Ottův slovník naučný/Čechy/Obyvatelstvo přítomné

Tato stránka potřebuje dokončit.

Text této stránky se momentálně nachází ve stavu přepracování (překlad, formulování obsahu, diskuse atp.). Můžete Wikizdrojům pomoci tím, že ji vhodně upravíte.

Ottův slovník naučný/Čechy
Zvířena	Obyvatelstvo přítomné	Obyvatelstvo dle příslušnosti

Údaje o textu
Titulek:	Čechy (obyvatelstvo: stav a složení jeho)
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Šestý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 109–114. Dostupné online
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Obyvatelstvo Česka

B. Obyvatelstvo.
I. Stav a složení jeho.
a) Obyvatelstvo přítomné.

1. Strany v bytě obývající. Aby nahlédnuto býti mohlo blíže do společenského života obyvatelstva, vyšetřován v Rakousku při posledních sčítáních počet stran jmenovaných; neboť z toho, zda těchto přibývá ve stejném nebo nestejném poměru s obyvatelstvem, lze úsudek si utvořiti o relativní četnosti jedné strany v různých letech, o jejím postupu a tím také ne s jedné stránky posuzovati rozvoj společenského života. Stran v bytě obývajících napočteno:

roku		Jedna strana pak skládala se průměrně z osob:
1869	...1,210.656.....	4,2
1880	...1,242.956.....	4,5
1890	...1,289.808.....	4,5

V r. 1890 průměrná četnost jedné strany naproti r. 1880 zůstala nezměněnou, jakkoliv spíše byli bychom se nadáli úbytku následkem stálého přibývání domácností jednotlivců.

2. Obyvatelstvo absolutní. Při posledním sčítání lidu napočteno bylo přítomného obyvatelstva v Čechách 5,843.250 *)^[1] osob, v kteréžto sumě zahrnuto i vojsko v počtu 34.392 mužů. Z rakouských zemí počtem svého obyvatelstva předčí Č. – a to již dosti značně – jediná Halič, ačkoliv i tato země do r. 1857 počtem obyvatelstva Čechám se nevyrovnala. Vzrůst obyvatelstva zde zvláště v posledních desítiletích následkem silného ruchu vystěhovaleckého bere se krokem stále zdlouhavějším ku předu. Poznati to nejlépe z následujícího přehledu. Byloť napočteno obyvatelstva civilního v Čechách

roku	vůbec	vzrostlo tudíž ročně o
1754	...1,941.284...	—   %
1786	...2,745.327...	1,29 »
1806	...3,169.795...	0,77 »
1826	...3,686.363...	0,81 »
1837	...4,001.925...	0,78 »
1846	...4,347.962...	0,96 »
1857	...4,705.525...	0,75 »
1869	...5,106.069...	0,71 »
1880	...5,520.122...	0,75 »
1890	...5,808.858...	0,50 »

V připojeném porovnává se relativní vzrůst obyvatelstva v Čechách s relativním vzrůstem obyvatelstva na Moravě, ve Slezsku a v celém Rakousku.

Obyvatelstvo jednotlivých okres. hejtmanství udává následující tabulka, do níž vloženo vedlé rozlohy těchto jednotlivých obvodů též rozdělení obyvatelstva dle pohlaví, lidnatost a domácí obyvatelstvo (do Rakouska příslušné) dle obcovací řeči.

