Omladina a pokrokové hnutí/První sjezd a první program pokrok. mládeže

Omladina a pokrokové hnutí Antonín Pravoslav Veselý
Pokroková strana	První sjezd a první program pokrok. mládeže	Dozvuky

Údaje o textu
Titulek:	První sjezd a první program pokrok. mládeže
Autor:	Antonín Pravoslav Veselý
Zdroj:	VESELÝ, A. Pravoslav. Omladina a pokrokové hnutí Online na Internet Archive
Vydáno:	Vlastním nákladem 1902. s. 55 – 61.
Licence:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: Omladina

Konečně došlo k památnému sjezdu slovanské pokrokové mládeže, ač ovšem nikoliv bez překážky. Nejprve vydal proti němu vyhlášku prof. Tomsa, universitní rektor. Pak vložila se do věci policie. Předvolala Ant. Hajna. V. Klofáče, J. Vlčka a K. St. Sokola na c. k. policejní řiditelství a sepsala s nimi protokol. Pořadatelé marně vyslovili zbožné přání po neznesnadňování sjezdu, svolaného na § 2. zák. shromažďovacího. Již dne 14. května obdrželi vyrozumění, podepsané c. k. policejním řiditelem Stejskalem, jímž se pořádání sjezdu vzhledem k disciplinárním akademickým předpisům nepovoluje! Veškerá odvolání k vyšším instancím byla zamítnuta. Jelikož nebylo možno konati schůze všeobecné, proveden sjezd v jiné formě: utvořily se národní sekce, které rokovaly o programu sjezdu; každá sekce zvolila si pak tři delegáty pro vypracování společné resoluce. Dne 15. května dostavili se toužebně očekávaní hosté a v imposantním průvodu jeli za značné pozornosti z nádraží, přes Příkopy. Policii nebylo toto okázalé vítání vhod, i udělila »Slavii« za to. že v něm tajně spoluúčinkovala, »výstrahu«. Po slunce západu uspořádán na Žofíně přátelský večírek s hudbou a přípitky. Dne 18. května konal se opět na Žofíně velkolepý banket, na kterém mluvilo se od srdce k srdci to, co nemohlo se říci na společném sjezdu. Slova se ujali: W. Szukiewicz (Polák), dr. R. Jarosiewiez (Rusín, později sociálně demokratický poslanec), Ivan Franko (Rusín), Pavel Blato (Slovák), JUC. Ant. Čížek (Čech). D. Peleš (Srb), Antonín Radič (Chorvat), dr. St. Badzinski (Polák), prof. T. G. Masaryk (Moravan), V. Špinčič (Chorvat), I. Sokol (Čech), Sekiewicz (Polák). J. V. Klofáč (Čech). Fr. Vahalík (Moravan). Řeči všech dýchaly těmi svobodomyslnými tužbami, kterými mladé pokrokové hnutí žilo. »Mládež slovanská podává si přes hříchy otců ruce.« prohlásil krásně o tom kdosi na sjezdu.Všem účastníkům sjezdu rozdán potom program s tímto, pro pokrokové hnutí charakteristickým motem:

„Za pokrokového pokládáme toho studenta, který jest proti jakékoliv nadvládě národa nad národem, pohlaví nad pohlavím, třídy nad třídou; kdo pokládá náboženství za soukromou věc jednotlivcovu, týkající se výhradně jeho samého. nechtěje z něho učiniti nástroj k uniformování společnosti, nechtěje z něho učiniti zbraň proti pokroku nebo předmět zisku; kdo vidi stát v občanstvu samém se všemi jeho důsledky a v ničem jiném; kdo jest pro nejvyšší rozvoj jednotlivce, udíleje společnosti nad ním jen nejnutnější práva v zájmu obecného zdaru; kdo jest pro nejširší svobody občanské; kdo jest přívrženec klidného rozvoje společnosti pod ochranou vzdělaného občanstva samého a nikdy vojska.“

Po předložení písemných resolucí jednotlivých národnostních sekcí všeobecnému sboru delegátů, jemuž byly podkladem k rokování, přijato sjezdem následující usnešení:

„Sjezd pokrokového studentstva v Rakousko Uhersku v Praze ve dnech 17., 18. a 19. května roku 1891 konaný, porokovav o poměru slovanských národů k říši Rakousko Uherské a o reorganisaci její politické, o záležitostech politických, kulturních a sociálních. o vzájemných poměrech jednotlivých národností slovanských i o záležitostech speciálně studentských, přijal tyto resoluce:

