu. Rozhlášenou byla druhdy výroba punčoch ve Vlašimi a v okolí, a ježto zboží to těšilo se dobré pověsti i na trhu pražském, byla výroba ta, provozovaná hlavně domácím průmyslem, výnosnou. Zavedením strojů rozmnožil se počet punčochářů v okolí vlašimském, jakost výrobků klesala a brzo dostavil se úpadek. Nyní jest průmysl ten v Čechách zastoupen hlavně v okr. českokamenickém (44 živnostníků), libereckém (30 živn.), rumburském (14 živn.) a vltavotýnském (14 živn.). Ve větším rozměru provozuje se v továrně v Prachaticích a Husinci (okr. prachat.), jež mají dohromady 4 motory o 36 koň. sil., pak v závodech ve Vodňanech (2), v Písku a Strakonicích (po 1). V těchto 6 závodech jest zaměstnáno 204 ženy a 81 mužův a mladých pomocníkův, a vyrábí se zboží v ceně 370.000 zl. Celkem zaměstnává se v Čechách pletením punčoch a jiného zboží 643 živnostníků. – Výroba šněrovaček provozuje se po 1 závodě v Praze, na Mělníku a v okr. úštěckém.

3. Krejčovství. Jako ve všech zemích tak i v Čechách pokročila domácí výroba oděvů najmě v létech padesátých, a když v r. 1857 zavedeny v Čechách šicí stroje, počala se provozovati i v rozměrech velkoprůmyslnických (konfekcionary). Větších závodů k výrobě mužského oděvu jest v Čechách 104, v nichž zaměstnáno 1492 dělníkův a zhotovováno zboží v ceně 1,640.000 zl. Nejvíce je těchto závodů v Praze: 42, v Plzni 5. Větších závodů k výrobě ženského oděvu jest v Čechách 21, v nichž zaměstnáno 203 žen a 115 mužův a mladších pomocníkův, a jejichž výroba má cenu 429.000 zl. Nejvíce je těchto závodů v Praze: 10, v Plzni 7. Výrobou oděvu mužského a ženského zaměstnává se v Čechách celkem 13.304 živnostníkův a živnostnic. Mužských krejčí jest nejvíce v Praze: 722, v okr. chrudimském 157, teplickém 130, ženských krejčí a švadlen nejvíce v Praze: 132, v okr. teplickém 36.

4. Kožešnictví. Dříve zhotovovány oděvy kožešnické se srstí a oděvy z hladkých barevných nebo hedvábím podšívaných koží t. zv. »čuby« (kožichy) a jupy, jež se udržely ještě přes polovinu t. stol. Nyní obmezuje se kožešnictví na podšívání a ozdobu oděvů z jiných látek zhotovených a na výrobu různých předmětův oděvních, jako rukávníků. čepic, vaků na nohy a pod. Větší závod k výrobě zboží kožešnického jest v Čechách pouze 1: v Praze, jenž zaměstnává 3 dělníky a vyrábí zboží v ceně 13.200 zl. Celkem jest v Čechách kožešníků 1045, nejvíce v Praze: 55, v okr. chrudimském 22.

5. Rukavičkářství. První větší závod rukavičkářský založen v Praze r. 1784 Štěpánem Boulognem, rodilým Francouzem. Výroba rukaviček se pak stále šířila a zdokonalovala; r. 1850 utvořeno první společenstvo rukavičkářské, r. 1865 zavedeny stroje stříhací a šicí, a výroba povznesla se na takovou výši, že české rukavice jsou předmětem značného vývozu, najmě do Ameriky. Sídlem průmyslu rukavičkářského jest Praha a okolí a výroba v tomto kraji jest větší nežli výroba v celém ostatním Rakousku. Větších závodů jest v Čechách 18, z nichž nalézá se 10 v Praze, 2 na Smíchově a po 1 v Bubenči a Karlíně, jež, zaměstnávajíce celkem 1251 dělníků, dohromady vyrábějí 157.000 tuctů rukavic v ceně 1.598.000 zl.; pak po 1 závodě v Jáchymově, Kadani, Blatné a Abertanech (okr. blatenský), v nichž zaměstnáno celkem 515 dělníkův a vyráběno 34.500 tuctů rukavic v ceně 276.000 zl. Menší závod nalézá se v Písku, jenž se 14 dělníky vyrábí 800 tuctů rukavic v ceně 6400 zl. Mimo to jest v Čechách 360 rukavičkářů, nejvíce v Praze: 100, v okrese kadaňském 23, blatenském 21.