tabulka

3. Co do relativního obyvatelstva (hustoty obyvatelstva, lidnatosti) připadá na Č. jedno z předních míst v Rakousku; neboť pouze dvě korunní země (vyjímajíc ovšem město Terst), kterými jsou Dolní Rakousy vlivem hlavního města a Slezsko, vykazují se větší hustotou než Č. Dle definitivních výsledků posledního sčítání lidu usazeno bylo poměrně na 1 km² 112 obyvatelů. Od tohoto průměru zemského jednotlivá okresní hejtmanství, jak tabulka předchozí dosvědčila, silně se odchylují, majíce buď daleko vyšší, nebo naopak zase daleko nižší lidnatost. K prvnějším vedlé okresů těsně přiléhajících k hlavnímu městu sluší jmenovitě řaditi hornické a průmyslové okresy severní. Nejhustěji zalidněna jsou okresní hejtmanství, nehledíme-li k městům se zvláštním statutem, Praze a Liberci: rumburské (usazeno 385 osob na 1 km²), vinohradské (371 os), jablonecké (334 os.), šluknovské (262 os.), liberecké (241 os.), ašské (238 os.), ústecké n. L. (221 os.), smíchovské (213 os.) a teplické (209 os). K nejméně zalidněným náležejí skoro veskrze okresy jihočeské a v pohoří Doupovském. Jsou to okresní hejtmanství: krumlovské (55 osob na 1 km²), třeboňské (58 os.), kaplické (59 os.), žlutické (též 59 os.), milevské (65 os.), dubské (též 65 os.), tachovské (66 os.), teplské (67 os.), prachatické (68 os.), sušické (69 os.) a vltavotýnské (69 os.).

4. Pohlaví. Dle sčítání z r. 1890 skládalo se obyvatelstvo Čech ze 2,822.145 mužův a 3,021.105 žen; poslednější tudíž pohlaví mělo jako ve většině zemí evropských číselnou převahu nad mužským, která obnášela v absolutních číslech vyjádřena 198,960. Průměrně připadlo na každý tisíc mužů 1071 žen. Zajímavo každým způsobem jest to, že číselná převaha žen rok od roku v Čechách se zmenšuje. Při sčítání z r. 1869 stáli muži v poměru k ženám jako 1000:1096, v r. 1880 již jako 1000:1077 a konečně v r. 1890 již jen jako 1000:1071. Vysvětlení k tomuto jevu nemožno hledati ve větší náklonnosti žen ke stěhování ze země – vždyť mezi rokem 1880–90 vystěhovalo se, soudíc dle převahy narozených nad zemřelými, o 13.301 mužů více z Čech nežli žen – nýbrž po našem soudě v okolnosti zcela jiné a sice ve změněném společenském postavení ženy. V nynější době neutěšené hospodářské poměry ukládají ženě daleko více práce ať tělesné nebo duševní, než od ní požadováno v době dřívější, a právě tím, že větší a těžší jest zaměstnání pohlaví ženského, jest i větší jeho úmrtnost, jejíž přirozený následek ovšem jest seslabení číselné převahy tohoto pohlaví.

5. Obyvatelstvo dle věku. Při obyvatelstvu určitého obvodu, kamž nesměřuje žádný proud přistěhovalcův a kde neřádí žádná horečka vystěhovalecká, jest pravidlem, že nejsilněji zastoupeny jsou nejmladší ročníky věkové, kdežto ročníky nejstarší naopak vykazují zastoupení nejslabší. Jakkoliv Č. rok co rok utrpí četné ztráty na obyvatelstvu emigrací, která hlavně živena jest obyvatelstvem v nejlepším věku se nalézajícím, přece přes to zastoupení jednotlivých tříd jest dosti pravidelné. Dle posledního sčítání nalézalo se osob

ve věku	mužských	ženských
od 0 do 5 let	...632.046	...364.304
»  5  » 10 »	...324.413	...324.249
» 10 » 15 »	...303.517	...306.350
» 15 » 20 »	...272.148	...288.827
» 20 » 25 »	...222.249	...245.902
» 25 » 30 »	...204.101	...218.086
» 30 » 35 »	...197.159	...210.161
» 35 » 40 »	...175.320	...185.759
» 40 » 45 »	...156.338	...171.622
» 45 » 50 »	...141.620	...157.254
» 50 » 55 »	...124.860	...144.829
» 55 » 60 »	...101.292	...119.831
» 60 » 65 »	....84.267	...105.030
» 65 » 70 »	....66.350	....79.971
» 70 » 75 »	....48.901	....56.075
» 75 » 80 »	....24.933	....27.869
» 80 » 85 »	.....9.230	....10.881
» 85 » 90 »	.....2.725	.....3.432
» 90 » 95 »	......441	......632
» 95 » 100 »	.......65	......113
přes 100 »	.......14	.......28
Celkem	2,821.989	3,021.105