I. Ve příčině reorganisace Rakouska Uherska: Sjezd pokládaje nynější zřízení říše Rakousko Uherské za nepřirozené a vidě v něm příčinu ustavičných bojů a zápasů mezi jednotlivými zeměmi a národy, čímž překáží se všestrannému rozvoji jejich, uznává za nezbytnou reorganisaci této říše na těchto zásadách: 1. Stejné právo každé národnosti. 2. Území národnostní supinou autonomií. 3. Federativní spojení těchto národnostních území. 4. Založení této federace na občanských svobodách a zaručení práv národních menšin. Ve příčině žádostí jednotlivých národností slovanských sjezd pokládá za spravedlivé: 1. Snahu Čechů po obnovení českého státního práva. 2. Snahu Chorvatů po obnovení a rozvoji jejich práva státního. 3. Osvědčení Poláků, že stojíce při tomto federativním programu, nezapomínají na svazky, spojující je s ostatními částmi území polského. 4. Snahu Rusínů po udržení těsného duševního svazku s jejich bratry mimorakouskými. 5. Snahu Srbů po rovném právu s Chorvaty v Chorvatsku, po upravení jejich poměru v Uhersku na základě patentu z roku 1848 a pro udržení duševního jejich svazku s bratry mimorakouskými. 6. Snahu Slováků po utuženi svazku duševního s národem českým v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a po solidárnosti se všemi utlačovanými národnostmi nemaďarskými v Uhrách.

II. Ve příčině záležitostí politických: V záležitostech politických sjezd prohlašuje se pro úplnou svobodu osoby, slova, shromažďovati a spolčovací, tisku i svědomí a zabezpečení každému jednotlivci bez rozdílu pohlaví co největsího vlivu na politický život, jmenovitě zavedením všeobecného, přímého, tajného práva hlasovacího od 21. roku (bez rozdílu pohlaví), odstraněním všelikých politických privilegií stavů vůči stavům, zrušením volebních kurií při volbách do všech zastupitelstev a konečně zrušením všech zákonů vyjimečných; dále žádá reformy vojenství nynějšího v ten způsob, aby vzdělání vojenskr stalo se věcí školy, aby stálá vojska byla zrušena a na místě toho zavedeno ozbrojení lidové, a aby Rakousko co nejúčinněji podporovalo snahy po odstranění válek zavedením mezinárodních soudů smírčích, rozvojem práva mezinárodního, zakládáním spolků míru a pod.; dále žádá reformy práva občanského a civilního řízení v duchu spravedlnosti ke třídám práv nemajícím; lidového a bezplatného soudnictví a zodpovědnosti úředníků za všeliké porušení zákonů v čas úřadování před soudem porotním a tam, kde porotních soudů není, jich zavedení.

III. Ve příčině záležitostí kulturních: Sjezd prohlašuje, že v záležitostech kulturních bude se snažiti o náležitou reformu obecné výchovy, aby vymoženosti positivní vědy staly se majetkem všeho národa. Zvláště uznává za nutné: 1. Úplnou samosprávu národního školství 2. Bezplatné vyučování ve školách od nejnižších do nejvyšších pro oboje pohlaví. 3. Sorganisování veřejné pomoci státní tak, aby byla poskytnuta možnost nemajetným třídám společenským se vzdělávati. 4. Zvýšení výdajů na školství vůbec a národní zvláště. 5. Zřízení všem národnostem slovanským v Rakousko Uhersku vysokých škol.

IV. Ve příčině záležitostí sociálně ekonomických: V záležitostech sociálně ekonomických sjezd nestanově zatím nějaké obecné zásady pro budoucnost, uznává pro nynějšek za potřebné: 1. Zavedení všeobecné progresivní daně z příjmů se zřetelem na minimum existenční daně prosté. 2. Zrušení cla na všecky potřeby životní. 3. Zákaz tvoření fideikomisů velikých i malých. 4. Vyloučení z exekuce takového quanta pozemku s hospodářským nářadím, kterého pro zachování života rodiny rolníkovy je nevyhnutelně potřeba (minimum existenční) 5. Založení zemských kanceláří vystěhovaleckých za příčinou ochrany stěhujícího se lidu od vykořisťování se strany agentův. 6. Zamezování všemi prostředky se strany státu i občanstva samého šíření se alkoholismu. 7. Ve příčině dělnictva: Rozvoj ochranného dělnického zákonodárství: a) snížení nynější maximální doby pracovní; b) zavedení minimální mzdy; c) obmezení práce žen vůbec a odstranění hrubé práce jejich zvláště; zákaz práce dětí; d) nucená společenstva dělnická za pomoci státu za příčinou stanovení mzdy a poměru mezi podnikateli a dělníky.