6. Obuvnictví. Závody tovární, v nichž nepracuje se na zakázku, nýbrž do zásoby, vznikly teprve v XIX. stol. V novější době zjednala si průchod i zde dělba práce, ježto svršky vyrábějí se v továrnách, tak že ruční práce se obmezuje (aspoň ve větších místech) pouze na výrobu zpodků. Vývoz jest značný, zejména do Rumunska a Německa. Větších závodů jest v Čechách celkem 59, v nichž zaměstnáno 2814 dělníkův a jichž výroba má cenu 3,348.000 zl. Z toho připadá na obvod obch. komory pražské 36 závodů s 1900 dělníkův a s výrobou v ceně 2,337.000 zl. Nejvíce závodů jest v Praze: 18, v Litomyšli 3, v Heřmanově Městci, Kladně, Holicích, Kostelci n. O. po 2. Mimo to jest v Čechách obuvníků 18.182, nejvíce v Praze: 821, v okrese teplickém 257, karlovarském 256. – Bačkory vyrábí v Čechách 36 živnostníků, nejvíce v Liberci (5).

7. Kloboučnictví. V nynější době vyrábějí se klobouky hlavně z vlny a to po továrnicku. Větších závodů k výrobě klobouků plstěných jest v Čechách 17 s 9 mot. o 252 koň. sil. a s 695 dělníky s výrobou v ceně 748 000 zl. Závody nalézají se v Praze, na Smíchově, v Karlíně, Husinci, Katovicích (okr. strakon.), Strakonicích, Duchcově. Kloboučníků jest v Čechách celkem 539, nejvíce v Praze: 36, v Liberci, v okr. chrudim. a bečovském po 11.

8. Živnosti modistské zahrnují 3 odvětví: výrobu modních kloboukův a pokryvek na hlavu pro dámy, výrobu slaměných klobouků všeho druhu a výrobu umělých květin a per. Všechna tato 3 odvětví jsou v Čechách velmi četně zastoupena, hlavně v Praze, odkud se zboží zasílá na venkov, kde se pak živnosti zabývají pouze úpravou jeho. Výrobou dámských modních klobouků zaměstnává se v Čechách 451 živnostníků, nejvíce v Praze: 73. Větší závody k výrobě klobouků slaměných jsou v Čechách 4 (v Praze 2, v Teplicích 2), jež zaměstnávají celkem 191 dělníkův a vyrábějí zboží v úhrnné ceně 288.000 zl. Mimo to zabývá se výrobou touto 16 maloprůmyslníků. Výroba umělých květin a per jest zastoupena hlavně v Praze 10 živnostníky. kde zhotovují se velmi umělé květiny na dámské klobouky i na dekorace. Hrubší zboží vyrábí se v sever. Čechách.

9. Výroba fezův a čepic. Výroba fezů má ode dávna své sídlo ve Strakonicích (4 závody) a v Husinci (1 závod), mot. 16 o 257 koň. sil., dělníků 1666, výroba 4,990 000 tuctův orientálních čapek v ceně 1,730.000 zl. Vývoz děje se do Asie, Alžírska, Italie, Řecka, nejnověji velmi značně též do Bosny a Hercegoviny. Výroba čepic nalézá se v stálém klesání. Celkem jest v Čechách 24 čepičářů, nejvíce v Praze a v Karlíně (po 3).

10. Výroba deštníkův a slunečníků provozuje se ve 4 větších závodech v Praze, které zaměstnávají celkem 73 dělníky a vyrábějí 166.000 kusů v ceně 191.000 zl.

11. Vlásenkářství, kadeřnictví a holičství. V Čechách jest celkem živností těchto 910, nejvíce v Praze: 191, na Vinohradech 27.