V relativních číslech vypadá zastoupení obyvatelstva v jednotlivých třídách věkových následovně. Nalézaloť se ze 1.000,000 osob.

ve věku	mužských	ženských
od 0 do 5 let	...128.288	...120.586
»  5  » 10 »	...114.953	...107.328
» 10 » 15 »	...107.548	...101.370
» 15 » 20 »	....96.434	....95.603
» 20 » 25 »	....78.804	....81.395
» 25 » 30 »	....72.323	....72.188
» 30 » 35 »	....69.861	....69.564
» 35 » 40 »	....62.123	....61.487
» 40 » 45 »	....55.397	....56.808
» 45 » 50 »	....50.182	....52.052
» 50 » 55 »	....44.243	....47.939
» 55 » 60 »	....35.892	....39.665
» 60 » 65 »	....29.859	....34.765
» 65 » 70 »	....23.510	....26.471
» 70 » 75 »	....17.328	....18.561
» 75 » 80 »	.....8.835	....18.561
» 80 » 85 »	.....3.270	.....3.602
» 85 » 90 »	.....0.966	.....1.136
» 90 » 95 »	.....0.156	.....0.209
» 95 » 100 »	.....0.023	.....0.037
přes 100 »	.....0.005	.....0.009
Celkem	1,000.000	1,000.000

Přihlížíme-li k relativním číslům, spatřujeme, že muži u porovnání k celkovému počtu jich jsou silněji zastoupeni v prvních čtyřech pětiletých třídách věkových, nežli ženy u porovnání k celkovému počtu žen. Moment tento souvisí úzce s měnou obyvatelstva obojího pohlaví, jmenovitě s tím, že chlapců více se rodí nežli děvčat. Rozdílné zastoupení obyvatelstva v jednotlivých třídách věkových od zastoupení jaké mají Č., má na př. Praha. V připojených dvou diagramech jest viděti, že složení obyvatelstva Čech dle pětiletých tříd věkových má tvar dosti pravidelné pyramidy; totéž nelze říci o složení obyvatelstva hlavního města, neboť při tomto obyvatelstvu nejsilněji zastoupeny jsou třídy věkové od 15 do 25 let. Nepravidelné toto zastoupení v jednotlivých třídách věkových způsobeno v Praze a vůbec ve všech velikých městech immigrací venkovského lidu. K diagramům, o nichž se zde právě jedná, podotýkáme ještě, že v prvním, založeném na výsledcích sčítání lidu z r. 1880, mohla býti provedena kombinace věku s civilním stavem, kdežto v druhém, založeném na výsledcích sčítání z r. 1890, nikoliv, jelikož spracování výsledků těchto v době, kdy tento článek psán, tak daleko nepokročilo. Dle složení obyvatelstva dle věku posuzována bývá jeho výrobní schopnost. Jestliže v určité skupině lidí více osob se nachází ve věku, kdy ku práci jsou schopny, nežli v jiné, jest přirozeno, že tato skupina lépe hospodářsky prospívá nežli skupina s menším počtem ku práci schopných, poněvadž v ní méně nachází se lidí, kteří odkázáni jsou na výdělek jiných. Za osoby schopné ku práci, za obyvatelstvo produktivní, béře se pravidelně obyvatelstvo nalézající se ve věku od skončeného 15 roku do 65, kdežto za neproduktivní klade se obyvatelstvo ostatní.

Dle výsledků posledních tří sčítání lidu nalézalo se v Čechách z 1000

		mužů
ve věku	r. 1869	r. 1880	r. 1890
od 0–15 let	...354,58	...353,67	...350,79
» 16–65 »	...598,34	...595,87	... 595,12
přes 66 »	...47,08	...50,46	...54,09
		žen
ve věku	r. 1869	r. 1880	r. 1890
od 0–15 let	...341,22	...332,89	...329,28
» 16–65 »	...623,02	...616,42	... 611,47
přes 66 »	...35,76	...50,69	...59,25

Dle tohoto přehledu v Čechách ubývá obyvatelstva produktivního jak u mužů tak u žen, což zajisté není zjevem nijak potěšitelným.

