Ottův slovník naučný/Útočivost

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Útočivost
Autor: Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýšestý díl. Praha : J. Otto, 1907. s. 261. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Útočivost, útočnost, offensiva sluje u vojska operujícího nebo k válce hotového onen stav příznivý, v němž vojevůdce si jest úplně vědom své převahy vlastní, jakož i převahy svých zástupů co do počtu, mravnosti, kázně, výcviku, hybnosti, vytrvalosti atd. nad odpůrcem, že se může co chvíli pustit do něho útokem s úspěchem téměř jistým, a jenž mu tudíž zabezpečuje iniciativu a skoro vždy konečné vítězství. Ú. u vojů rozsáhlých nebo na soudobých válčištích několika nemůže býti všude stejná; kde vůdce se pocítí slabším, moudře setrvá na obrannosti, aby na jiných místech mohl nastupovati tím důrazněji. Ú. strategická vyžaduje vždy také ú. taktickou, leda na místech slabších, jak právě udáno. Ú. taktická velmi dobře poslouží i strategické obrannosti podle zásady, že nejpůsobivější obranou jest útok. FM.