Ottův slovník naučný/Útulky pro školní mládež

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Útulky pro školní mládež
Autor: František Antonín Zeman
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýšestý díl. Praha : J. Otto, 1907. S. 264–265. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Školní družina

Útulky pro školní mládež jsou vychovací ústavy, do kterých přijímají se školou povinné děti chudých rodičů, kteří po celý den mimo domov zaměstnáni jsouce nebo pro chorobu a z jiných příčin o ně náležitě pečovati nemohou. Na potřebu takové instituce zvláště ve velikých městech a osadách průmyslných upozornil Fr. Schmid-Schwarzenberg, univ. professor v Erlankách, zřídiv tam r. 1871 spolek pro národní výchovu, jimžto založen ú-lek pro chlapce. Podobné ú. založeny v Augšpurce (1878), v Mnichově (1881), v Brodě n. Lesy (1883), v Berlíně (1883), v Basileji, v Berně a j. Když bavorské a pruské ministerstvo tuto instituci r. 1884 doporučilo, ú. rozšířily se téměř po všech čelnějších městech říše Německé i v zemích jiných. Kromě ú-ků pro chlapce zřizovány byly též ú. pro dívky, jejichž potřeba rovněž uznávána. V Praze založeny byly ú. přičiněním Josefa Šauera z Augenburgu, k jehož návrhu r. 1885 okresní školní rada doporučila radě městské v Praze, aby zde také tuto instituci zavedla, což brzo stalo se skutkem. Dne 18. kv. 1886 otevřen byl prvý ú-lek pro chlapce a pro dívky na Vyšehradě. Brzy zřizovány též v jiných částech města. Rychlý jejich vývoj naznačen jest připojeným přehledem po každém uplynulém pětiletí, kde také roční výdeje na ně se uvádějí.

Ve školním roce Počet Výdej
útulků oddělení zapsaných dětí za sluneční rok K h
1886—87 8 9 490 1886 5.231 01
1890—91 15 20 1275 1890 12.757 19
1895—96 17 26 1479 1895 35.755 21
1900—01 21 41 2230 1900 47.338 85
1905—06 28 60 2930 1905 77.692

Všecky výdeje na ú. zapravují se z důchodův obecních a činily za prvých dvacet let úhrnem 782.790 K 81 h. Některé ú. mají zvláštní místnosti (3 chlapecké o 4 odděleních a 5 dívčích o 10 odděleních), ostatní umístěny jsou ve školních učebnách. Každému ú-ku vykázáno jest hřiště; při dvou jsou též zahrádky na pěstování květin a zelin. Péče o mládež v ú-lcích svěřena jest vychovatelkám, které jsou obyčejně zkoušenými industriálnimi učitelkami pro obecné i měšťanské školy a vykonaly ještě zkoušku z vychovatelství, ze zpěvu a z českého jazyka. Koncem škol. roku 1905—06 působilo při pražských ú-lcich 60 vychovatelek a dva odborní učitelé, kteří zaměstnávají chovance prací ve dřevě (v 7 ú-lcích). Pro každý ú-lek ustanoven jest paedagogický dozorce a hospodářská dozorkyně; tato místní dozorstva tvoří pak dozorčí radu, jejížto předsedou jest městskou radou zvolený vrchní dozorce neb jeho náměstek. — Děti chodí do ú-ku hned po školním vyučování a prodlévají v něm v zimě do 6., v létě do 7. hod. večer. Po oddechu a svačině (v některých ú-lcích dostávají též oběd) konají své školní úkoly nebo zaměstnávají se prací věku, schopnostem a povaze jejich přiměřenou (hoši lepenkářstvím, robením věcí ze dřeva, pletením koberců, polštářův a j. z odstřižků, kreslením, malbou a p.; dívky pletou, háčkují, síťují, šijí, vyšívají, známkuji prádlo, látají, dělají umělé květiny, stříkanou malbu, pracují v zahradě a p.). S prací střídá se ušlechtilá zábava: zpěv, četba, vypravování, přednášení básní, řešení hádanek, rébusů, rozličné hry, vycházky, výlety (v létě bývají voděni chovanci a chovanky též do koupelen, v zimě na kluziště). Kázeň v ú-ku jest prosta pedanterie a všeliké odporné dressury. Mimo Prahu zřízeny byly ú.: v Karlině, na Král. Vinohradech, v Plzni, v Párníku u České Třebové, v Ústí n. L. a j. — Srv. Knabenhort (Mnichov, 1883—85); O ú-lcích pro chudou mládež školní (Karlín, 1891); Zpráva o ú-lcích chudé školní mládeže v Praze za škol. r. 1889-90, 1890-91, 1891-92, 1898 až 1899 a 1900—01. Zn.