6. Stav civilní. V roce 1890 bylo z přítomného obyvatelstva 3,355.528 svobodných, 2,115.159 ženatých a vdaných, 368.860 ovdovělých a 3547 rozvedených.

Zajímavý obraz poskytuje se nám, srovnají-li se výsledky (v relativních číslech) z posledních tří sčítání.

Z 1000 přítomných bylo

		u mužů
roku	svobodných	ženatých (resp. vdaných)	ovdovělých	rozvedených
1869	...590,58	...378,14	...21,07	...0,21
1880	...589,56	...379,16	...30,95	...0,35
1890	...592,81	...374,27	...32,36	...0,56
		u žen
1869	...574,09	...346,75	...78,91	...0,25
1880	...559,60	...354,06	...85,95	...0,39
1890	...556,98	...350,51	...91,86	...0,65

Muž jednak z ohledů hospodářských, jednak zákonných (branná povinnost) nemůže se tak brzo ženiti jako žena vdávati, čehož následek jest vyšší relativní zastoupení svobodných a nižší ženatých při mužích nežli při ženách. Zhoršené hospodářské poměry od r. 1880–90 stlačily ještě při obou pohlavích procento ženatých a vdaných. Číslo ovdovělých u mužů jest značně nižší než u žen; u obou však pohlaví číslo to v r. 1890 naproti předešlým dvěma létům vzrostlo. Co řečeno o ovdovělých, platí též o rozvedených.

7. Vyznání. Obyvatelstvo království Českého hlásí se převážnou většinou k vyznání katolickému. Dle posledního sčítání žilo v Čechách 5,612.297 katolíků. Z ostatních vyznání silněji jsou v Čechách zastoupeni evangelíci helvetského a augsburského vyznání a židé. Evangelíků vyznání helvetského napočteno bylo ve výše uvedeném roce 66.499, vyznání augsburského 60.737 a židů 94,479. Zastoupení ostatních vyznání, vyjímajíc snad jen starokatolíky, jichž napočteno 6544, jest již bezvýznamné. Bez vyznání vůbec bylo 1180 osob. Vyjádříme-li zastoupení jednotlivých vyznání v relativních číslech, připadne z 1000 osob na katolíky 960,48, na židy 16,19, na evangelíky vyznání helvetského 11,38, augsburského 10,39, na starokatolíky 1,12, na osoby bez vyznání 0,20 a na ostatní 0,33. Vyznavači katolické církve převahu drží ve všech okresních hejtmanstvích až na ašské, kde většinu si zachovali evangelíci vyznání augsburského. (V roce 1880 žilo tam mezi 1000 obyvateli 720,45 evangelíků, kdežto katolíků jen 277,10.) Silněji zastoupeni, nedosahujíce však nikde ani 10% všeho obyvatelstva, jsou evangelíci augsburského vyznání ještě v německých okresích: chebském, fridlandském a v českých: chotěbořském a jilemnickém. Helvetská konfesse více vyznavačů má mezi českým živlem nežli německým. Evangelíci této konfesse jmenovitě silněji jsou soustředěni v Podřipsku (okr. hejtmanství mělnickém a roudnickém) a pak zvláště v několika okresích východních Čech (v okr. hejtm. poličském, vysokomýtském, čáslavském, chrudimském a kolínském). Z německých okr. pouze v podbořanském jest těchto evangelíků větší počet. – Židé roztroušeni jsou po celém království. Přes 10 % všeho obyvatelstva tvoří židé pouze v hlavn. městě, kdežto v ostatních okr. hejtm. relativní číslo jich nedosahuje ani 5 %. Nejsilněji z těchto živel židovský vystupuje ještě v chudých okr. na Táborsku (na př. v Sedlčansku a v okr. hejtm. táborském), v doupovském pohoří (na Podbořansku a Žluticku). – Starokatolicismus důležitější úlohu hraje pouze v okresním hejtm. Rumburském.