V. Ve příčině vzájemných poměrů slovanských národů: Ve příčině vzájemných poměrů slovanských národů sjezd schvaluje tuto resoluci: Národové slovanští jsou povinni navzájem se podporovati mravně i hmotně. Ve snaze po svobodách a právech politických jsou povinny spojovati se všecky strany slovanské v Rakousko Uhersku, které tento cíl sobě staví. Jen takovýmto způsobem sluší rozuměti vzájemnosti práce a zájmů Slovanů v Rakousko Uhersku. Ve příčině koruny Uherské sjezd uznává nutnost, aby utlačovaní národnosti nemaďarské byly solidární a pracovaly společně při dobývání svých politických práv.

VI. Co se týče cest a prostředků. 1. Ke všem těmto cílům dospívati chceme agitací, tiskem, sjezdy a meetingy slovanskými; 2. činností ve sborech zákonodárných; 3. vytvořením stran stejně smýšlejících na základě tohoto programu mezi národy slovanskými; 4. za zbraň proti dualistickému centralismu sjezd uznává za vhodné, aby poslanci v obou parlamentech užívali mateřských jazyků, ježto tím bude centralistický parlamentarism přiveden ad absurdum.

VII. Ve příčině studentských záležitostí: Sjezd protestuje proti utkvělému předsudku, jakoby studentstvo se nemělo účastnit politiky, pokládá za povinnost studentstva v záležitostech politických i společenských bráti účast co nejširší a nejživější; záležitosti však speciálně studentstké i organisaci studentstva sjezd pokládá na věc zvláštní, nesouvisící bezprostředně s programem a činností na poli politickém. Nicméně v duchu zásad hořejších sjezd usnesl se na těchto požadavcích: a) Aby zrušen byl disciplinární řád vysokých škol z roku 1849 a studentstvo bylo postaveno jen pod zákony občanské, b) Aby pro vnitřní záležitosti studentstva akademického zavedeny byly čestné soudy akademické, volené se strany studentstva, c) Aby instituce jednoroční dobrovolnické služby byla uvedena ve status quo ante, bez ujmy práv jazyků mateřských, d) Aby technikové byli postaveni na roveň universitánům v životě občanském, e) Aby zřízen byl ústřední orgán slovanského pokrokového studentstva, ve kterém by všechny slovanské jazyky byly stejně oprávněny, f) Aby pořádány byly periodické sjezdy pokrokového studentstva slovanského jako hlavní forma jeho organisace, a aby mezi nimi byla zachována souvislost a tradice tím způsobem, že každý sjezd určí místo sjezdu následujícího a zvolí výkonný komitét který o uskutečnění sjezdu se postará, drže se. pokud možná, usnesení sjezdu předcházejícího.

Ve příčině dalších záležitostí studentských sjezd schvaluje tyto požadavky a návrhy:

1. Aby slovanští studenti pro bližší vzájemné poznání střídali vysoké školy při svých studiích. 2. Aby pokrokové strany studentstva všech jednotlivých národů slovanských hleděly míti na každé vysoké škole své zástupce, kteří mají ve spojení býti s výkonným komitétem. 3. Aby systematicky byla zřízena korespondence do listů studentských, pokud existují, a do slovanských listů vůbec. 4. Aby studentské spolky slovanské byly v užších a přátelštějších stycích, nežli bylo posavad. Sjezd konečně schvaluje: Pokrokové studentstvo slovanské, domáhajíc se rovnoprávnosti žen s muži po stránce práva osobního, po stránce politické i společenské, žádá specielně, aby ženy byly připuštěny na vysoké školy rakousko uherské.“

Usnesení dodatečné obsahovalo:

„Protest polského a msínského pokrokového studentstva proti libo, a hrůzo vládě úřadů politických i universitních, protest téhož proti násilnictví vlády ruské, páchaném na studentech polských, ruských i rusínských, a proti vyhlazovací politice vůči Rusínům a Polákům; protest proti nepřátelské politice jistých kruhů v Haliči proti Rusínům; osvědčení solidarity s pamětním spisem rumunské mládeže proti národnostním útiskům se strany Maďarů; přání, aby mezi Srby a Chorvaty došlo k brzké všestranné součinnosti. Volba výkonného komitétu se sídlem v Praze k příštímu sjezdu ponechala se sekci české. Volba zástupců pokrokových stran jednotlivých národností slovanských po městech universitních ponechala se jednotlivým sekcím národnostním, „časopis českého studentstva“ uznán na ten čas za orgán pokrokového studentstva."

Sjezdu se súčastnily: 1. Sekce chorvatská v počtu 22, sekce polská v počtu 45, sekce rusínská v počtu 16, sekce ruská v počtu 4, sekce slovenská v počtu 11, sekce srbská v počtu 26, sekce česká v počtu 120. Ze sekce srbské resignovali však již prvého dne 2 delegáti; sekce ruská dokonce druhého dne resignovala celá.