8. Elementární vzdělání. Za posledních dvou sčítání lidu r. 1880 a 1890 vykonaných vyšetřována též u obyvatelstva znalost čtení a psaní (alfabetismus), aby dle získaných výsledků mohl se učiniti úsudek o rozšíření elementárního vzdělání mezi lidem. Otázky, které sečítanému přítomnému obyvatelstvu v této stránce se kladly, byly tři a sice: zda dovede čísti i psáti, či pouze čísti, či nedovede ničeho.

Výsledky z obojího sčítání ukázaly, že království České jest v každém směru nejpokročilejší ze zemí rakouských, stojíc i v tomto ohledu v Rakousku v popředí; neboť v žádné korunní zemi našeho mocnářství, vyjímajíc Vorarlberk, není tak veliký počet alfabetů (osob znajících čísti i psáti) a tak malý analfabetů (osob neznajících ani čísti ani psáti) jako právě v Čechách.

Dle výsledků sčítání v Čechách z roku

tabulka

Od r. 1880 do r. 1890 ubylo analfabetů a i poloanalfabetů (osob, které dovedou pouze čísti) dosti značně, což obojí vyvolal značný přírůstek alfabetů. Než utvořili bychom si nesprávný obraz o rozšířenosti čtení a psaní, kdybychom přihlíželi k veškerému obyvatelstvu bez ohledu na to, zda z příčin přirozených elementární vzdělání toto vůbec u všech požadovati se může, tedy jmenovitě i u dětí, které ještě školou nejsou povinny. Proto také děti do 6 let při stanovení rozšířenosti čtení a psaní mezi obyvatelstvem se nepočítají a teprve počet analfabetů mezi ostatním obyvatelstvem béře se za měřítko jeho vzdělanosti. V relativních číslech – absolutní pro úsporu místa neuvádíme – ze 100 osob přes 6 let starých roku

	1880	1890
u mužů
umělo čísti i psáti......	89,93	...93,96
»     pouze čísti......	3,33	....1,44
neumělo ani čísti ani psáti	6,74	....4,60
u žen
umělo čísti i psáti......	82,66	...89,52
»     pouze čísti......	7,21	....3,58
neumělo ani čísti ani psáti	10,13	....6,90

Vzrůst znalosti čtení a psaní v r. 1890 naproti r. 1880 i v těchto poměrných číslech jest patrný. O příčinách, které působí i v Čechách na slabší rozšíření elementárního vzdělání u pohlaví ženského nežli mužského, nebudeme se zde šířiti, jelikož jsou všeobecně známy, a přestáváme proto prostě na konstatování fakta toho. K okresům, jichž obyvatelstvo vykazuje se poměrně nejmenším rozšířením znalosti čtení a psaní, náleží především chudé okresy pošumavské, pak v pohoří doupovském a ve vysočině českomoravské ležící, bez ohledu na to, zda obývány jsou českým nebo německým živlem. Vůbec možno bezpečně tvrditi na základě výsledků nabytých ze sčítání lidu o znalosti čtení a psaní, že obyvatelstvo české v tomto ohledu úplně stojí na rovni obyvatelstvu německému a to jak v Čechách, tak na Moravě a ve Slezsku.

9. Zaměstnání. Pokud jde o tento moment, bude nám spokojiti se s daty ze sčítání v r. 1880 provedeného, jelikož spracování výsledku posledního sčítání (1890) z této stránky ke konci ještě nedospělo. Království České vyhlašováno za zemi zpola zemědělskou, zpola průmyslovou. Výsledky ze sčítání lidu o zaměstnání obyvatelstva to také potvrzují, neboť dle nich v r. 1880 z každého 1000 obyvatelů výživy docházelo 408,7 při rolnictví a lesnictví, 352,6 při průmyslu a hornictví a 59,5 při obchodě, dopravě a v peněžních ústavech. Z ostatních 179,2 z 1000 připadly největší sumy na nádenníky se zaměstnáním často měněným (87,8‰) a na majitele domův a rent (25,7‰). Ze relativní čísla tato do r. 1890 podstatné změny utrpěla, o tom nemůže býti pochybnosti. Připomínáme si jen mocné stěhování rolnického lidu z českého jihu do průmyslových a obchodních středisek na severu a ve středu Čech, kde hledají zaměstnání při průmyslu nebo obchodě, čímž ovšem počet příslušníků těchto odvětví sesilují na úkor rolnictví; dále mohutné proudy rolnického lidu, odcházejícího z týchže krajin buď do Vídně nebo ubírajícího se do Ameriky. Tento vystěhovalecký ruch v našem rolnickém lidu panující zajisté dosti jest způsobilý k tomu, aby relativní zastoupení obyvatelstva při prvotní výrobě stenčil, naopak zase při průmyslové zvětšil. Podrobněji k číslicím o zaměstnání obyvatelstva přihlížeti nebudeme, jelikož máme po ruce pouze data z r. 1880.

10. Vady duševní a tělesné. V r. 1869 při sčítání zjišťován poprvé v Rakousku počet osob slepých (na obě oči) a hluchoněmých. Výsledky, které při tomto zjišťování byly nabyty, nezdají se, srovnají-li se s výsledky pozdějšími, pravdivými, pročež také k nim nebudeme hleděti. V r. 1880 přistoupilo k zjišťování těchto vad ještě zjišťování počtu choromyslných a blbých a v roce 1890 zjišťování kretinismu. V Čechách zjištěno bylo

roku	slepých (na obě oči)	hluchoněmých	choromyslných, blbých a kreténů
1880.......	5036	.......5599.......	11.391
1890.......	4635	.......5876.......	13.019

Připadlo tudíž na 10.000 obyvatelů

roku	slepých (na obě oči)	hluchoněmých	choromyslných, blbých a kreténů
1880.......	9,1	.......10,1.......	20,5
1890.......	7,9	.......10,1.......	22,2

Absolutní i relativní číslo slepých v r. 1890 naproti r. 1880 značně se zmenšilo (dle všeho zlepšení to přivodily pokroky v očním lékařství), při hluchoněmých stav v relativních číslech zůstal nezměněn, avšak při choromyslných, blbých a kreténech poměry značně se zhoršily, což v souvislosti stojí s rozvojem duševní osvěty. Všecky uvedené a při všeobecném sčítání lidu zjišťované vady duševní a tělesné více rozšířeny jsou mezi muži nežli mezi ženami. V roce 1890 bylo v Čechách mezi 10.000

	slepých (na obě oči)	hluchoněmých	choromyslných, blbých a kreténů
muži........	8,4	.......11,1.......	25,1
ženami......	7,5	.......9,1.......	19,6

1. Tato suma, pak suma udávající počet obyvatelstva dle pohlaví a řeči obcovací, jakož všecka čísla ze sčítání r. 1890 vztahující se k okresům, vzata byla z vynesení ministerstva vnitra ze dne 27. čce č. 12.573, zaslaného českému místodržitelství, kdežto ostatní ze článku: »Die summarischen Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dec. 1890 in den im Reichsrathe vertretenen Königreichen und Ländern«, uveřejněného v srpnovém a zářijovém čís. »Statistische Monatschrift«, Vídeň, 1891. Obyvatelstvo v obou těchto pramenech neudává se stejně. Tak na př. veškeré obyvatelstvo přítomné jest o 156 osob výše udáno v prvně zmíněném pramenu než v druhém; o tentýž počet výše udán jest počet osob mužských a počet obyvatelstva domácího. Jelikož pak ve vynesení ministerském uvádí se obyvatelstvo dle okresů, kdežto jmenovaný článek ze »Stat. Monatschrif« má pouze obyvatelstvo dle jednotlivých zemí na radě říšské zastoupených, a na druhé straně zase ministerské vynesení přináší absolutní data pouze pohlaví obyvatelstva a obcovací řeči, kdežto článek jmenovaný má čísla i pro ostatní populační momenty pokud se stavu obyvatelstva týkají, musilo užito býti obou pramenů.